Jednou z nejzajímavějších věcí na cestování je jistě objevování nových věcí, něčeho, co prostě doma nemáme. A je pravda, že na cestách toho můžete objevit spoustu – od skrytých tajemství až po podivné jevy – pokud budete číst dále dozvíte se hned několik zajímavostí o světě, které mohou na první pohled znít absurdně, ale je to jen pravda a nic než pravda.
Na Sahaře sněží
Zní to absurdně, ale je to tak. Pouště jsou známé tím, že na ně spadne jen naprosté minimum srážek. A pokud je vzácný déšť, je jasné, že sníh musí být doslova raritou. NIcméně v roce 2018 se stalo nemožné a Saharskou poušť pokryla bílá sněhová pokrývka. Sníh však vydržel jen jeden den, než pod horkým sluncem roztál. První zaznamenané sněžení na Sahaře pak bylo zaznamenané v roce 1979 – sněhová bouře na poušti trvala asi půl hodiny. Fascinující přitom není ani tak to, že tam byla dostatečná zima, aby sníh vůbec vznikl, protože je známo, že v noci teploty na poušti klidně klesají k bodu mrazu, ale nedostatek vláhy téměř znemožňuje vznik sněhu.
Na světě existují pouze dvě země, kde nekoupíte Coca-Colu
Možná si myslíte, že Coca Colu si lze pořídit dnes již kdekoliv na světě, ale přeci jen se najdou dvě státy, kde ji nekoupíte. Spojené státy totiž na tyto dvě země uvalily dlouhodobé obchodní embargo – jde o Severní Koreu a Kubu. Severní Korea si však vyrobila vlastní do černa zbarvenou limonádu. Říkají jí Ryongjin Cola neboli “Kakaová perlivá” a na první pohled se klasické Coca-Cole skutečně až nápadně podobá. Má totiž podobný červený obal a kurzivní písmo. Jak ale chutná? To je poměrně těžké se dozvědět, protože turistů v Severní Koreji skutečně mnoho nenajdete.
Nejvíce pyramid je v Súdánu
Tato informace je skutečně překvapivá. Asi každý by si tipnul, že pyramidami bude posetý zejména Egypt, nicméně v Núbii, oblasti v Súdánu, se nachází přes 255 pyramid – což dvakrát více než v Egyptě! Po vládě 25. dynastie v Egyptě utekli núbijští faraoni do Súdánu, kde vytvořili Kušitské království a do svého nového města začlenili také egyptskou kulturu, kterou velmi dobře znali. Núbijské pyramidy nejsou tak hojně navštěvované jako ty egyptské, takže pokud si chcete užít putování po pyramidách v soukromí, raději vyrazte do Súdánu. Zejména lokalita Džebel Barkal patří k těm nejvděčnějším. Tamní pyramidy jsou dobře zachovalé a nachází se hned vedle malého kopce. Stačí se na něj vyšplhat a naskytne se vám dechberoucí výhled na Nil.
Duhová řeka v Kolumbii
Je přirozené, že duhu byste hledali nejspíš na obloze. V Kolumbii to tak ale nemusí být – Caño Cristales, známá také jako “řeka pěti barev”, září jasněji než jakákoli duha na obloze. Tato úžasná řeka, která se nachází v kolumbijském národním přírodním parku Serranía de la Macarena, vděčí za svou pestrobarevnou krásu rostlině Macarenia Clavigera, která roste v jejím korytě. Nejlepší je navštívit tuto oblast v období od května do listopadu, kdy říční plevel kvete žlutě, modře, zeleně a červeně. Řeka v tomto období získává skutečně nádherné odstíny, protože voda je mělčí a k rostlinám se dostává více slunečního světla.
Saharská poušť bývala tropickým deštným pralesem
A zase tu máme Saharu. Dnes ji známe především jako jedno z nejsušších míst planety. Nebylo tomu tak ale vždy. Ještě před 6 000 lety však byla tato vyprahlá země bujným deštným pralesem s hustou vegetací a vysokým množstvím srážek. I když my rozkvetlou Saharu spatříme jen stěží, budoucí generace by mohly. Pokud svět přežije příštích 10 000 let, mohla by Sahara díky stejným neustálým změnám počasí vypadat zase úplně jinak – třeba být kvetoucím rájem na zemi.
Macchu Picchu odolá i zemětřesení
Toto starobylé incké město leží na vrcholu dvou zlomových linií v Peru. To znamená, že zemětřesení zde musela být poměrně běžnou a očekávanou událostí. Jak se tedy vůči nim město opevnilo? Inkové vytvořili geniální inženýrskou techniku zvanou “popelavé zdivo”, kdy jsou kameny opracovány tak, aby do sebe dokonale zapadaly bez použití malty. To umožnilo, aby se kameny při zemětřesení pohybovaly na svém místě a pak se opět pevně usadily původních místech.
Z Ruska na Aljašku by se dalo dojít pěšky
Většina z nás z historie ví, že mezi Ruskem a Aljaškou leží Beringův průliv. Když v zimě zamrzne, je možné přes něj suchou nohou cestovat, přičemž nejkratší konec je dlouhý 3,8 km. Nicméně to, že je to možné, neznamená, že je to legální, nebo bezpečné. Oceánské větrné podnebí je zde extrémně studené a led se může posouvat i praskat. V roce 2006 se dva dobrodruzi vydali z Aljašky, aby pěšky přešli zamrzlou cestu. Za 15 dní překonali 90 km, než byli v Rusku zadrženi za porušení imigračních zákonů.
ZDROJ: https://thetravelintern.com/fun-facts-about-the-world/
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Sofia Gomez Pedroso Zamorano: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/priroda-pisek-poust-modra-obloha-8272034/
Napiš komentář