Hvězdárny a observatoře byly vždy vyhledávaným cílem turistů i návštěvníků z blízka i z daleka. Často to jsou krásné a monumentální stavby, které navíc ukrývají technologie za miliony, jež umožňují sledovat to, co je pro nás ještě stále skryté rouškou tajemství – vesmír a jeho tělesa. Všude po světě najdeme zajímavé observatoře, ale v americkém Los Angeles stojí jedna, která zvlášť stojí za návštěvu. Dá se považovat dokonce za jeden ze symbolů tohoto filmového města, a je navíc spojena s osobou welšského mecenáše, jehož životní příběh rozhodně stojí za zmínku.
Griffith J. Griffith
Tento welšský rodák ve svých patnácti letech emigroval do Ameriky a přes Pensylvánii doputoval až do Kalifornie. Podařilo se mu nebývalé – mimořádně zbohatl díky úspěšným investicím do těžby stříbra a nemovitostí a už když mu bylo jen něco málo přes třicet, pořídil si vlastní rozsáhlý ranč. Ten se podle předchozích vlastníků jmenoval Los Felis. Los Angeles se tedy stalo jeho novým domovem.
Toto, dnes veliké a známé město, nemělo za jeho časů ani 100 tisíc obyvatel, ale rychle rostlo a Griffith chtěl přispět k jeho rozvoji. Věnoval proto městu asi 1 200 hektarů pozemků ze svého ranče s tím, že právě na nich má vzniknout park. Jenže tehdy se tyto pozemky nacházely asi jednu míli od hranic tehdejšího města, takže městská rada zprvu pochybovala, zda dar vůbec přijme. Muselo by se investovat do přístupových cest, vytvořit zcela novou infrastrukturu i zázemí… a do toho se logicky nikomu moc nechtělo. Nakonec se ale podařilo dosáhnout nějakého řešení a dar byl v roce 1896 přijat.
Podivná osobnost s velkou vizí
Griffith patřil k těm lidem, kteří se nebáli mít velké plány i vize, a to i přesto, že ne vždy se uskutečnily nebo dávaly smysl. Díky svému bohatství si mohl dovolit ledacos, a tak se málokdy nějakého svého cíle vzdal. Nebyl také zrovna vyrovnanou osobností. S oblibou se nechával titulovat jako plukovník, i když nikdy v armádě nebyl, a veřejně o sobě tvrdil, že je zapřísáhlý abstinent, i přesto, že v soukromí holdoval tvrdému alkoholu. Možná i kvůli tomu později trpěl paranoidními představami. V jednom z takových záchvatů šílenství dokonce málem zastřelil vlastní manželku. Ta sice přežila, ale přišla o oko. Griffith byl následně poslán na dva roky do vězení a měl se podrobit i ústavní protialkoholní léčbě. Manželka jej pochopitelně opustila a Griffith zůstal až do smrti sám.
Možná právě osamělost jej pohnula k nápadu vystavět v parku svou vlastní observatoř. Astronomie byla totiž Griffithovým životním koníčkem. Hvězdárny navštěvoval často a rád a prý jej jedna z takových návštěv přiměla k tomu, aby věnoval své úsilí a finance na výstavbu místa, kde by i ostatní lidé mohli spatřit krásu, kterou na vesmíru spatřoval on.
Výsledek už nespatřil
Griffithovo zdraví se ale záhy začalo zhoršovat a bylo více než zřejmé, že svůj životní projekt dokončený nikdy neuvidí. Proto ve své poslední vůli pamatoval na to, aby po jeho smrti většinu majetku převzala nadace, která měla dohlédnout nad dokončením hvězdárny. Ta byla nakonec postavena až více než 10 let po jeho smrti v letech 1933-1935 ve stylu art deco dle návrhu architekta Johna C. Austina. Výsledkem se stal skutečný architektonický klenot, který i dnes láká mnohé návštěvníky.
Okno do vesmíru
Úkolem Griffithovy observatoře je přispívat k poznávání vesmíru a osvětě mezi nejširší veřejností. Najdete v něm Foucaultovo kyvadlo, můžete se podívat i do zrcadlového teleskopu o průměru 305 milimetrů. Oblíbená je i prezentace Teslova transformátoru, i když zrovna toto se studiem vesmírné oblohy tolik nesouvisí.
Přesto se zdá, že návštěvníky daleko více láká samotná budova a také mimořádné výhledy do okolí z teras. V oblibě je i filmařů, kteří ji často využívají jako netradiční lokaci mnoha záběrů – v posledních letech jste ji například mohli vidět ve snímku La La Land.
Napiš komentář