Také vás zasáhla rozsáhlá kampaň nejen proti igelitkám, ale třeba i papírovým taškám? Možná vás také v obchodě zlákali, abyste tašky vyměnili za znovupoužitelné bavlněné plátěnky. Jenže ani to není tak docela ekologické řešení. Proč ne? Bavlněné tašky, které byly zpočátku jistě myšlené dobře, v dlouhodobém důsledku vytváří spíše další problémy.
Zkuste schválně i vy sami nakouknout do skříně – kolik bavlněných plátěných tašek tam najdete? Možná jich bude i více než deset. Bavlněné tašky se staly prostředkem, jak dávají značky najevo, že jim na srdci leží blaho naší planety a celého životního prostředí. Mohlo by se zdát, že je to krok správným směrem, ale ukazuje se, že toto dobře myšlené gesto nemá dobré následky. Bio-bavlněnou tašku by bylo potřeba použít 20 000krát, aby vynahradila celkový dopad na svou výrobu. Právě toto zjištění odhalila už v roce 2018 studie dánského ministerstva životního prostředí. To v podstatě znamená, že byste takovou tašku museli dennodenně používat po celých 54 let. Je jisté, že to se asi nikomu z nás nepodaří a taška by to také nepřežila.
Problém bavlny
Při výrobě bavlny se totiž spotřebovává velmi velké množství vody. Sběr bavlny je navíc spojen také s nucenou prací, která zatěžuje například ujgurskou menšinu v čínské oblasti Sin-ťiang, která produkuje až 20 procent světové bavlny. Velmi obtížná je také ekologická likvidace takové bavlněné tašky. Není například možné dát bavlněnou tašku do kompostovací popelnice. K tomu všemu jen 15 procent ze 30 miliónů tun bavlny, která se každoročně vyrobí, se skutečně dostane do textilního odpadu. Pokud jsou ale na tašce natištěná loga, je taková taška ještě obtížněji recyklovatelná.
(Ne)udržitelná bavlna
Nikdo nechce tvrdit, že je bavlna snad ještě horší než klasické plastové tašky. Spíše se tyto dva materiály dají jen velmi obtížně porovnávat. Při pěstování bavlny mohou být používány pesticidy, které škodí přírodě, a vyžaduje velké množství vody, oproti tomu výroba plastu spotřebovává fosilní paliva, která vylučují skleníkové plyny. Tento materiál je sám o sobě jen velmi obtížně rozložitelný a také tento materiál zahlcuje celou planetu včetně oceánů, kde ničí podmořský život. Co je tedy lepší? A existuje skutečně vůbec nějaké dobré řešení? Možností jsou například jiné textilní materiály. Bavlna může být nahrazena například konopím, nebo je možné využívat i materiály vyrobené z recyklovaných plastů.
Reklama na každém kroku
Z bavlněných tašek se také velmi rychle stal snadný jednoduchý reklamní nástroj. Řada firem a společností tyto tašky využívá nejen jako doklad společenské a ekologické udržitelnosti, ale opravdu snadno si na ně může natisknout své logo a využívat je jako zdarma chodicí billboardy. Pro velké obchodní řetězce je to tedy výhodné, protože je větší šance, že se takové tašky vynosí také jinam než jen na nákup, a reklama se tedy bude šířit o to snadněji.
Jak jsou na tom tašky z papíru?
Paradoxní je, že tento problém už se jednou odehrál v 60.letech, kdy se kvůli vysoké poptávce po papírových taškách masivně kácely lesy. Ani papírová taška tedy není odpovědí na volání po ekologickém obalovém materiálu. Výrobní proces papírové tašky je náročný, protože vyžaduje mnoho dřeva, ale také velké množství vody a energie. Navíc při výrobě vzniká i velké množství odpadní vody. Ani recyklovaná papírová taška se nedá užívat donekonečna. Lze ji opakovaně recyklovat až 7x, přičemž ale dochází opět ke snížení kvality papíru a výsledný produkt již neodpovídá poptávce.
ZDROJ: https://brightly.eco/cotton-tote-bag-environmental-impact/
ZDROJ obrázku: Pexels
Nákup potravin, který je nejčastější, odnáším v krabici, kterých je v každém obchodě hafo. Pak ji vyhodím do sběrné nádoby na papír.
Rozcápenost Pražáků se postupně přelévá do rozcápenosti ostatních částí republiky. Za nás byly textilní tašky obvyklé a používaly se trvale, nikdo nepomýšlel na to je vyhazovat. Já sám mám jednu tašku a košík na tekutiny, které používám k pravidelnému nákupu, akorát tam nákup u auta vždycky přeložím z vozíku. Použití tašky od pokladny považuji jen za východisko z nouze. Myslím, že zvláště starší lidé si chodí nakupovat s taškami na kolečkách, taky je nevyhazují po každém nákupu. Prostě to, o čem článek píše, je zcela bezpředmětné. Je to jen o rozmazlenosti a plýtvání. Ať už plastem, papírem nebo textilem.
Před 35 lety jsme byli zvyklí přešívat,přešívala jsem všechno a děti nosily modely které jim všichni záviděli a představte si,že některé jsou stále funkční.Z děravých zástěr se šili nákupní tašky a ty nám též ještě slouží.Tašku v nákupním středisku jsem koupila za svůj 58 letý život asi 2x a z nouze.Tak trochu nevím o čem je v článku řeč…
Podle autorky se v 60. letech masivně kácely lesy kvůli papírovým taškám a to si přečetla kde?? My co pamatujeme 60. léta dobře víme, že je to naprostý nesmysl. Sbírali jsme starý papír a dávali ho do sběru, aby se šetřily lesy. Papíru bylo potřeba hodně. Tiskly se knihy a to i dětské v desetitisícových nákladech, školní učebnice, sešity, čtvrtky na kreslení a taky spousta balícího a novinového papíru, ale o papírových taškách nebylo ani vidu. Nakupovalo se do nákupních tašek a síťovek a pro velké nákupy se jezdilo s kárkou, protože nebyla auta v každé rodině.