Produkce tequily prochází proměnou. Nové postupy mají vrátit kvalitu půdě i rostlině agáve

Co si vybavíte, když se řekne Mexiko? Možná slunečné pláže, dámy vlnící se do rytmu latinskoamerických tanců nebo třeba srdcervoucí vyznání lásky z telenovel? To vše je určitě správná asociace, ale něco přeci jen chybí – oblíbený a vyhledávaný nápoj tequila. Tequila se vyrábí z rostliny agáve a věřte nebo ne, v procesu její výroby hrají nemalou roli i netopýři. Ti totiž dokáží agáve opylovat a zaručují tedy další množení této rostliny, bez které si nelze Mexiko snad ani představit.

Jenže v Mexiku začínají být netopýři na seznamu kriticky ohrožených druhů. V případě jejich nedostatku ale nejde jen o vážné narušení ekosystému a potravního řetězce, ale také o ohrožení velice důležité produkce, která je pro mexickou ekonomiku významným zdrojem příjmů. Proto se v poslední době snaží někteří výrobci přicházet s nápady a projekty, které by podpořily nejen netopýry, ale i samotnou rostlinu agáve.

Krátkozraká snaha o zisk

Problém totiž spočívá hlavně v tom, že už přes 150 let výrobci tequily v Mexiku zastavují přirozený proces růstu agáve tím, že rostlinu zpracují dříve, než začne kvést. Tím ji ze svého hlediska lépe zužitkují, protože v ní zůstane více potřebného cukru. Jenže takový způsob zpracování logicky neprospívá přirozenému množení rostlin. Řada výrobců tedy nechává rostliny růst tak, jak je to pro ně přirozené, a tím zároveň napomáhá populaci netopýrů.

Nepřirozené pěstování agáve si navíc vyžádalo i velkou daň na půdě, která je na mnohých místech již zcela vyčerpaná a neplodná. Musela totiž čelit plísním i útokům různých bakterií, které ji výrazně znehodnotily. Pěstitelé si až dnes uvědomují, jaké ztráty jim krátkodobě výhodné sklízení nekvetoucího agáve vlastně způsobilo. Většina farmářů se tedy shoduje na tom, že je lepší nyní investovat čas i peníze do těchto projektů, které dávají naději, že se půda zase obnoví a bude přinášet stejný užitek jako předtím.

Nápoj pro fajnšmekry

Pravá tequila se vyrábí pouze z takzvané modré agáve, které se také říká Zázračný strom. Výsledný nápoj obsahuje 38 – 40 procent alkoholu a vyrábí se již od 16. století. S produkcí tequily v té době začali španělští kolonizátoři, kteří tehdy území dnešního Mexika ovládali. Tequilářský průmysl je významným zdrojem obživy pro mnoho mexických rodin. Na výrobě tohoto chutného nápoje se podílí stovky dělníků i odborníků a ta nejkvalitnější tequila se může prodávat za poměrně vysoké částky.

Sklizeň agáve je pravděpodobně nejsložitější část celého výrobního procesu. Je totiž nutné nejprve osekat všechny okolní listy a dostat se až do středu k samotnému plodu. Poté se agáve musí tři dny pražit v cihlových pecích a z upečených plodů se vymačkává šťáva, která se nechává samovolně kvasit. Díky tomu získává tekutina nahnědlou barvu a vzniká zhruba 10% alkoholický nápoj. Následným krokem je destilace na obvyklých 38 – 40 procent alkoholu a zrání, které má velký vliv na výslednou chuť a kvalitu nápoje. Bílá tequila je čistá 100% tequila, zabarvené tequily vznikají zráním bílé tequily v dubových sudech, kde kromě barvy získají také jemné nasládlé tóny vanilky nebo čokolády. Tento způsob se ale často obchází tím, že se tequila barví karamelem, což jí dodá na barvě, ale ne na chuťových vlastnostech.

Zajímavé také je, že Mexičané pijí tequilu teplou a po malých doušcích. Pravá tequila totiž chutná ještě hodně jinak, než na co jsme zvyklí z našich obchodů. U nás je přitom dobře známý postup, že se nejprve slízne sůl nasypaná mezi palcem a ukazováčkem, pak se rychle vypije panák tequily a následně se zakousne do citronu. To nemá s tradičním podáváním tequily nic společného. Jde jen o reklamní trik, který má především maskovat nepříliš lahodnou chuť levné a nekvalitní tequily.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *