Asi každý ji známe a možná ji několikrát do týdne máme na talíři. Její význam pro celosvětové zdroje potravin je ale nedocenitelný. Říká se jí také chléb Asie, a dokonce prý krmí až čtvrtinu obyvatel naší planety. Je to samozřejmě rýže, zázračná plodina, bez které by spousta lidí neměla dát co do úst. Celkem pokrývá zhruba 20 procent kalorické spotřeby lidské populace. Je to proto, že je levná, zdravá, dobře stravitelná. Navíc podmínky pro pěstování nejsou náročné a domov si našla ve více než 100 zemích po celém světě. Historie rýže je skutečně bohatá a zahrnuje mimo jiné putování po kontinentech, exkurze do světových kuchyní i tvrdou práci na rýžových terasách.
Kde má rýže počátek?
Začátek cesty rýžových zrnek je nejspíš kdesi v Číně. Právě zde, konkrétně v povodí Perlové řeky, se rýže začala poprvé cíleně pěstovat před 8 200 až 13 500 lety. Podle tamních legend se zemí prohnaly děsivé povodně, které zahubily většinu živého. Nicméně lidi před jistou smrtí zachránil pes, který jim na ocase přinesl pět žlutých semen. Po zasazení z nich vyrostla právě rýže. Proto je dodnes pro mnohé Asiaty rýže považována za daleko cennější než zlato nebo drahokamy. Význam rýže však není čište jen potravinový – to dokazuje i fakt, že škrob z rýže přidávali dělníci do malty už při stavbě Velké čínské zdi.
Po dlouhou dobu byla rýže pouze dominantou Číny. Až okolo roku 300 př. n. l. se díky Alexandru Velikému podívala až do Evropy, konkrétně do Řecka. Následně putovala do Římské říše, kdy se zabydlela zejména ve Středomoří a odtud pak už snadno směřovala také do Afriky.
V kuchyni nepostradatelná
Její obliba velmi strmě stoupala, a to právě proto, že byla nejen chutná ale také zasytila a snadno se pěstovala. Postupně se tedy také zvyšoval počet míst, kde se zabydlela a stala se v podstatě domácí plodinou. Do Francie se dostala díky křižákům. Její další rozvoj zpomalilo obvinění ze šíření malárie. Ukázalo se totiž, že stojaté vody, ve kterých se rýži dobře daří, jsou také oblíbeným domovem komárů, kteří nemoc šířili. Ale ani to cestu rýže dál do světa nezastavilo. Postupně doputovala až do Nového světa, kam ji v 16. století přivezli evropští osadníci.
Největší rozmach v pěstování rýže však v Americe nastal až po válce mezi Severem a Jihem. A její obliba rostla i všude jinde – natolik, že se postupně stala jednou z nejrozšířenějších obilnin naší planety. Dnes byste na světě našli přes 8 000 různých druhů rýže. Je nedílnou součástí mnoha tradičních národních jídel, ale své pevné místo má ve většině světových kuchyní.
Asie zůstane navždy domovem
I přesto, že je rýže podobně populární i jinde po světě, 90 % veškeré produkce stále pochází z Asie. Ze zhruba 500 milionů tun, které čítá její roční produkce, valná většina pochází z Číny, Indie, Bangladéše a Indonésie.
V některých oblastech jsou na produkci rýže závislé doslova miliony obyvatel. Pokud například mešká monzun, který je pro rýži zcela životodárný, výnosy začnou rychle klesat a je jisté, že někteří lidé budou strádat. Navíc, vybudovat takové rýžové pole není nic jednoduchého.
Dnes se rýžová pole budují v sofistikovaných terasovitých kaskádách. Nezbytná je zejména vydatná závlaha. Je proto potřeba postavit důmyslný systém hrází, vykopat kanály k nejbližšímu vodnímu zdroji a vše pečlivě připravit, aby se vodní hladina dala dle potřeby regulovat.
Rýži zaplavení nevadí, ale na plevel je citlivá. Svědčí jí zejména tvrdé jílové podloží, bez něho by se voda prostě vsákla do země. Jelikož by ale jíl nedokázal plodinu uživit, musí ho překrývat také silná vrstva půdy. Je jasné, že dnes se na celou řadu činností dá využít síla moderních technologií, ale tradiční způsob stále spoléhá na každodenní práci lidských rukou. I dnes se tedy za sáčky rýže v regálech obchodů skrývají hodiny poctivé manuální dřiny.
Rýže a zdraví
Rýže není jen prázdným zdrojem kalorií. Ve skutečnosti je velmi prospěná pro celé naše tělo. Tato obilnina obsahuje velké množství aminokyselin, vitamin B a E, draslík i železo, pomáhá v těle regulovat obsah vody, čistí trávicí trakt a také dokáže snižovat hladinu cholesterolu. K tomu vše je také velmi dobře a snadno stravitelná a nezpůsobuje nadýmání. Díky pomalému uvolňování cukru do krve je ideální i při cukrovce nebo hypoglykémii. Hodí se i při dietě, protože je výživná, ale nemá přemrštěný obsah kalorií.
Podle všeho má blahodárný vliv i na kvalitu vlasů, nehtů, pokožky či kostí. Posiluje také imunitní systém, pomáhá snižovat riziko rakoviny tlustého střeva, prsu nebo prostaty.
Nejen na talíři
Její využití rozhodně není jen v kuchyni. I průmysl jí může být za mnoho vděčný. Setkat se s ní můžeme například v podobě rýžových cigaretových papírků. V minulosti fungovala také jako rituální prostředek a platidlo. Oblíbeným japonským nápojem je i netradiční rýžové víno nazývané saké. V Asii se z rýže vyrábí i pivo nebo indický alkoholický nápoj arak.
ZDROJ: https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_rice_cultivation
ZDROJ obrázků: Pexels
Napiš komentář