Naše planeta je plná krás a nádherných míst, kde můžeme jen žasnout nad tím, co dokáže příroda vytvořit. Ne všude je ale situace tak idylická. Mnohá místa naopak děsí svou nevlídností a divíme se, že zde vůbec nějaký život existuje. Kterým místům je lepší se vyhnout, pokud nechcete soupeřit se silou přírody?
Ničivé povodně
Právě voda je živel, který dokáže nadělat spoustu škod a před nímž není snadné uniknout. Vody vylévající se z koryt řek ničí cokoliv, co jim stojí v cestě, a bývají problémem v řadě zemí, včetně Indie. Právě ta je podle statistik asi nejvíce sužována vodními katastrofami. Podle studií ohrožuje vysoká hladina každý rok po celé planetě v průměru 21 milionů lidí a z nich skoro pětinu tvoří právě Indové. Více než 4 milionům z nich voda pravidelně ničí domovy a musí se kvůli ní stěhovat. O moc lépe na tom ale nejsou ani obyvatelé Bangladéše nebo Číny.
Proč je právě Indie vodou tolik ohrožována? Na vině je nejspíš její poloha. Velká část indických států se nachází na úpatí Himálaje, kde vyvěrají stovky řek. Během období dešťů, které obvykle trvá od června do září, se mnoho toků vylije z břehů a ničí vše, co jim stojí v cestě. Všechno se ještě zhoršuje kvůli globálnímu oteplování, jelikož to činí deštivá období ještě méně předvídatelná. Výzkumy uvádějí, že v roce 2018 například povodně zabily 1 808 Indů a způsobily škody v přepočtu za 277 miliard korun.
Situace se však výrazně zhoršila zejména během posledního století, kdy také došlo ke skokovému nárůstu populace. Dříve se daly povodně lépe předvídat a týkaly se obvykle pouze řek Brahmaputra, Kósí, Gandak, Dámódar a Mahánadí. Nicméně budování nových měst a rozšiřování těch stávajících, které si nárůst obyvatelstva vyžádalo, mění ráz krajiny a mizí přirozené zábrany, které držely vodní toky na uzdě.
Ničemu neprospívá ani poměrně rozbujelá byrokracie, která celý proces přípravy a realizace vhodných opatření ještě více komplikuje. Koordinace mezi ministerstvy je zoufalá, krizové týmy se nedokážou sladit a reakce na zhoršující se situaci je jen velmi pomalá.
Když se země pořádně zachvěje
Co se zvládání přírodních katastrof týče, Japonsko má daleko efektivnější systém – musí se totiž také poměrně často vypořádat s rozmary přírody, tentokrát zejména ve formě zemětřesení. U ostrova Honšú se totiž setkávají čtyři litosférické desky. Jejich vzájemná interakce vede k různě silným otřesům. Zároveň se ostrovy rozkládají podél tzv. Ohnivého kruhu, kde se nachází zhruba tisícovka sopek, z toho asi 350 stále aktivních – a jejich erupce a podzemní aktivita k nestabilitě celého území přispívá také významně.
Japonsko musí čelit přibližně pěti tisícům zemětřesení ročně. Až 3 800 z nich je však natolik slabých, že je lidé přecházejí bez povšimnutí. Zbytek nicméně může způsobit potíže – od mírného šoku a pohybu drobných předmětů až po stavy, kdy se není možné po zemi pohybovat a nepřipevněné předměty doslova létají vzduchem.
Ačkoliv je tedy pravděpodobnost skutečně zničujících otřesů relativně malá, Japonsko je připraveno. Vytvořilo speciální několikastupňový poplašný systém. Jakmile je zachyceno nějaké chvění, okamžitě je vyslán signál a všem majitelům chytrých telefonů s japonským číslem se na displeji zobrazí upozornění. Varování se vysílá i v televizi nebo rozhlase a samozřejmě jej hlásí i hlásiče v ulicích.
Většina obyvatel má tedy možnost se na otřesy připravit – a dobře vědí jak. Moderní budovy se také stavějí s přihlédnutím k nebezpečí. Vzhledem k počtu zemětřesení tedy jen zřídkakdy dochází k vážným následkům a země vycházejícího slunce zvládá situaci na jedničku.
Na Floridě se připravte na hurikán
Ani Florida to nemá jednoduché a k jejímu nepříznivému osudu ji předurčuje opět její zeměpisná poloha. Hurikány se totiž coby masivní tropické bouře utvářejí nad rovníkovým oceánem, odkud se pak posouvají dál a formují se do větších útvarů. V případě amerického kontinentu většinou vznikají v Karibiku, odtud pak postupují na západ, a Florida se tak často nachází přímo v jejich cestě.
S hurikány je třeba počítat přibližně od června do listopadu. Díky moderním meteorologickým satelitům je dnes možné se o hrozící bouři dozvědět mnohem dřív, než začne páchat škody. Obyvatelé ohrožených oblastí se mohou obvykle na ničivý vítr včas připravit. Problém tkví v tom, že velká část floridských příbytků není tak dobře postavena, aby dokázala silným poryvům větru odolat.
Silný vítr nejvíc ohrožuje ty, kdo se do státu stěhovali v 70. a 80. letech 20. století. Tehdy se stavěla rychlá a levná obydlí z méně odolných materiálů. Takové domky pak dokáže ničivý vítr rozmetat na kusy během vteřin.
Na vážnost situace upozornil v roce 1992 hurikán Andrew, který si vyžádal 44 životů a podle některých odhadů napáchal škody v přepočtu za 1 349 miliard korun. Ukázalo se, že chatrné domky nemají šanci obstát. Majitelé domů poté stavitele žalovali a proběhlo většinou nějaké mimosoudní vyrovnání. Zasáhl však i stát, který zavedl nové podmínky pro stavby na Floridě. Od roku 2002 musejí firmy používat pevnější materiály, je třeba také instalovat nárazuvzdorná okna či bezpečnostní žaluzie. Vznikají také bezpečnostní kryty, občané jsou nabádáni, aby si doma udržovali zásoby potravin, léků i dalších nezbytností, a lidé se postupně učí se situací žít a na riziko se dobře připravit.
ZDROJ obrázků: Pexels
Napiš komentář