Před vypuknutím epidemie koronaviru byla hlavním světovým tématem především změna klimatu a globální oteplování. Nyní pod vlivem jiných potíží odešlo toto téma trochu do pozadí, ale pravdou je, že se vůbec nic nezměnilo. A situace je stejně vážná, ne-li vážnější než před půl rokem.
V souvislosti se změnou klimatu se nehovoří jen o možné krizi způsobené dramatickými změnami počasí, ale také o vymírání živočišných druhů, které mohou být už za pár desítek let nenávratně vymazány z povrchu zemského.
Bílý obr v ohrožení
Jedním z těchto druhů je i lední medvěd. Oblíbená atrakce zoologických zahrad, ale také obrovský arktický dravec. Jenže i tomuto králi ledových ploch dochází síly. Letos v červnu obletěly svět snímky vyzáblé lední medvědice. Ta podle všeho musela překonat stovky kilometrů, aby dorazila do sibiřského města Norilsk, kde zřejmě hledala potravu. Osud této medvědice měl naštěstí dobrý konec, jelikož byla odchycena a přemístěna do zoologické zahrady, kde se jí nyní dobře daří.
Opačný problém zase loni v únoru řešili na ruském souostroví Nová země, které leží v Severním ledovém oceánu. Byl zde vyhlášen stav nouze kvůli invazi ledních medvědů, kteří se zde dobývali do lidských obydlí ve snaze zaopatřit si potravu. Od té doby se přitom podobné návštěvy masožravých šelem pravidelně opakují – medvědi jednoduše nemají ve svém přirozeném prostředí dostatek potravy a jejich mohutná těla potřebují energii sehnat jinde.
Ztráta přirozeného prostředí
Na vině těchto nepříjemností je podle zoologů jednoznačně změna klimatu. Kvůli globálnímu oteplování se v Arktidě rozpouští mořský led. Jenže obrovští bílí savci potřebují ledové kry k tomu, aby se dostali ke své potravě. Nejčastěji se po nich pohybují a snaží se najít tuleně – jejich oblíbenou kořist. V důsledku masivního odtávání ledovců musí ale stále častěji mířit na pevninu a hledat svou potravu tam – a třeba i poblíž lidských obydlí. Podle NASA, která má možnost arktické oblasti pozorovat z vesmíru, se kry zmenšují o 9 % za pouhých deset let. To znamená, že na konci tohoto století už by nemusely zbýt vůbec žádné. A kam se tedy podějí medvědi i ostatní zvířata, která jsou na tomto ekosystému zcela závislá?
Tání ledu a sněhu způsobuje medvědům problémy i v jiném ohledu. Bílí savci si staví svá doupata podobně jako iglú. Jenže vysoká teplota jejich úkryty narušuje a činí je zranitelnějšími. To pak ohrožuje především mláďata, která nemají pro svůj vývoj a růst dostatečné podmínky. Malí medvídci se totiž rodí skutečně jako velmi zranitelná stvoření s váhou pouhého půl kilogramu. Dobrá tepelná izolace a perfektní úkryt před zimou je tedy pro jejich přežití klíčový.
Vyhynutí hrozí i mnoha jiným druhům
A lední medvědi nejsou samozřejmě jediní, koho tání ledovců ohrožuje. Problém mají také třeba tuleni, jimiž se bílí obři živí. A je samozřejmě jasné, že změny v Arktidě se projeví nejen tam, ale i všude jinde. Jeden příklad za všechny jsou neustále se zvyšující hladiny moří.
Jak to tedy vypadá nyní? Populace medvědů jsou bedlivě sledovány. Prozatím to vypadá, že situace je stabilizovaná – medvědů neubývá, ale ani nepřibývá. Na Aljašce se soustředí asi 60 % z globálního počtu bílých šelem a odhad je takový, že až dvě třetiny z nich by měly do konce roku 2050 zmizet. O 35 let později zde prý už nebude ani jeden volně žijící lední medvěd. A podobně to bude vypadat i v jiných částech světa. Například v Grónsku taje ledová pokrývka vůbec nejrychleji, takže i zde budou mít medvědi brzy namále. Na konci století tak možná budeme oblíbené chlupáče obdivovat nanejvýš v zoo.
Pokud nejde o polární zvířata, hrozí bezprostředně vyhynutí také orangutanům, tasmánských čertům, karetám nebo koalám.
Napiš komentář