Život v kruhu. Jurta nabízí větší komfort, než si možná myslíte

Víte, co je to jurta? Většina z nás asi bude znát správnou odpověď – jedná se o typické obydlí asijských kočovníků, které lidstvo zná už více než tři tisíce let. Tento dům je velmi charakteristický například tím, že nemá žádné rohy, což je pro nás poměrně neobvyklý rys. Jak se v takovém obydlí žije a co mohou být potenciální plusy a mínusy života v jurtě?

Život v kruhu

Není to vlastně ani dům, ani stan. Nejčastěji ji dnes můžeme najít na mongolských planinách, ale jurty se objevují i v jiných asijských zemích, a dokonce i u nás, v České republice. Někteří nadšenci v jurtě skutečně bydlí. Imponuje jim například to, že v jurtě žije celá rodina skutečně pohromadě – což může být výhoda i nevýhoda, záleží, jak se na to díváte.

My, jako Evropané, jsme navyklí na život v místnostech, které mají čtvercový či obdélníkový tvar a mají tudíž rohy. Ale kruh prý s námi dokáže udělat podivuhodné věci. Když vejdete dovnitř, jurta vás zklidní a celkově prohřeje. Energie tam zkrátka proudí dokola. Alespoň tak to tvrdí příznivci bydlení v těchto kulatých staveních.

Přesto život v ní není jen procházkou růžovým sadem. Kdo chce v takovém obydlí zůstat celoročně, musí si na řadu věcí zvyknout. Jedná se zejména o topení a také je nutné nějakým způsobem vyřešit hygienu. Umístění toalety nebo koupelny je totiž v jurtě velmi náročné a vyžaduje nějaké oddělení těchto místností od zbytku prostoru. Jurty se staví převážně z přírodních a recyklovatelných materiálů, jsou levné a ke stavbě nepotřebujete stavební povolení. Jurta o průměru 8 metrů poskytuje zhruba 50 metrů čtverečních obytné plochy, přičemž využití místa v kruhu je mnohem efektivnější než u běžných domů. V Mongolsku se do takové jurty pohodlně vejde rodina s 5 dětmi, kteří zde žijí pohromadě.

I v Česku má jurta své zastánce

Lidé, kteří žijí v jurtě v Česku nicméně mají už jinou, upravenou verzi klasické mongolské jurty. V Mongolsku je totiž průměrná vlhkost vzduchu jen něco okolo 10 nebo 15 procent, a navíc stále fouká. Látka tedy rychle schne a na její vlastnosti jsou zcela jiné požadavky. Klasická jurta se pokrývá plstí, která má izolační funkci a skládá se na konstrukci i v několika vrstvách, vyrábí se většinou z ovčí vlny a veškeré dostupné srsti. V takových jurtách se topí jen výjimečně, a to především za účelem přípravy pokrmu.

V Česku více prší a vlhkost může snadno dosáhnout i 100 procent, což nutně vede k tomu, že na výrobu jurt zde musí být použit jiný materiál, aby odolal místnímu počasí. Boční stěny české jurty se vyrábějí z prodyšné látky izolované ovčím rounem. Podlaha má zase aktivní větrací vzduchotechniku. Na střeše najdeme speciální pětivrstvý materiál, který se jinak používá například pro výrobu střech na kabriolety. Novodobé kruhové obydlí se tak trochu posouvá do světa moderních technologií a s tradiční jurtou už toho má stále méně společného.

Tradiční vybavení zahrnuje i prostor pro orla

V Mongolsku a Kazachstánu najdeme jurt nejvíce. Jsou dobře patrné například i při pohledu z letadla. Mohou nám připadat velmi podobné, ale znalec pozná rozdíl. Kazašské jurty jsou vyšší, jelikož Kazaši žijí ve vyšších nadmořských výškách, kde je chladněji, a častěji topí. Vnitřek jurty bývá většinou zařízen skromně, ale útulně. Jde v podstatě o poměrně moderní domácnost. Život v kulatém obydlí má ale jasná pravidla. Kamna jsou otočena středem topeniště k oblasti vyhrazené ženám. Jiná část zase patří orlovi, pokud jej rodina vlastní, a mužská část má většinou vlastní oltář. Dnes však v jurtách často najdeme třeba i televizi nebo plynový vařič. Doba postupuje i ohledně tohoto tradičního bydlení.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *