Chlupatý nebo holátko: Proč jsme vlastně přišli o původní srst?

Líbí se vám spíše zarostlí muži, nebo tzv. holátka? Odpovědi na tuto otázku se jistě budou různit – co člověk to jiný názor nebo vkus. I když ale preferujete spíše chlupatější muže, určitě se to nedávat srovnávat s tím, jak člověk kdysi dávno vypadal. Lidské tělo bývalo zahaleno poměrně hustou srstí, která ale s postupem času vymizela. Zůstaly nám na těle jen oblasti, kde chloupky rostou výrazněji, a většinou si je stejně holíme nebo nějak upravujeme. Které národy jsou ale typické tím, že jsou jejich muži (a mnohdy i ženy) poněkud zarostlejší, než je běžný průměr?

Naše tělo je z naprosté většiny pokryto jemnými chloupky, jež nejsou na první pohled vidět. Chlupatou pokrývku nemáme pouze na dlaních, chodidlech, rtech, zadní straně uší, pupku a zjizvené kůži. V pubertě se však objevuje také ochlupení, které má obvykle jinou barvu i hustotu a liší se podle pohlaví, genů nebo hormonální rovnováhy. 

Ve Středomoří jsou muži chlupatější

Mužům rostou vedle genitálií silnější chlupy také na hrudi či zádech. Nejvíce takových typů chlupů mají podle výzkumů obyvatelé Středomoří, Skandinávie, Islandu a japonského ostrova Honšú. V Česku se pohybujeme na škále 60–69 %, zatímco zdaleka nejméně „zarostlí“ jsou lidí žijící v subsaharské Africe.

Předpokládá se, že jde o pozůstatky srsti, která dříve byla typická i pro druh homo. Nicméně postupem času se tato pokrývka těla začala ztrácet a ustupovat holé kůži. Vědci si však nejsou zcela jisti, proč a za jakých podmínek k tomuto procesu došlo. Možným důvodem by mohl být výskyt ektoparazitů, tedy cizopasníků žijících na povrchu těla. Pravděpodobně se však nejednalo o zcela klíčový důvod, byť jistou roli to sehrát bezpochyby mohlo.

Stoupající teploty

Další teorie se domnívá, že by ztráta ochlupení mohla souviset s adaptací na teplotní podmínky Afriky, odkud naši předkové vzešli. Srst totiž mohla způsobovat zbytečné přehřívání organismu, a tak postupně začala ustupovat, aby se povrch těla mohl lépe ochlazovat potem. Pravěkým lidem to umožňovalo naučit se nové techniky lovu – například pronásledování zvěře až do doby, než se třeba taková gazela sama přehřála a padla vedrem.

Jednou z dalších teorií je i to, že ženy v minulosti upřednostňovaly méně zarostlé muže. Vědci se však přou v tom, že tento „negativní“ náhled na ochlupení je vyvolán spíše dnešním, moderním vnímáním než tím, jaká mohla být tehdy realita. Kdysi dávno by naopak bujná hříva mohla spíše symbolizovat muže zdravého a dobře živeného.

Ochlupení má svůj význam

Stále ale platí, že chlupy hrají významnou roli v regulaci teploty. Zachycují totiž pot vylučovaný žlázami a urychlují jeho efektivní odpařování. Pevnější a delší ochlupení na hrudi, zádech či genitáliích také dovede přenášet otřesy, a slouží tak coby pomocník hmatové soustavy.

Na porostu intimních partií se mohou také lépe zachytávají feromony, jež vábí opačné pohlaví a ochlupení může také opticky zvětšovat mužskou hruď nebo i genitálie. Je tedy patrné, že vědci zcela nemají jasno v tom, jakou roli ochlupení mohlo nebo nemohlo sehrát.

Není barva jako barva

Množství vlasů je sice individuální, ale klíčovou roli hraje také barva. Zdaleka nejhustší porost mají na hlavě blonďáci, kdy jim na hlavě může růst až 150 tisíc kořínků. U hnědovlasých to bude okolo 110 tisíc, následují černovlasí se 100 tisíci a zrzci, kteří mají jen 90 tisíc vlasových kořínků. Každý z nás má také na těle v průměru 25 tisíc hrubých chlupů, 420 řas a 600 chloupků obočí. Toto množství se může mírně měnit dle věku nebo hormonálních změn v těle.

ZDROJ: https://www.smithsonianmag.com/science-nature/why-did-humans-evolve-lose-fur-180970980/
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Kevin Bidwell: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/more-muz-osoba-slunecni-bryle-8977531/

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *