České korkové zátky patří ke špičce. Ze Zlína putují k těm nejlepším vinařům

Výroba vína je bezpochyby mimořádně náročný proces, který vyžaduje léta zkušeností, pečlivý postup výroby i dobré technologie. Na co by ale všechna ta práce byla, kdyby víno nebylo možné umístit do lahví a skladovat jej, aby v lahvi dále dozrávalo a získávalo na hloubce a charakteru. I proto je pro vinaře zásadní mít také kvalitní lahve, a především dobré korkové uzávěry. V dnešní době se sice stále častěji setkáváme se šroubovacími plechovými víčky, ale kvalitní korek je nenahraditelný. Bílému vínu dobrý špunt „prodlužuje život“ a červené „nechává dýchat“.

Stromy poseté Portugalsko

Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, vyrobit opravdu dobrou korkovou zátku je pořádná věda. Základ tvoří prvotřídní kůra z korkového dubu, která musí být především dost silná, aby z ní bylo možné vyrazit kvalitní polotovar. A taková kůra neroste jen tak někde, ale vlastně jen na několika místech světa – mimo jiné v Portugalsku, odkud se také dováží i do české továrny Jana Kašpara ve Zlíně. Dub korkový je stálezelený strom dorůstající výšky až 20 metrů, který se vyskytuje především na africkém kontinentu a v západní Evropě. Portugalsko zajišťuje 50 % světové produkce a má korkovými duby osázeno 720 000 ha půdy. Není-li kůra dostatečně kvalitní, dobrý špunt se z ní jednoduše udělat nedá. I kvůli tomu je výroba skutečně kvalitních špuntů na vína docela kumšt. Musí se vybírat prvotřídní kůra a dodržet veškeré výrobní procesy.

Od kůry až po kvalitní špunt

Jak vlastně takový proces výroby probíhá? Kůra určená pro výrobu zátek se nejprve omývá horkou vodou, aby se narovnala a lépe se s ní pracovalo. Poté je nutné ji nařezat na menší kusy a ještě roztřídit. Špunty se z vybraného korku vyrážejí většinou ručně. Následně se dokonale očistí, zbrousí do hladka a v bubnu, jenž se nápadně podobá obří automatické pračce, se zbaví prachu a choroboplodných zárodků. Následná úprava pak musí zaručit, aby korek hladce klouzal do hrdla lahve a aby byl také odolný vůči tahu a tlaku.

Je libo estetické vylepšení?

Po tomto poměrně náročné a precizním procesu pak může přijít na řadu ještě kosmetická úprava. Podle přání zákazníka se na korek nechá vyrazit logo výrobce nebo jiný symbol, ale ne vždy se tak děje, často se distribuují i zcela neoznačené korky. A pak už by všechno mělo jít co nejrychleji. Špunty nikdy neleží dlouho na skladě a hned putují k vinařům. Po ošetření by se totiž měly použít nejpozději do 4–6 měsíců; poté mohou nežádoucím způsobem tvrdnout a při lahvování se i drolit.

Kvalitní korek, chutné víno

Zatímco většina lidí korkovou zátku považuje za pouhou nutnou součást balení, ve skutečnosti má špunt poměrně velký vliv na samotnou kvalitu vína. Je-li korek nekvalitní, víno se může rychleji kazit, může chytat různé jiné vůně a jeho vlastnosti se mohou výrazně zhoršovat. Dobrá zátka by přitom neměla vínu předat nic ze své typické vůně, ani by neměla vínem nasáknout. Není divu, že si kvalitní špunty pochvaluje řada moravských i českých vinařů, ale také výrobců ze Slovenska, Polska, Maďarska či Litvy.

Pan Kašpar takto distribuuje do řady zemí, pyšní se například tím, že v Rakousku se téměř nedá koupit láhev šampaňského, kde by nebyl špunt z jeho výroby. Rodák ze Zlína má pestrou pracovní minulost zahrnující manažerské pozice a zaměstnání v Londýně či Nikaragui, a to v době, kdy v zemi zuřila občanská válka. Na výrobu zátek však nedá dopustit. Prostě je to jeho srdeční záležitost. Kromě čistě přírodních korkových zátek ze Zlína v posledních letech odcházejí díky středoevropské exkluzivitě také revoluční zátky zastřešené světovou jedničkou, francouzskou firmou Diam. Korek v nich tvoří 85 procent, jsou méně pórovité, lépe drží tvar a mají životnost i 30 let.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *