Také si občas naříkáte nad stavem vaší ulice, jež nezřídka bývá poseta odpadky, které lidi jen tak odhodí? Připadají vám odporná kontejnerová stání, kde se vrší odpadkové pytle a často je ani nádoby nestačí pojmout? V takovém případě byste z Agbogbloshie doslova hrůzou zešedivěli. Právě toto místo se totiž řadí mezi deset nejvíc znečištěných míst planety. A možná by vůbec nebylo od věci dokonce jej nazvat tím vůbec nejvíce znečištěným. Přitom se sem každý den vypravují lidé, kteří místo prohledávají, aby našli kov k prodeji – a bohužel nezřídka tuhle špinavou práci zastávají děti.
Bez ucpaného nosu ani na krok
I kdybyste náhodou místo nemohli najít na mapě, spolehlivě jej poznáte po čichu. Zcela odporně to tam smrdí a tento zápach je skutečně cítit na kilometry daleko. Výhodou nicméně je, že po čase si na tento odporný zápach váš čich zvykne a vy zde budete moct do jisté míry normálně fungovat – tak jako to dělají všichni místní. Je těžké popsat, jak obrovské to smetiště je – abyste se dostali do středu tohoto bludiště, musíte projít stovky metrů okolo navršených hromad odpadu, staré elektroniky, shnilého jídla, oblečení a bůhvíčeho dalšího.
Peklo na zemi
Agbogbloshie není oficiální název, ale přezdívka, kterou místu dali obyvatelé nedaleké ghanské metropole Accry. Kdysi šlo pouze o bažinatou oblast, podmáčenou řekou Odaw. Proto není místo vhodné ke stavění domů, ale stahují se sem nejchudší obyvatelé, kteří si zde budují alespoň skromné chatrče. A i proto bylo místo na konci 60. let minulého století vybráno jako ideální lokalita pro smetiště. Začali se sem nejprve vyvážet hlavně vysloužilé televize, které se staly symbolem úspěchu rodící se africké střední třídy.
Veškerá rozbitá elektronika i běžný odpad se začaly svážet na obří skládku, která zcela přirozeně vyrostla jen pár metrů od chatrčí. Chudí obyvatelé brzy zjistili, že vysloužilá elektronika obsahuje vzácné kovy, a v okolí začaly vznikat výkupny, které tyto kovy vykupovaly a dále postupovaly k recyklaci.
Dnes však dávno neplatí, že by na skládce byl pouze kovový odpad, ale prostě cokoliv, co se ve městě sebere. Může sem zajet kdokoliv a nechat zde cokoliv. Jisté ale je, že se k odpadu ihned seběhne skupina lidí, aby prozkoumala, zda se něco z vyhozeného nedá ještě zpeněžit.
Dětská práce
Realita je bohužel taková, že většinu této „špinavé práce“ provádí děti. Nejčastěji je můžete vidět, jak kladivem rozbíjejí staré televize a počítače, aby z nich vytahaly ven měděné dráty. Samozřejmě se tam najdou i dospělí lidé – záleží prostě, v jak moc zoufalé situaci se nacházíte. Oficiálně jde o nejvíc toxické místo v Africe, takže lidé, kteří tam chodí pravidelně, obvykle umírají na nějaké nemoci velmi brzy.
Vzduch je plný odporného kouře, protože oheň zajišťuje nejlepší způsob, jak zbavit kabely gumy. „Lovci kovů“ je prostě na hromadě zapálí a dráty pak sesbírají. Do vzduchu přitom unikají zplodiny rtuti, kadmia, chromu, a zejména olova. Pokud máte štěstí, můžete si za den nasbírat kovu tolik, že vám ve sběrně vyplatí dva až tři dolary. To není v těchto končinách málo, takže mnoho lidí prostě takto přežívá – byť stále dost nuzně a uboze. Bohužel si taková práce vybírá velmi drahou daň zejména na dětech. Je prokázáno, že mnohé z nich mají těžké kovy a neurotoxiny nahromaděné v těle už v pubertě a způsobují jim vážná respirační onemocnění, poruchy funkce ledvin a další potíže.
Kdo je na vině?
Na skládce se podle odhadů nachází přibližně 240 tisíc tun elektronického odpadu, který nijak neubývá, ale spíše naopak. Tisíce tun přitom na skládku dorazí také z Evropy – nejčastěji z Belgie, Nizozemí a Německa,tedy poměrně rozvinutých zemí, které se holedbají ochranou přírody a podporou rozvojových zemí. Je to bohužel smutná realita, která naprosto uniká běžným občanům nejen těchto států. To, že na našem území skládky nejsou, není často ani tolik díky skvělému odpadovému hospodářství, jako spíše kvůli tomu, že využíváme jiné země, které z toho jistě také nějak profitují – ale tyto peníze se k chudým lidem žijícím u skládek nikdy nedostanou.
ZDROJ: https://www.theguardian.com/environment/gallery/2014/feb/27/agbogbloshie-worlds-largest-e-waste-dump-in-pictures, 100+1 zahraničních zajímavostí
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Mumtahina Tanni: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/skody-na-zivotnim-prostredi-znecisteni-odpadky-odpad-3230539/
Napiš komentář