Robin Hood jako skutečná historická postava? Odhalit skutečnost je po staletích legend a pověstí obtížné

Známého zbojníka Robina Hooda zná snad každý. Těžko bychom hledali jinou postavu v anglických dějinách, o níž vzniklo tolik literárních, divadelních a filmových děl jako o zbojníkovi ze Sherwoodu. Ale jednalo se o skutečnou osobnost? A pokud ano, jsou legendy o něm alespoň trochu postavené na reálném základě?

Příběh o Robinu Hoodovi, ochránci utiskovaných a věčném oponentovi zlovolného šerifa z Nottinghamu, se vyvíjel po celá staletí. Je to klasický příběh vyprávějící o věčném souboji dobra a zla a o tom, že pravda a láska vždy vítězí nad nenávistí a útlakem. Společně s Robinem se do historie lidové slovesnosti zapsala i další jména členů jeho družiny jako je třeba Malý John, Will Scarlet nebo Robinova milovaná Marion. Tyto středověké příběhy se poté prostřednictvím několika literárních velikánů zapsaly do všeobecného povědomí. Působivá dobrodružství Robina Hooda však měla pramálo společného se skutečným středověkým zbojníkem toho jména, jehož identita pod vlivem folkloru prakticky zmizela.

Hrdina nebo zloduch?

Nejstarší balady ze 14. a 15. století hovoří o Robinu Hoodovi jako o sedlákovi, zemanovi prudké povahy, který žil v Sherwoodském lese s bandou zbojníků. Už i tyto rané záznamy hovoří o jeho mistrovském umění lukostřelby, averzi vůči církevním hodnostářům nebo úctě k ženám. Je zde nicméně popisován jako obyčejný muž lidu, nikoliv nenáviděný a pronásledovaný šlechtic. Nejstarší literární zmínka o hrdinovi v kápi pochází z básně Piers Plowman, která vznikla kolem roku 1377. Ale je jisté, že předtím než se vůbec příběh Robina Hooda dostal do psané podoby, musel si již ujít dlouhou cestu ústního předávání mezi prostým lidem. Ve středověku, kdy vládla všeobecná negramotnost, se zprávy a příběhy nesly v podobě vyprávění, často prostřednictvím potulných pěvců, kteří mnohokrát svá vyprávění přikrašlovali dle své bujné fantazie.

Příběh o obyčejném zbojníkovi bojujícím za práva prostého lidu nacházel samozřejmě u běžného obyvatelstva velkou podporu a oblibu. Robin byl hrdinou, s nímž se dokázali ztotožnit a zasadit ho do svých vlastních životů. Až později, v baladách ze 16. století, se postupně z Robina stává šlechtic, který byl podvodem zbaven majetku a je dáván do souvislosti s králem Richardem Lví Srdce. Na sklonku 16. století pak Anthony Munday sepsal divadelní hry, kde Robin Hood získává identitu hraběte z Huntingdonu, což výrazně ovlivnilo vnímání jeho osobnosti pozdějšími generacemi.

Postrach lesů i bohatých pánů

Nejstarší doložená balada o zbojníkovi byla sepsána roku 1450 a jmenuje se Robin Hode a mnich. Ale už v roce 1426 se v Exeteru konaly lidové slavnosti na počest Robina Hooda, které byly součástí oslav příchodu léta 1. května (May Day). Právě během těchto slavností, přežívajících z pohanských dob, lidé hráli představení o Robinovi a jeho veselých družinících. V májových slavnostech se také poprvé objevily postavy Lady Marion a bratra Tucka.

Příběh o Robinu Hoodovi je tedy starý minimálně sedm století. První zprávy o člověku téhož jména totiž nacházíme v pramenech úřední povahy už ve 13. století. K roku 1226 dokládají účetní záznamy z Yorkshiru, že v předchozím roce byl zbaven majetku jistý Robert Hod, prchající před zákonem, a že peníze následně získal šerif z Yorkshiru. A tak možná odtud pochází základ pro pozdější historky. To, že se děj neodehrává v Nottinghamu vůbec nevadí. Šerifem, který se obohatil na úkor Roberta, byl jistý Eustace de Ludenham, jenž v letech 1213 a 1232 zastával post šerifa v Nottinghamu a v letech 1225–1226 v sousedním Yorkshiru.

Jít proti králi se nevyplácí

Pytlačení a různé potyčky samozřejmě byly za hranicí zákona, ale povstání proti králi byla přeci jen ještě věc jiná. Tedy ne, že by Robin Hood vedl povstání proti panovníkovi, ale možná byl jeho produktem. Robin (Robert) Hood nebyl totiž ani zdaleka jen jeden. Roku 1258 vznikl spor mezi králem Jindřichem III. a mocnými anglickými barony, kteří nebyli spokojeni s jeho politikou. V čele baronů stál Simon de Montfort, který trval na tom, aby král potvrdil Magnu Chartu a dal baronům další ústupky. Po několika úspěších byli ale baroni poraženi v bitvě u Eveshamu a v zemi byl nastolen pořádek. Uprchlí baroni ale i nadále odmítali složit zbraně a někteří se skrývali v lesích, aby unikli králově pomstě. Právě tehdy nalézáme mezi povstalci z Ely muže jménem Robert Hod.

Na sklonku 13. století, již za vlády Edwarda I., máme doloženu existenci zbojníka Robyna Hodea. Tento Robin Hood prokazatelně řádil v letech 1294 až 1299.  O deset let později se pak v kronikách hovoří o Robertu Hoddeovi z Wakefieldu v Yorkshiru, který se provinil výtržnictvím a pytláctvím. Vše tedy napovídá tomu, že legendy o Robinu Hoodovi mají kořeny ve 13. století, v době velmi neklidné.

Od 14. století bylo již jméno Robin Hood všeobecně velmi dobře známé. Jen ve 13. století existují důkazy o životě hned několika Robinů Hoodů, z nichž značná část měla opletačky se zákonem. Ovšem ani v jednom z případů evidentně nejde o stejnou osobu. Je tedy skoro více než pravděpodobné, že jméno Robin Hood (a jeho různé obměny) se časem stalo synonymem pro zbojníka, lupiče, psance apod. Označení Robin Hood mohlo být přezdívkou, která se postupem času transformovala do postavy lidového hrdiny. A nebyl by to rozhodně ojedinělý případ. Například na počátku 19. století působil v jižních Čechách a na jižní Moravě lupič a zloděj Jan Jiří Grasel. Kolovalo o něm mnoho pověstí, písní a románů. V českých zemích jeho jméno zlidovělo jako synonymum pro lumpa a násilníka – grázl. A podobně to nejspíš bylo i se slavným Robinem Hoodem.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *