Ed Gein patří doposud k nejsurovějším a nejbrutálnějším vrahům vůbec. Navíc stačilo jen málo a nikdy nemusel být odhalen. Jedinou, ale velmi osudovou chybu, totiž udělal 16. listopadu 1957, kdy si v železářství Berenice Wordenové v Plainfieldu, USA zapomněl účtenku za nemrznoucí směs do zámku. Tato žena totiž ten den zmizela a vyšetřovatelé původně zamířili na farmu Eda Geina jen proto, aby se zeptali, kdy ženu naposledy viděl a zda nemůže o zmizení poskytnout nějaké informace. Když ale dorazili na místo, byly všechny otázky už zcela zbytečné.
Na farmu zamířili v noci a na cestu si tedy svítili baterkami. Geinův dům vypadal na první pohled jako jedno obří zapáchající smetiště. Když se pak jeden z vyšetřovatelů snažil prodírat hromadou odpadků, o něco zavadil. Tím, co jej vyděsilo k smrti bylo ženské tělo, které viselo na jednom z trámů, bylo vykuchané a bezhlavé – později se zjistilo, že právě to byla pohřešovaná Berenice Wordenová.
Bohužel však nezůstalo jen u tohoto jediného překvapení. V domě Eda Geina se povalovaly dvě holenní kosti, čtyři lidské nosy, miska vyrobená z lidské lebky, takzvané masky smrti sešité z lidské kůže či deset ženských hlav. Našli však i další doplňky vyrobené z lidské kůže – třeba peněženku, stínidlo na lampu nebo holínky. Ten den byl odhalen jeden z nejmasovějších vrahů historie.
Vyšetřování odhalilo smutné dětství
Ed Gein si toho podle vyšetřovatelů užil dost a dost již v dětství. Narodil se 27. srpna 1906 jako Edward Theodore ve Wisconsinu. Měl také o sedm let staršího bratra Henryho. Jejich matka byla náboženská fanatička, která to jednoduše neměla v hlavě v pořádku a svým dětem znepříjemňovala život, kde se dalo. Varovala je před všemi ženami na světě, vykreslovala je jako nebezpečné stvůry posedlé ďáblem a šířila kolem sebe atmosféru hrůzy a strachu.
V roce 1914 se Geinovi přestěhovali do Plainfieldu, kde měli nejbližší sousedy čtvrt míle daleko. Augusta se děti snažila zcela izolovat, ale kvůli docházce do školy to nešlo zcela dle jejích představ. Přesto nebyl Ed mezi spolužáky nijak oblíbený. Byl údajně velmi zženštilý a plachý, většinou utíkal s knihou v ruce do vlastního světa a o nějaké kamarádství ani příliš nestál. Bylo jasné, že s oběma chlapci něco není zcela v pořádku, ale asi nikdo netušil, že z mladšího Eda se po čase stane takto brutální vrah. Chlapci dospívali v rodinném kruhu, s otcem alkoholikem a despotickou matkou.
Bratrova smrt
Eddie měl ke svému bratrovi velmi pevný vztah – obdivoval jej a přál si být stejný jako on. Po smrti otce v roce 1940 oba sourozenci začali pracovat, aby uživili rodinu a mohli své matce vypomáhat. Ed často hlídával děti v sousedství a tehdy byl podle svých pozdějších svědectví opravdu spokojený a šťastný.
Henry si všímal toho, že jeho bratr není zcela v pořádku a vinil za to jejich matku. Občas se s ní prý dostal i do potyčky a snad i to byl jeden z možných důvodů jeho předčasné smrti. Ed totiž nedal na matku dopustit a nelíbilo se mu, že Henry ji tak otevřeně kritizoval. Tehdy se k jejich farmě nebezpečně blížil požár a bratři se jej pokoušeli hasit. Eddie tvrdil, že ztratil bratra z dohledu. Ale jakmile byl požár uhašen, Eddie zavedl policisty přímo k mrtvému tělu svého bratra. Ten přitom nebyl popálený, zato na hlavě měl modřiny. Nikdo však tehdy ani nepomyslel na to, že by plachý Eddie dokázal zavraždit svého milovaného bratra.
Ed mohl být konečně šťastný, svou matku měl celou pro sebe a nikdo mu neříkal, že je zlá a nemiluje ho. I ona však nedlouho poté zemřela po mozkové mrtvici. Jednačtyřicetiletý muž, který byl opožděný a citově závislý na lidech, kteří mu umřeli, si nedokázal se životem sám poradit. Ocitl se na farmě zcela sám, a právě tehdy začal se svým bizarním koníčkem – nočními návštěvami hřbitovů.
Nebezpečný podivín
Ed trávil přes den volný čas s knihami, studoval anatomii a četl návody, jak exhumovat lidská těla. Trápila jej touha po kontaktu s člověkem, ale matka mu příliš poškodila obraz o ženách, aby vůbec zvažoval, že se pokusím seznámit s nějakou živou – ty mrtvé byly snadnějším cílem.
Přestože později policisté tvrdili, že byl Ed Gein nekrofilní, on sám říkal, že nikdy se žádnou mrtvolou neměl pohlavní styk. Podle svých slov jen chtěl vědět, jaké to je být ženou a mít její pohlavní orgány. Ženy jej fascinovaly a děsily zároveň. Ženská těla z hrobů si proto odnášel i do svého domu a dále je zpracovával.
Všechno ale začalo být komplikovanější ve chvíli, kdy policii začala až příliš často přicházet oznámení o pohřešovaných ženách z okolí. První z nich byla osmiletá dívenka Georgia Wecklerová, která se ztratila při cestě ze školy domů. Policisté po ní neúspěšně pátrali, stejně jako po druhé oběti – patnáctileté Evelyn Hartleyové. Záhadná zmizení následovala a policisté začínali tušit, že to asi nebude náhoda.
Když v roce 1957 nalezli v Geinově domě Berenice Wordenovou, začali pečlivě zkoumat i další prostory na farmě. Ed zpočátku další obvinění odmítal, ale po nějaké době ve vazbě se přeci jen rozpovídal. Dopodrobna policistům vylíčil, jak zabil Berenice. O ostatních částech těla nalezených v jeho domě ale tvrdil, že si je přinesl ze hřbitovů. Po několika dnech výslechů se ale přiznal se k vraždě další ženy, Mary Hoganové. Opět tvrdil, že byl omámený a nevěděl, co dělá.
Nemocný člověk nebo brutální vrah?
Psychologové, psychiatři a další odborníci, kteří Eda ve vězení podrobně zkoumali, uvedli, že se jedná o schizofrenika a sexuálního psychopata. Podle všeho skutečně za jeho úchylky mohl nezdravý vztah s matkou a špatná výchova. Matka u něj postupem času vypěstovala zcela zvrácený vztah k ženám, který Ed neuměl nijak ovládat.
V okolí farmy nakonec policie objevila pozůstatky deseti žen. Bohužel tehdy neexistovaly technologie, které by docházely prokázat, odkud přesně části těl pocházely. Hroby totiž skutečně byly vykopané a části těl chyběly končetiny nebo jiné části těla. Spojitost Geina s ostatními vraždami v okolí Wisconsinu se jim tak nepodařilo prokázat.
Případ, který sledovala celá Amerika
Geinův bizarní příběh lákal média jako magnet. Jeho zatčení, výslechy, diagnózy i další novinky se ještě zatepla přenášely prostřednictvím médií takřka celé Americe. Po uveřejnění jeho činů přijížděly do Plainfieldu davy novinářů i turistů, kteří chtěli spatřit dům hrůzy. I sousedi by totiž do Eda nikdy neřekli, že by mohl být vrahem. Ano, byl podivínský, osamocený, ale na vraha by jej nikdo netipoval.
Ed Gein byl umístěn v ústavu pro duševně choré a jeho majetek šel do dražby. Po deseti letech v ústavu rozhodl soudce, že se Gein již uzdravil natolik, že je schopen stanout před soudem. V roce 1969 byl shledán vinným z vraždy prvního stupně, ale později jej odborníci prohlásili za nepříčetného a neodebral se tedy do klasické cely, ale zpět do ústavu pro choromyslné. Ed Gein nakonec zemřel po dlouhém boji s rakovinou 26. července 1984, ve svých osmasedmdesáti letech. Je pochovaný v Plainfieldu – v těsné blízkosti hrobů, z nichž vyhrábal těla, což řadě lidí dodnes není po chuti.
ZDROJ:https://www.britannica.com/biography/Ed-Gein
ZDROJ náhledového obrázku: pixabay.com
Napiš komentář