Egyptské pyramidy nás uchvacují a udivují na první pohled. Není nutné porozumět tomu, kdo a jak je postavil, abychom věděli, že je to mistrovské dílo, které svým významem přesahuje svou dobu a své stavitele. Ale až při bližším zkoumáním poznáme i to, že v rámci pyramid je ukryto daleko více, než je na první pohled zřejmé.
Už staří Sumerové chápali některá čísla jako posvátná, staroindické texty je dokonce považovaly za bráhmovská čili božská a jako taková je vzývaly a zaříkávaly. O rozvinutí číselné symboliky v řecké kulturní oblasti se zasloužil známý filozof Pythagoras. Čísla jednoduše byla nejen způsobem jak určovat množství, ale také jak komunikovat a předávat poselství přes celá staletí. Židovská tajná nauka kabala stojí celá na mystice čísel, jejíž pochopení může vést až k poznání tajemství stvoření. Je proto logické, že se tato symbolika promítla do staveb hrobek a chrámů, které jsou pomyslně napojeny na božský svět. Pochopení symboliky čísel ukryté v starověkých stavbách nám pomáhá lépe pochopit tehdejší kulturu, náboženství i poselství, které zanechala budoucím generacím.
Záhada ukrytá v poušti
Matematické, astronomické a možná i četné další znalosti našich předků se podle mnohých odborníků ukrývají v monumentálních egyptských pyramidách. Zřejmě nejznámější a stále nejzáhadnější zůstává starověký div světa, ležící nedaleko Káhiry. Jsou to pyramidy v Gíze. Dodnes se vedou debaty o tom, jak přesně byly postaveny a vědci nepřestávají žasnout nad technikou staveb i jejich vnitřním uspořádáním. Tamní největší pyramida – Chufuova nebo také Cheopsova – má čtvercovou základnu o straně dlouhé 230 m, což odpovídá asi miliardtině vzdálenosti Marsu od Slunce. Původně pyramida měřila 146,59 metrů a zdá se být skoro až příliš velká náhoda, že přibližně stejné číslo, ovšem v milionech kilometrů, také reprezentuje vzdálenost Země od Slunce.
Číselná magie
Zdá se vám tato teorie až moc přitažená za vlasy? Možná vás přesvědčí další zajímavé číselné souvislosti. Vydělíme-li obvod pyramidy dvojnásobkem její výšky, dostaneme číslo pí; od středu planety ji pak dělí stejná vzdálenost jako od severního pólu. Hmotnost celého kolosu se odhaduje na 5,97 milionu tun, a vykazuje tedy zajímavou spojitost s hmotností Země, jež činí 5,97 × 1021 tun. A zde to stále nekončí. I poloha stavby je až pozoruhodně přesná. Rohy jsou velice precizně zaměřeny do čtyř světových stran a stavba leží v přesné třetině vzdálenosti mezi rovníkem a pólem. Tato zjištění mají dvě vysvětlení, z nich obě jsou vlastně tak trochu neuvěřitelná. Může jít o čirou náhodu – ale je to vůbec možná, aby bylo tolik náhod na jednom místě? Anebo musíme připustit něco ještě možná pozoruhodnějšího – a to, že pyramidy projektoval někdo, kdo znal metody určování zeměpisné délky a šířky, které se však běžně začaly využívat až v 16. století.
Vzhůru ke hvězdám
I další nálezy naznačují, že v pyramidách má všechno daleko větší smysl, než by se na první pohled mohlo zdát. Teprve moderní technologie v roce 1993 odhalily, že některé šachty, jimiž je egyptská chlouba doslova protkána, nemusely nutně sloužit k větrání. Směřují totiž k nebesům – konkrétně k souhvězdí Orionu, jež mělo pro Egypťany mimořádný význam. Mohly tedy Egypťany spojovat s bohem podsvětí a představovat jakési „výtahy“ do posmrtného života.
K těmto interpretacím je ale samozřejmě nutné přistupovat obezřetně a kriticky. Značná část této číselné „magie“ může být pouhým zbožným přáním záhadologů. Hmotnost a poloha pyramidy vztažená k rozměrům Země, pozice vůči hvězdám nebo vztahy ke Slunci – to vše jsou číselné hry, které bychom s trochou snahy mohli uplatnit u jakékoliv pozemské stavby. Skutečně se může jednat o náhody, které vychází z všeobecné znalosti stavitelství a potřeb architektury. Rozhodně ale nelze říci, že by podobné číselné hry skutečně nemohly být součástí plánů egyptských stavitelů. O jejich kultuře a umu toho stále nevíme dost, abychom to mohli provždy vyloučit.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Napiš komentář