Vlajky reprezentují státnost, jsou symbolem, který bývá univerzálně rozeznatelný, a mají často také velmi důležitý historický přesah. Národní vlajky řady států k tomu navíc nesou pozoruhodné příběhy, které ale bohužel nejsou na první pohled patrné.
K čemu vlajka sloužila?
Ve středověku a starověku měly vlajky svůj účel zejména v armádě – díky nim se dalo vojsko snadno z dálky identifikovat. Za jejich předchůdce obvykle považujeme různé emblémy a erby, které se objevovaly na štítech nebo na zbroji. Vlajky z látky začali jako první používat Římané a jako symbol státnosti poprvé začaly hrát roli od 18. století. Následně se stalo naprosto běžným zvykem, že má každý stát vlastní vlajku, jako je tomu dnes. Některé ale přeci jen vypráví příběhy, které stojí za zmínku.
Dominikánská republika
V roce 1822 se území Dominikánské republiky stalo součástí nezávislého státu Haiti. Většina majetku soukromých vlastníků byla znárodněna, zavřely se univerzity a školy, celý vzdělávací systém prakticky zkolaboval. Mladí muži museli povinně nastoupit do haitské armády a původní obyvatelé Dominikánské republiky se nejen proti tomu značně bouřili.
V roce 1838 založil politik a aktivista Juan Pablo Duarte tajnou společnost La Trinitaria, jejímž cílem mělo být usilovat i nezávislost země. Tento muž také vymyslel vlajku, která byla později přijata jako státní, neboť v roce 1844 se skutečně podařilo vyhlásit nezávislost. Co ale vlajka vlastně symbolizuje? Červená a modrá barva pocházely z haitské vlajky, zatímco bílý kříž uprostřed měl odkazovat na víru. Později přibyl do středu znak, který zahrnuje četné odkazy na společnost La Trinitaria. Heslo tajného spolku totiž znělo „Dios, patria, libertad“, tedy „Bůh, země, svoboda“, otevřená kniha měla představovat Janovo evangelium.
Mexiko
Na začátku 13. století Aztékové hledali svůj nový domov. Věřili, že jim jejich bůh dá znamení, podle kterého poznají, že nalezli tu správnou zem – tím znamením měl být orel sedící na kaktusu. Po dlouhém a vyčerpávajícím putování jej skutečně zahlédli, neseděl však na kaktusu, nýbrž na bažinatém ostrůvku uprostřed jezera. Aztékové se ale nelehkých podmínek nezalekli, a naopak se životu na takovém podloží velmi dobře přizpůsobili. Vymysleli inovativní systém plovoucích zahrad, kdy se jednalo v podstatě o umělé ostrovy vytvořené z rostlin a bahna ze dna jezera.
Právě z toho příběhu pochází orel, kterého je dnes možno spatřit uprostřed mexické vlajky. Jeho současná podoba se zrodila v roce 1968: sedí na kaktusu a v zobáku drží hada, kterého však přidali až Španělé. Zelená barva se interpretuje jako symbol naděje, bílá představuje jednotu a červená krev hrdinů.
Vatikán
Základní motiv vatikánské vlajky tvoří dva svislé pruhy – žlutý a bílý. Vpravo se pak nachází tiára neboli papežská koruna a pod ní dva klíče. Jejich význam je zjevný z biblického příběhu, podle kterého obdržel právě apoštol Petr klíče od nebeského království. Podle tradice se Petr stal zakladatelem římské církve, a když mu tedy Ježíš předal pomyslné klíče, jmenoval jej tak svým nástupcem a v podstatě prvním papežem. Někteří odborníci se však s tímto výkladem zcela neztotožňují a tvrdí, že Petr vlastně církev v Římě nezaložil. Jednoduše to nesedí do historického kontextu, protože v Římě byla církev se svým biskupem založena až přibližně 100 let od Petrovy smrti.
Šrí Lanka
Náboženské symboly nejsou na vlajkách ničím netypickým. I ta šrílanská odkazuje hned na dvě náboženství a také připomíná dějiny země. Podle legendy připlul na ostrov v 5. století př. n. l. princ Vijaya z indické Sinhapury, který s sebou dovezl vlajku právě s vyobrazením lva. Od té doby hraje tento symbol v historii země významnou roli. Výjimku tvořily jen doby, kdy se ostrov nacházel pod cizí nadvládou.
Šrí Lanka patří k nejstarším buddhistickým zemím světa, a i proto na státní vlajce najdeme čtyři listy symbolizující strom, pod nímž princ Siddharta dosáhl osvícení, a následně se stal Buddhou. Některým etnickým menšinám ale vlajka nepřipadala dostatečně diverzifikovaná, a tak na ní v roce 1951 přibyly dva svislé pruhy: zelená je barvou islámu, který má na ostrově také bohaté zastoupení, a oranžová připomíná Tamily, jejichž převládajícím náboženstvím se stal hinduismus.
Mosambik
Mosambik si mezi vlajkami drží určité prvenství – jako jediný na světě má na státní vlajce útočnou pušku, a to rovnou tu nejslavnější: AK-47 zvanou též Kalašnikov. Když se ale podíváme na historii této země, snadno pochopíme, jak se to mohlo stát.
Mosambik se už v 16. století dostal pod nadvládu Portugalska, ale to rozhodně nebylo místním obyvatelstvem přijímáno s povděkem. Proto se Portugalci drželi poměrně dlouhou dobu zpátky a snažili se nerozpínat. To se však změnilo v roce 1920, kdy jejich vliv začal sílit. Zvyšoval se totiž jejich zájem o cukr a bavlnu, které často získávali prostřednictvím nucené práce. Po druhé světové válce se ale domorodí obyvatelé začali stále hlasitěji projevovat a bylo jasné, že se současnu situací nejsou ani trochu spokojení a jsou ochotni o nezávislost bojovat.
Odpůrci režimu se seskupili do Fronty pro osvobození Mosambiku FRELIMO a zahájili ozbrojený guerillový boj. V roce 1975 si pak svou nezávislost konečně vybojovali. Současnou vlajku země inspirovala právě standarta hnutí FRELIMO a kromě již zmíněné pušky na ní najdeme i motyku jako symbol zemědělství a marxistickou hvězdu, které odkazuje na Sovětský svaz, jež hnutí za nezávislost Mosambiku podporoval.
Rwanda
Asi všichni známe smutně proslulou historii této africké země. V roce 1994 se Rwanda proměnila v dějiště jedné z největších genocid 20. století. Krvavé násilí probíhalo ve školách, v kostelech či nemocnicích a zabito byla asi osm set tisíc až milion lidí. Jednou z připomínek těchto masakrů byla národní vlajka, která sestávala ze tří svislých pruhů (červeného, žlutého a zeleného) a černého písmene „R“ uprostřed.
V roce 2001 se však změnil státní znak, národní hymna i vlajka – to vše za tím účelem, aby se mohla země odstřihnout od své krvavé minulosti. Nová hymna už nezmiňuje jednotlivé etnické skupiny a na nové vlajce dnes nenajdeme červenou ani černou. Nyní vlajka sestává ze tří pruhů, kdy světle modrý symbolizuje naději, štěstí a mír, zelený budoucí prosperitu a žlutý odkazuje na potřebu ekonomického růstu. Zlaté slunce má zase reprezentovat osvícení, jednotu a potlačit nevědomost.
ZDROJ: https://www.dictionary.com/e/s/fun-with-flags/#south-africa
Zdroj fotografií: Pixabay
Napiš komentář