Tišší strážci: Co hlídá proslulá terakotová armáda?

Objevení tohoto mimořádně významného historického skvostu předcházelo obyčejné hloubení studně. Když se vesničané rozhodli, že si najdou nový zdroj vody, už pár metrů od zemi začali ztrácet půdu pod nohama a propadli se kamsi do hloubky. Jenže když dopadli na tmavou a vlhkou zem, určitě zažili pořádný šok – dívali se na ně tisíce oči hliněných bojovníků.

Takto nějak došlo k objevení terakotové armády podle pověsti a většina lidí ji pokládá za více či méně pravdivou. Ve skutečnosti nejspíš šlo o objevení výrazně méně dramatické. Nic to však nemění na faktu, že se objevil jeden z nejvýznamnějších skvostů archeologie, který dodnes fascinuje badatele i běžné smrtelníky.

Tajemství staré tisíce let

Zhruba padesát kilometrů od čínského města Sien-jangu najdeme horu Li. Poblíž té byl podle historických údajů pohřben první velký čínský císař Čchin Š’-chuang-ti. Hrobku se však nepodařilo objevit ani prozkoumat. To se ale změnilo v roce 1974. Na jaře totiž v přilehlé vesničce Lin-tchung rolníci začali kopat studnu a jen několik metrů pod zemí je překvapilo velké množství na první pohled letitých keramických střepů, hrotů šípů a dalších předmětů.

Nikam se ale nepropadli, jen svůj nález poctivě nahlásili archeologům, kteří se ihned chopili šance na skvělý objev. Nikdo ale nečekal, že to co objevili, bude mít tak zásadní význam nejen pro čínskou, ale také světovou archeologii.

Tišší strážci

Při výkopech objevili obrovskou komoru plnou lidských soch v nadživotní velikosti. Mělo by se jednat o starověké čínské vojáky, kteří v tomto podzemním prostoru mohli stát celé stovky či tisíce let. Jejich podoba byla velmi věrná a realistická, což z nich činí mimořádné umělecké dílo neocenitelné hodnoty.

Tito strážci měli také zbroj, která byla i po té spoustě let stále dokonale lesklá a nabroušená a každá socha se také pyšnila jinou tváří. Zjistilo se mimojiné, že sochy byly původně nabarveny, ale když do komory náhle vnikl vzduch, barva to bohužel neustála.

Obrovská skupina vojáků byla pojmenována jako terakotová armáda podle keramického materiálu, z nějž byli vojáci vyrobeni. Kromě vojáků bylo však možné mezi sochami najít také muzikanty, artisty, nebo dokonce velmi realistické koně. Asi nikdo nepochyboval, že taková obří armáda jistě měla svůj účel a nestála v podzemí jen tak zbůhdarma. Vědcům tedy pomalu začínalo docházet, že jde skutečně o zásadní objev.

Hrobka císaře

V průběhu následujících let byly odkryty čtyři další komory plné soch. Některé z nich již bohužel podlehly zubu času, ale drtivá většina se zachovala skutečně v perfektní kondici. Nebylo nejmenších pochyb o tom, že podivná sbírka hliněných vojáků je součástí hrobky císaře Čchin Š’-chuang-tiho, kterému Číňané říkají První císař. Pravděpodobně si je nechal sám zhotovit pro příležitost svého pohřbu a armáda měla jeho tělo po smrti střežit.

Posmrtné město

Rozsáhlé analýzy, které s v okolí prováděly, odhalily několik desítek budov, které byly součástí celého pohřebního komplexu. Nakonec se podařilo také v historických záznamech dopátrat toho, že císař se měl rozhodnout nechat si jako svou hrobku vystavět repliku města, ve kterém žil, včetně jeho obyvatel.

I z tohoto důvodu byla vytvořena terakotová armáda. Kopie města se ukázala být poměrně přesná a měla kupříkladu vytvořenou i skutečnou kanalizaci. Uprostřed pak stál velký palác, ve kterém podle všeho bude odpočívat císařova mumie. Jenže ta doposud nebyla odkryta a archeologové pro to samozřejmě mají vážné důvody.

Hrozící nebezpečí

Je jasné nejen to, že odkrývání hrobky je náročné technicky, ale třeba i to, že náhlý přísun vzduchu může historické artefakty navždy poškodit. Obávají se však i jiných problémů. Pravděpodobně bude celá hrobka doslova prošpikovaná nástrahami, které mají případné vykrádače hrobů zastavit. O hrobce Prvního císaře v tomto smyslu hovoří také kronikáři. Ti třeba zmiňují samostříly nebo dokonce toxické prameny plné rtuti, která zabije každého, kdo by se k pokladu chtěl jen přiblížit.

Archeologové to nejdříve brali přeci jen na lehkou váhu, ale brzy se sami přesvědčili o tom, že půda v okolí hrobky obsahuje velmi neobvyklé množství rtuti. Vzhledem k tomu, v jak perfektním stavu jsou zbroje vojáků terakotové armády, je velmi pravděpodobné, že i případné samostříly a další nástrahy v hrobce by mohly i dnes velmi spolehlivě fungovat a archeology skutečně ohrozit.

Zásah čínské vlády

Když se rozkřiklo, že by hrobka mohla skutečně ukrývat nevyčíslitelný poklad, který je ale střežen mnoha nebezpečnými pastmi, výrazně ubylo těch, kteří by se chtěli do dalšího bádání zapojit. Kromě toho se do situace vložila i čínská vláda, který dala bádání utrum. Možná z obav, aby se vzácné poklady nepoškodily, možná z nějakých vlastních důvodů. Část terakotové armády byla znovu zasypána, aby vydržela i pro budoucí generace. Někteří však tvrdí, že vědci byli vyděšeni něčím, co uvnitř našli – co to mohlo být se asi jen tak nedozvíme.

Nikdo ale nepředpokládá, že by se badatelé a vědci nechali skutečně zastavit. Moderní metody by mohly bádání výrazně usnadnit a alespoň zajistit to, aby v případě vstupu do hrobky skutečně nikdo nebyl zraněn. Nechme se tedy překvapit, co nám budoucí roky výzkumů přinesou a jak se celé tajemství bude vyvíjet dál.

ZDROJ: https://www.liverpoolecho.co.uk/whats-on/arts-culture-news/terracotta-army-liverpool-curse-myths-14226462
ZDROJ obrázků: Pixabay

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *