Jméno Rockefeller má jistě stále silný zvuk. Svého času se jednalo o jednoznačně nejbohatšího muže světa, který za svůj život nashromáždil jmění ve výši 1,4 miliardy dolarů. Také se dožil poměrně požehnaného věku – k dovršení sta let mu chybělo pouhých 26 měsíců.
Už jako malý měl údajně John Davidson Rockefeller velké cíle. Mluvíval o tom, že jednou z něho bude boháč a že toho hodně dokáže – a rozhodně se ve svých předpovědích nemýlil. V roce 1855 dokončil školu a vstoupil do svého prvního zaměstnání. Tím byla firma Hewitt & Tuttle, která obchodovala s obilím a zeleninou. Pracoval velmi tvrdě, i více než 14 hodin denně, a jeho šéfové s ním tedy mohli být více než spokojení. Někoho tak šikovného a výkonného už dlouho neměli. Jeho heslem se stala kázeň a pořádek, ale také perfektní přehled o penězích. A proto po třech letech požádal o zvýšení platu, ale k jeho překvapení byla jeho žádost zamítnuta. S tím se John nehodlal smířit a rozhodl si založit vlastní společnost. A protože neměl dostatek finančních prostředků, požádal o pomoc svého otce. Ten mu však poskytl půjčku s tvrdým desetiprocentním úrokem, a to do doby, než mu syn splatí celou částku. Tato škola života jej naučila, že v životě není nic zadarmo a že pro úspěch je třeba nejen tvrdě pracovat, ale také rikovat a nebát se.
Začátky podnikání
S o dvanáct let starším kolegou Mauricem Clarkem založil zprostředkovatelskou a zasilatelskou firmu. Zároveň měli trochu štěstí, protože zrovna v té době došlo k objevu velkých naftových ložisek v Pensylvánii. Rockefeller věděl, že nejlépe se bude dát vydělat na dopravě a rafinaci, nikoliv na samotné těžbě, a proto vyčkával na ideální moment. Ten nastal roku 1864. Tehdy společně se Samuelem Andrewsem, známým Clarka, založili společnost Clark, Andrews a spol. V té době již do Clevelandu vedla železniční trať a vozila se sem ropa.
Už tehdy přitom Rockefeller měl poměrně známé jméno. Celý Cleveland jej považoval za mimořádně protřelého obchodníka. S pomocí svého ředitele Henryho Flaglera Rockefeller vychvaloval svoji společnost Rockefeller and Andrews Company a tlačil na železniční firmy, aby jim snížily poplatky za dopravu.
Konec konkurence
Navíc 10. ledna 1870 založil další společnost pod názvem Standard Oil. Poté se sešel s naftaři z Philadephie a Pittsburghu a uzavřeli spolu klíčovou dohodu, která doslova položila konkurenci. Díky ní se mu podařilo dotlačit železniční společnosti ke snížení cen za dopravu na polovinu. Následkem toho rafinerie v Clevelandu i jinde dřív nebo později začaly padat do krachu a kdo byl připraven je jednu po druhé skoupit? Přece nový naftařský gigant.
A bylo jasné, že Rockefeller má velmi slušně nakročeno k pohádkovému bohatství. To samozřejmě potvrzovala i čísla. Na jaře roku 1878 obdržel Rockefeller studii, ze které jasně vyplývalo, že ze 36 milionů barelů denní produkce nafty v USA jich 33 milionů vyrobil právě on. A zde to rozhodně neskončilo. Společnost rostla dál a o dva roky později byl jeho Standard Oil odpovědný za 95 % celosvětové ropné výroby.
Spolehliví zaměstanci a pevné vedení
Jak je možné, že se za tak krátkou dobu dostal do role světového lídra? Podle historiků Rockefellerova síla nespočívala v inovaci, ale v perfektní organizaci a demonstrování síly. Rockefeller se nikdy netajil tím, že měl na své zaměstnance vysoké nároky a očekával jen tu nejlepší práci. A kdo to nezvládal, ten měl prostě smůlu.
Není také žádným tajemstvím, že majitel ropného gigantu uměl i šikovně obcházet zákony. Když mu zakazovaly, aby podnikal v jiných státech, vytvořil jednoduše dceřinou společnost a podnikal vesele dál. Proto také záhy vznikly společnosti Standard Oil of New York nebo Standard Oil of Pennsylvania. Rockefeller se příliš netrápil tím, že by jej někdy měla spravedlnost dostihnout – vždyť měl přeci pohádkové jmění a z každého problému by se tak jako tak dostal.
S mocí přichází potíže
S jídlem rostla chuť, a tak Rockefeller postupoval dál a dál. Podařilo se mu vytvořit v podstatě stát ve státě, obrovskou a nepřehlednou finanční říši, na kterou byla ruka zákona krátká. Struktura jeho firmy byla tak složitá a jeho zaměstnanci byli tak vycepovaní, dobře informovaní a precizní, že ani oficiálním kontrolorům se nepodařilo najít něco, na čem by Rockefellera mohli nachytat. Sám Rockefeller o své firmě prohlásil: „Schopnost řídit lidi je zboží, které se dá koupit jako cukr a káva. Jsem ochoten za ni zaplatit více než za jakékoli jiné zboží na světě.“
Jeho podivné politické a finanční machinace se ale postupem času začaly více a více propírat v tisku a nad bohatým ropným magnátem se začala stahovat mračna. On sám k obviněním nic neprozradil a snažil se útoky a obvinění ignorovat. Bylo však patrné, že i jej výhružky a všeobecná atmosféra napětí stresovala. Podle všeho dokonce ke konci svého života spal s nabitou pistolí na nočním stolku, jelikož se obával o svůj život. I na nedělních bohoslužbách, které nikdy nevynechal, jej doprovázela ochranka. Pevné náboženské přesvědčení prý zdědil po své matce a snad i víra mu dodávala jeho pověstnou sílu a odolnost.
Nenávist vůči němu nakonec přerostla do ohromných rozměrů. Ze strachu jej ale vysvobodila smrt, která jej dostihla v roce 1937. Vlastnil tehdy majetek v hodnotě 1,4 miliardy amerických dolarů. V přepočtu na dnešní měnu se zohledněním inflace se podle žebříčku Forbes jeho jmění odhaduje na 318,3 miliard dolarů. Dosud je považován za nejbohatšího muže všech dob a jeho jméno zná celý svět.
.
Napiš komentář