Riziko s „éčkem“ na začátku. Představují aditiva skutečně takové nebezpečí?

To, co je plné tzv. éček, se stalo synonymem nezdravé potraviny, které bychom se měli vyhýbat. Přesto to ale nelze tvrdit takto zcela univerzálně. Řada látek, které začínají písmenem E je totiž ve skutečnosti přírodního původu a našemu organismu nijak neškodí. Je však třeba podotknout, že stejně ta, existuje spousta „éček“, které mohou být dokonce karcinogenní nebo mohou způsobovat závažné hormonální poruchy. Jak se tedy v té spleti čísel a písmen vyznat?

Potravinářské přídatné látky neboli aditiva, která známe pod označením „éčka“, tvoří velmi pestrou skupinu chemických látek různého původu. Některá jsou ryze přírodní, získaná přirozenou cestou, jiná jsou přírodně identická, tedy shodná s přírodními, ale vyrobená uměle. Nemalou část však tvoří syntetické látky, které se běžně v přírodě nevyskytují. Tato aditiva ovlivňují chuť a barvu pokrmu, jejich trvanlivost, strukturu a další vlastnosti. Tyto látky se dělí do řady kategorií. Hlavními kategoriemi jsou v současnosti barviva, konzervanty, antioxidanty, emulgátory, plnidla, zvýrazňovače chuti a sladidla. A aby toho nebylo málo, jednotlivé látky se klidně mohou vyskytovat i v několika kategoriích zároveň.

Až 80 % produkce těchto látek zajišťuje Čína. Zcela uměle se syntetizují hlavně sladidla. Takový sacharin vyrobený z ropy je od roku 1897 známou stálicí na trhu. A stále více jsou dnes v trendu laboratorně vyvíjená barviva jako indigodin, tartazin či chinolinová žluť. Jenže čím více uměle vyrobených látek, tím více roste riziko pro naše zdraví. Některé negativní účinky látek se totiž projeví až po letech a jejich nebezpečí se tedy těžko odhaluje.

Barvy prodávají

Zvláštní skupinu, která je snad nejkontroverznější, tvoří barviva. Užívají se totiž nejčastěji, ale nutnost jejich použití je velmi spekulativní. Na rozdíl od „nezbytných“ konzervantů je úloha barviv prostá – mají jen nalákat zákazníka svěžím a barevným tónem produktu. Možná tedy ani netušíte, že za svěží barvou pomerančového džusu stojí chemická látka, nikoliv kvalita zpracovaného produktu. Hitovkou u výrobců je například přidávání trochy karamelu do pečiva, aby bylo tmavší a působila na nákupčí zdravým dojmem.

Použití barviv je u řady výrobků limitováno, ale výrobci jsou chytří a stále vymýšlí nové způsoby jak pravidla obcházet. Barviva by například neměla být v džemech a marmeládách, ale pokud je výrobce připraví jako „ovocnou směs“, přidat si na dobarvení může dovnitř ledacos. Mléčným výrobkům by se barvení také mělo vyhýbat, ale neplatí to například pro dochucené sýry. Také přírodní minerální a pramenité vody plněné do lahví, káva, čajové lístky a sušené těstoviny (krom bezlepkových) by měly být barviv prosté. Jistě však chápete, že tam, kde se bude jednat o potraviny v nepřírodní konzistenci – dochucené, aromatizované, konzervované, atypicky balené, se sníženým obsahem tuku či instantní, už „éčka“ být mohou.

Namísto cukru sladidlo

Další kapitolou jsou sladidla. Ta se postarají o výrazně sladkou chuť, i když ve výrobku není ani gram cukru. A to samozřejmě neznalé spotřebitele táhne. Bez některých umělých cukrů se neobejdou lidé s cukrovkou, podobně jako dietáři upřednostní přísun „sladkých, ale nevýživných“ látek. Náhražky cukru jsou neškodné pro náš chrup a nezpůsobují kvašení mikroflóry zubního plaku. Na druhé straně může konzumace supersladkých potravin způsobit jiné změny v našem těle, uvádí se například, že způsobují daleko větší závislost na sladkém než běžný cukr. A výrobci po sladidlech sahají stále častěji – důvodem je především jejich velmi nízká cena.

Musí se „éčka“ vlastně používat? Výroba potravin je dnes průmyslový proces a jako takový si žádá určité usnadnění, zjednodušení a urychlení. Produkty se také vyrábí hromadně a před uložením u nás doma absolvují často velmi dlouhou a časově náročnou cestu. Aby bylo možné takto výrobky přepravovat, musí být dostatečně ošetřeny proti vzniku plísní a kazivých procesů. Nemalou roli zde sehrává ekonomické hledisko, jelikož vyrábět potraviny s přídatnými látkami je mnohem levnější. A nakonec je tu poptávka nás zákazníků. Jsme to přeci koneckonců my, kdo si žádáme stále čerstvé, voňavé a křupavé, chutné a krásně barevné potraviny, a přitom ještě počítáme každou korunu. A výrobci nám to zatím jinou cestou nemohou zaručit.

Zdravotní riziko?

Je tedy nutné začít panikařit a pečlivě kontrolovat obaly potravin? Jak se to vezme – obsah „éček“ je citlivě stanovován a přísně kontrolován laboratořemi a odborníci dohlížejí na to, aby pro nás potraviny škodlivé nebyly. Jenže to platí jen částečně. Zcela zdravému člověku by skutečně běžný příjem potravin s „éčky“ neměl nijak ublížit, ale co ostatním? Některá aditiva mohou působit komplikace pro svůj živočišný původ, jiná jsou nevhodná pro děti, další mohou ohrozit celiaky a relativní bezpečnost řady ostatních zůstává sporná. Není ale známo, že by přídatné látky v povolených množstvích způsobovaly běžné populaci jakékoliv zdravotní problémy. Pokud je ale někdo schopen vypít za rok hektolitry dobarvované limonády, problémům se skutečně nevyhne.

Těmto se raději vyhněte

Existují nicméně látky, u kterých se dlouhodobě spekuluje o jejich škodlivosti a pokud je to tedy jen trochu možné, je dobré se alespoň těmto „éčkům“ vyhýbat. Řeč je například o E110 – žluť SY, která je zvláště nevhodná pro děti, způsobuje alergie a má ještě ke všemu nejspíš i karcinogenní vlivy. Vyskytuje se zejména v likérech, sladkostech, hořčici a instantních polévkách. Pozor si dejte i na E132 – Indigotin, což je potravinářské barvivo, které se objevuje v tmavých sladkostech a čokoládách, mražených výrobcích a všude tam, kde je modrá barva. Nadměrná konzumace tohoto barviva může vést k nevolnosti, zvracení, závratím. Neúměrně zvyšuje krevní tlak a může spustit alergické reakce. Kyselina benzoová – E 210 patří k nejúčinnějším konzervantům, ale na druhou stranu může být i dost nebezpečná. U citlivých lidí může vyvolat anafylaktický šok, nebo v lepším případě jen kopřivku. Její doménou jsou sladkokyselé omáčky, kuchyňská dochucovadla a nekvalitní kečupy. V neposlední řadě si dejte pozor i na E951 – aspartam, syntetické sladidlo. Je to náhražka cukru, kterou často najdeme ve slazených limonádách, žvýkačkách, dezertech nebo mražených krémech. Umí však vyvolat i poruchy chování, závratě, bolesti hlavy a další nepříjemnosti. Ohroženy jsou hlavně těhotné a kojící ženy.

Bohužel zcela se nedá „éčkům“ vyhnout prakticky nikdy. Pokud se vám ale bude dařit jejich konzumaci snižovat, je to rozhodně skvělý krok pro vaše zdraví.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *