I přesto, že na vrchol Mount Everestu vystoupal stejně jako sir Edmund Hillary, je jeho jméno o dost méně známé. Zatímco Hillaryho jméno se v souvislosti s Everestem skloňuje ve všech pádech, Norgay vždy stál v pozadí a skoro se občas zdá, jako by se na něj zapomínalo. Bez něj by však Hillary vrcholu nedosáhl, to je jisté.
Až do roku 2013 se zdálo, že většina světa zcela přehlíží to, že Edmund Hillary nemohl v roce 1953 zdolat nejvyšší vrchol světa zcela sám. A pravdou je, že mu tehdy pomáhalo více než 400 lidí, kteří zařizovali různé úkoly od dopravy přes zásobování až po plánování trasy. Jeden muž z této řady ale viditelně vystupuje – Tenzing Norgay, který Hillaryho doprovodil až na vrchol.
Šerpa Tenzing
Tenzing Norgay se narodil v Tibetu nebo Nepálu někdy okolo roku 1914. Narodil se pod jiným jménem, které si ale později změnil po návštěvě posvátného chrámu Rongbuk. Jméno Tenzing Norgay se dá volně přeložit jako bohatý a šťastný následovník náboženství.
Jeho rodina doufala, že se z Tenzinga stane mnich, ale mladého hocha to neustále táhlo do hor a nezdálo, že by ho kariéra mnicha zavřeného v klášteře nějak zvlášť zajímala. Proto byl nakonec poslán k rodině do Khumbu, aby se zde stal šerpou.
Jako nosič nákladu ve vysokých horách poznal vše, co je důležité o Himálajích vědět. Znal počasí, chápal náznaky přírody, orientoval se v horách a uměl si i dobře rozvrhnout síly a čas, aby v náročném prostředí nezabloudil nebo se nezranil.
FOTO: Kete Horowhenua, prostřednictvím WikiCommons
Poprvé se k Mount Everestu přiblížil již v roce 1935, kdy byl součástí expedice vedené Ericem Shiptonem. Shiptonův tým se k vrcholku nepřiblížil a ani to neměl v plánu, ale z Tenzinga to udělalo žádaného šerpu pro výpravy právě směrem k nejvyšší hoře světa.
S každou expedicí se pomalu přibližoval blíže a blíže k vrcholku, nikdy však až zcela nahoru. Podmínky byly totiž velmi tvrdé – nedostatek kyslíku, zima, laviny, velké riziko pádu, omrzlin a dalších.
Až na vrchol
V roce 1953 byla vyslána další z mnoha výprav, tentokrát už ale konečně měla uspět a vylézt až na vrchol. Již během prvních fází vzestupu došlo k nešťastné události, kdy Edmund Hillary uklouzl při zdolávání ledové stěny a málem spadl do široké pukliny ve skále. Díky rychlé reakci Tenzinga, který jeho lano zajistil sekerou, si však uštědřil jen několik modřin a oděrek, ale ve výstupu mohl pokračovat. Od té doby se z nich stali nerozluční partneři při výstupu.
Výstup trval dlouhé dva měsíce. Závěrečná fáze byla poznamenána neúspěchem jednoho páru lezců, kterým se nepodařilo zdolat poslední pasáž. Namísto nich byla tedy vyslána dvojice Hillary a Norgay, které se podařilo nemožné – přesně v 11:30 stanuli na vrcholu nejvyšší hory světa.
I přesto, že na vrchol vystoupali společně, média se tehdy (z pochopitelných důvodů) rozhodla dát přednost verzi, že Norgay byl pouhým průvodcem, zatímco skutečně prvním mužem na vrcholu byl Hillary. Byl pasován na rytíře britskou královnou a byl oceněn mnoha medailemi a řády, zatímco Norgay zůstával spíše v ústraní.
Až v roce 2013 se Tenzingu Norgay konečně přiznali nějaké zásluhy a to například i tím, že byl po něm pojmenován jeden z vrcholků okolo nejvyšší hory. Stále více lidí se také konečně dozvídá skutečný příběh a oceňuje Tenzinga stejnou měrou jako byl dlouhou dobu oceňován sir Edmund Hillary.
Věříme tedy, že památka tohoto šerpy, bez kterého by se Edmund Hillary na vrchol nikdy nedostal, nebude pro příští generace zapomenuta.
Já nezapomenu nikdy, měla jsem možnost setkat se s ním osobně.