To, co nám dnes připadne úplně samozřejmé, je pro spoustu lidí životně důležitým luxusem. Pokud jste dosud neuhádli, o čem je řeč, pak vám prozradíme, že jde o vodu – životodárnou tekutinu, bez které není možné vydržet ani pár dní. Zásoby pitné vody na Zemi se tenčí, ale přesto jí řada národů zcela bezostyšně plýtvá, i když jinde na světě lidé umírají žízní. Je vysychání vodních zdrojů neodvratné? Jaká nás všechny čeká budoucnost?
Kohoutky otevřené naplno
Podle OSN by si člověk bez potíží měl vystačit s asi 20 litry vody denně. Ale průměrný Evropan jí denně spotřebuje až šestkrát více. A to se bavíme pouze o vodě, která je určena přímo na osobní potřebu (pití a mytí). Pokud bychom do této statistiky zahrnuli i podíl vody spotřebované na produkci potravin a dalších věcí denní potřeby, spotřeba vody by na každého stoupla až na 4 815 litrů denně. A to jsme na tom my ještě dobře – Američané takto každý den spotřebují klidně i 8 000 litrů. To jsou naprosto hrozivá čísla, když uvážíme, že mnoho zemí vodu nemá vůbec nebo jen velmi omezeně.
Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) k ní nemá dlouhodobě přístup 780 milionů lidí, ale podle jiných organizací může být toto číslo ještě daleko vyšší. A toto číslo zahrnuje pouze lidi, kteří nedostatek vody pociťují dlouhodobě. K tomu navíc musíme připočítat ještě další asi 4 miliardy lidí, kteří minimálně jednou do roka nedostatek vody zažijí nebo musí vodou výrazněji šetřit dlouhodobě. To už je více než polovina všech lidí na zeměkouli.
Jenže zde to ani zdaleka nekončí. Prognózy naznačují, že do konce století by se měl počet lidí trpících akutním nedostatkem vody dostat až na 1,5 miliardy lidí. Nutně to vyvolá ekologické, hospodářské a sociální katastrofy, jejichž důsledky se rozhodně nevyhnou ani střední Evropě. Přesto se nezdá, že by to mnoho lidí v našich zeměpisných šířkách skutečně znepokojovalo. Dnes například voda dochází na Blízkém a Středním východě, v severní Africe, Austrálii i Střední Asii. A podobné problémy hrozí také na jihu Afriky, v Pákistánu nebo Číně.
Co je na vině?
Jaké jsou příčiny této krize? Prvním důvodem je samozřejmě nárůst populace. Do půlky století nás bude na Zemi o třetinu víc, a okolo roku 2100 dokonce o polovinu víc než dnes, alespoň takové jsou vyhlídky v případě, že se něco dramaticky nezmění. Dalším významným důvodem je také plýtvání vodou. Je totiž skutečně velké. I v suchých oblastech se napouští do bazénů, zavlažuje golfová hřiště a především zalévá „zimní“ zeleninu a ovoce. Na vině je tedy i nevhodně nastavené zemědělství a způsob pěstování plodin. Neméně závažný problém je také postupující znečištění. V rozvojovém světě se podle odhadů vypouští bez vyčištění na 90 % odpadní vody a téměř tři čtvrtiny průmyslově kontaminované tekutiny. Ale ani Evropa není bez viny – naše řeky, jezera i moře jsou sice čistější, ale stále ne zrovna průzračné.
Uprchlíci mířící za vodou
Dennodenně se rozšiřují suché oblasti, které postupně dále a dále vytlačují lidi i rostliny a živočichy. Oblasti, které jsou vhodné k životu, se tedy zmenšují a k tomu roste populace – to z logiky věci nemůže dopadnout dobře. OSN odhaduje, že jen z oblasti Sahelu na jihu africké pouště odejde do konce desetiletí až šest milionů lidí – a mnozí z nich zamíří do Evropy. Uprchlíci tedy budou daleko méně opouštět své domovy z politických nebo náboženských důvodů, ale daleko více budou hledat vodu a místo vhodné pro “normální” život. To se týká velké části Afriky a postupně se tato situace bude opakovat i na Blízkém Východě.
Prognostici také předvídají ozbrojené konflikty, které vypuknou ve snaze získat pro sebe cenné zdroje, vody. Zatímco v minulosti se vedly líté boje o naleziště zlata nebo jiných surovin, v budoucnosti možná půjde daleko více o vodu. Atmosféra houstne hlavně na Středním východě, kde musí 5 % lidstva vystačit s pouhým 1 % celosvětových zásob pitné vody. Spory se vedou rovněž o Jordán, Nil či Aralské jezero. Dosud se žádné ozbrojené boje o vodu nekonaly, ale do konce století se dost možná spustí zcela nová lavina válek a konfliktů.
Může být moře řešením?
Kde je ale vody dost, jsou moře. Mohou pro nás být záchranou? V současnosti na světě funguje přes 15 tisíc odsolovacích továren s denním výkonem 20 000 m³ a víc. Zejména v Austrálii už za sebou mají několik let zkušeností a podobná zařízení se chystají budovat i v Číně nebo Indii. Singapur pokrývá odsolováním zhruba desetinu spotřeby pitné vody pro svých 5,6 milionu obyvatel, a to s náklady v přepočtu 11 Kč na litr. Zdá se tedy, že moře mohou představovat částečné řešení, ale to nebude dostatečné, pokud se nezmění chování současných konzumentů. Tři čtvrtě veškeré cenné tekutiny znehodnotí zemědělství, zejména kvůli naší potřebě masa a exotických plodů. Naše chápání vody a jejího využívání se musí nutně od základů změnit. Spoléhání na technologie zítřka může být velmi vratkým řešením.
Každý musí začít u sebe
Jak tedy vodou šetřit? Existuje spousta možností. Prvním krokem může být pořízení perlátorů do baterií, které vodu provzdušní, čímž sníží její spotřebu. Hodně vody ušetříte uzavřením kohoutku mezi takovými činnostmi, jako jsou mydlení rukou, čištění zubů, mytí hlavy nebo holení. Pro mytí nádobí je nejúspornější myčka. Nádobí ale předem opláchněte, aby se nepoužívaly delší programy, které by zvýšily spotřebu vody a energie. Když myjete nádobí pod tekoucí vodou, už jen při rychlém opláchnutí to může být 20 litrů. Myjete-li takto nádobí několikrát denně, spotřeba vody se vyšplhá až na 70 litrů. Samozřejmostí je také využívat k mytí pouze sprchování a nenapouštět nikdy vanu.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Napiš komentář