Skrývají Alpy poklad nacistů? Otázky stále zůstávají

Když se blížil konec nacistické nadvlády, bylo jasné, že je potřeba ukrýt spousty tajných dokumentů a také obrovské bohatství. Mnoho z těchto pokladů se podařilo najít, ale stále je pravděpodobné, že část tohoto bohatství musí spočívat ukrytá někde v alpských jezerech či šachtách. Je to mýtus nebo skutečnost? A podaří se ztracené bohatství někdy objevit?

Toplitzské jezero byste našli východně od Salzburku. Je obklopené vysokými horami a není snadno přístupné. Pro zasvěcené představuje symbol jednoho z největších dosud nerozluštěných tajemství druhé světové války. Když se tento tragický konflikt blížil ke konci, nacisté měli na jeho dno potopit velké množství beden ukrývajících cennosti i tajné dokumenty. A už jen během několik málo let po ukončení války se začínaly objevovat zvěsti o podivných úmrtích a zmizeních těch, kteří se snažili k ukrytému pokladu dostat.

V březnu roku 1946 se u blízkého jezera Wildensee našla těla dvou mrtvých mužů. Jeden z nich měl surově rozpárané břicho a měl vyjmuty vnitřnosti. Podle vyšetřovatelů byl mrtvý takto zohaven proto, že v jeho vnitřnostech někdo něco hledal. Během následujících deseti let se ve stejné oblasti našlo několik dalších mrtvých. Čtyři z nich podle policie zemřeli poblíž míst, kde prokazatelně pobývali už roku 1942. Mnoho lidí se tedy začalo oprávněně domnívat, že se sem tito lidé nevrátili náhodou – ale za honem po něčem tak cenném, že za to neváhali položit své životy.

Bedny s pokladem

Co tedy tito lidé u Toplitzského jezera mohli hledat? Odpověď skýtá například svědectví Slováka Adolfa Burgera, který strávil několik let v padělatelských dílnách koncentračních táborů v Osvětimi, Mauthausenu či Ebensee. V knize Ďáblova dílna například autor uvádí, že 29. dubna 1945 bylo do jezera svrženo velké množství beden s padělanými bankovkami a zlatem. Na dně měl skončit také obsah nákladních aut, která vezla zlato z úřadu šéfa Hlavního bezpečnostního úřadu Ernsta Kaltenbrunnera, dále také cennosti Adolfa Eichmanna a zlato generála Fabiunkeho. Dokonce se někdy hovoří i o tom, že by na dně jezera mohly být sběratelské sady mincí nebo maďarské korunovační klenoty. A cennými kovy to prý zdaleka nekončí. Na dně by mohly odpočívat i přísně utajované dokumenty týkající se především vývoje nových zbraní jako jsou torpéda, miniponorky nebo rakety.

První oficiální průzkumnou výpravu na dno organizoval týdeník Stern. V srpnu 1959 vyzvedli potápěči ze dna nádrže bednu s 55 tisíci padělaných bankovek. Později byly vytaženy také bedny s dokumenty Kaltenbrunnerova úřadu. Na dně se podařilo objevit přes 30 beden, ale redakce týdeníku po celou dobu dostávala výhružné dopisy, a proto se nakonec rozhodla akci předčasně ukončit. V roce 1963 se i přes zákaz spustil na dno jezera zkušený německý potápěč Alfred Egner, který se však už nevynořil. Jeho tělo bylo nalezeno o tři týdny později v hloubce 70 metrů. Následně došlo k další masivní akci, při které bylo vyzdviženo 38 beden plných padělaných bankovek a dokumentů ke zbraním. Tímto mělo být tajemství nacistického pokladu navždy odhaleno.

Nacistické bohatství

Koncem 90. let se však objevilo senzační svědectví Rakušana Wolfganga Mittermayera, který byl jedním z posledních žijících členů jednotky Alpský ochranný sbor, jíž velel Hitlerův oblíbenec Otto Skorzeny. Podle Mittermayera měl právě on dohlížet na ukrytí pokladu nesmírné ceny. Zhruba 500 vojáků z jeho jednotky se prý mezi 20. dubnem a 18. květnem 1945 účastnilo záchrany říšského pokladu. Z Berlína a Vídně bylo do Berchtesgadenu, kde měl Hitler sídlo, přesunuto velké množství beden neznámého obsahu. Tento náklad měl být pak dopraven až k pohoří Dachstein, odkud jej převzaly jednotky horských myslivců. Podle Mittermayera se mělo jednat o Mussoliniho poklad – asi 120 tun zlata, které italský vůdce nakradl. Sám Skorzeny však jakékoliv domněnky o participaci na ukrývání pokladu popřel.

Zda tedy alpské masivy ukrývají další překvapení nesmírné hodnoty, není jasné. Vždy se ale najdou tací, kteří budou pokoušet štěstí a pokusí se těmto tajemstvím přijít na kloub.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *