Kdo je nejrychlejší? Poznejte rekordmany na souši, ve vodě i ve vzduchu

Kdo je nejrychlejší? Rychlost nás fascinuje od dětství – vždyť dětské závody jsou klasickou zábavou, při které se testuje síla, vytrvalost, ale i schopnost prohrávat. Znáte ale rekordmany této planety? Schválně zkuste hádat, kdo bude nejrychlejší ve vodě, na souši nebo ve vzduchu.

Člověk: 44,72 km/h 

Za jak dlouho zvládnete uběhnout 20 metrů? Nechceme vás podceňovat, ale jistě to nezvládnete rychleji než známý jamajský sprinter Usain Bolt, který to dovedl za pouhých1,61 vteřin. Analýza jeho běhu na MS 2009 v Berlíně ukázala, že na trati o délce sto metrů dokázal běžet rychlostí neuvěřitelných 44,72 km/h. Což dodnes zůstává nejvyšší rychlostí, která kdy byla u lidského jedince naměřena. Nicméně oproti pravěkým lovcům je to stále padavka. I obyčejný křovák na blátivém okraji dovedl dosáhnout rychlosti 37 km/h. S dnešní přípravou, speciálními botami a na tak skvělé povrchu, jakým je atletická dráha, by proto 45 km/h zvládl levou zadní.

Ve vodě: 110 km/h

Kdo by zvítězil v plaveckých závodech, kdybychom chtěli porovnat všechny zástupce zvířecí říše? Vítězem by se stala třímetrová ryba plachetník atlantský. Ta je typická svou velmi výraznou hřbetní ploutví, kterou však dovede při plavání šikovně sklopit, aby ji zbytečně nebrzdila – a i díky tomu dokáže dosáhnout rychlosti až 110 km/h. Nejrychlejší plavec lidského pokolení by tak neměl šanci. Tím je od roku 1975 Američan David Holmes Edgar s rekordní naměřenou rychlostí 8,1 km/h. Ve vodě tedy skutečně nemá člověk oproti zvířatům šanci.

Suchozemské zvíře: 120 km/h

Odpověď asi známe všichni – nejrychlejším na souši je jednoznačně gepard. K tomuto prvenství jej předurčuje skvěle ohebná páteř, která funguje jako elastická pružina, ale také drápy, které napomáhají skvělým odrazům od země, a ocas fungující jako kormidlo. Kombinací těchto všech faktorů pak dovede tato šelma atakovat při běhu rychlost až 120 km/h. V porovnaní s auty sice gepard nedokáže již dnes obstát, ale přeci jen má něco, co ani tyto kovové stroje nedovedou – neuvěřitelnou schopnost zrychlení. Z nuly dokáže zrychlit na 100 km/h za pouhé 4 sekundy, zatímco běžné auto k tomu potřebuje alespoň dvakrát delší čas.

Ve vzduchu: 389 km/h

Zajímavé ale je, že nejrychleji se živočich dovede pohybovat ve vzduchu. Lidé to dobře tušili, a proto se také pustili do vývoje prvních letadel. Ta však ještě během první světové války nedokázala letět rychleji než 262 km/h a v klidu by je předletěl třeba sokol stěhovavý. Je to totiž nejrychlejší pták i živočich na světě a dokáže letět rychlostí až 389 km/h. Jde typicky o tzv. střemhlavý let, kdy se sokol krouživými pohyby nejprve dostane do výšky a následně z vrchu zaútočí na vyhlédnutou kořist.

Vítr: 512 km/h

Dostat se do takového větru by nechtěl asi nikdo. Platí totiž, že lehký vánek je do rychlosti asi 5 km/h, 50 km/h už je pořádný vichr, nad 103 km/h vichřice a 150 km/h už značí velmi ničivé tornádo. A co se tedy stane, pokud dosáhne až rychlosti 512 km/h? Pak se jedná o tornádo patřící do nejvyššího stupně F5 – takový vítr se prohnal 3. května roku 1999 americkou Oklahomou. V podstatě totálně srovnal se zemí jižní část města, zabil 36 lidí a téměř 600 jich vážně zranil.

Auto: 532 km/h (zatím nepotvrzeno) 

Americká automobilová společnost Shelby SuperCars Inc. uvedla v roce 2020 na trh svůj model SSC Tuatara a jejím cílem bylo pokořit dosavadní rychlostí rekord, který držel Bugatti Chiron Super Sport 300+ – jednalo se o rychlost 490,48 km/h. Pokus tento rekord zlomit se odehrál 10. října 2020 na státní silnici 160 v Nevadě a měřič rychlosti přítomné potěšil, když ukázal maximální hodnotu 552,92 km/h. Jenže zápis do Guinessovy knihy rekordů je přeci jen poskvrněn – objevily se totiž kamerové záznamy, které ukazují, že vůz musel jet pomaleji, a i pozdější měření dosáhlo pouze rychlosti 460,4 km/h. Přesto se SSC Tuatara stál nejrychlejším vozem planety, protože test je třeba provádět jízdou v obou jízdních pruzích, aby se vyloučil vliv větru. Jenže Bugatti jelo při svém rekordu pouze jedním. Výsledek je tedy stále nejistý a uvidíme, jaké to bude mít pokračování.

Vlak: 620 km/h

Běžný vlak jede po kolejích, ale supervlaky se nad nimi vznášejí, a proto dokážou dosahovat skutečně enormních rychlostí. Fungují na principu magnetické levitace – to znamená, že se vlastně vznáší pár centimetrů nad kolejnicemi, které jsou tvořeny silným magnetem. Díky tomu může být pohyb takřka bez tření, a tudíž velmi rychlý. Naše Pendolino dokáže z Prahy do Ostravy cestovat rychlostí 160 km/h, vlaky typu MAGLEV v klidu překonají 500 km/h. Budoucnost ale slibuje ještě rychlejší vlaky – například 21 metrů dlouhý vlak, který byl v Číně představený na počátku loňského roku, a při testech dosáhl rychlosti 620 km/h.

Letadlo: 7 408 km/h

Auta se rychlostí blíží rychlovlakům, vlaky zase dovedou skoro dosahovat rychlostí letadel – tak kam se posunou letouny? Budou svádět boj s rychlostí zvuku. Hodnota rychlosti zvuku činí asi 1225 km/h a ve fyzice odpovídá 1 Machu. Tuto rychlost poprvé překonalo v roce 1947 letadlo Bell X-1, kdy v něm americký pilot Chuck Yeager dosáhl rychlosti 1,015 Machu, tedy 1299 km/h. Ale dnes se míří daleko výš. Nadzvukový letoun Lockheed SR-72 prý dovede atakovat rychlost 7408 km/h. Běžná dopravní letadla létají rychlostí 800 až 900 km/h.

ZDROJ: https://www.guinnessworldrecords.com/news/2022/7/10-of-the-fastest-things-ever-and-how-they-compare-711669
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Pixabay: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/automobil-cislo-dopravni-system-kilometrovnik-248747/

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *