Čtvrt červených luceren, prostopášnost Amsterdamu

Jedna otázka na začátek: Čím „Čtvrt červených luceren“ tak fascinuje návštěvníky Amsterdamu, že noční exkurze do této čtvrti patří na program každého zájezdu stejně jako muzea s díly Rembranta a van Gogha nebo prohlídka brusírny diamantů?

Je to proto, že se zde, v architektonicky zajímavé čtvrti s historickými domy a úzkými kanály, čtvrti plných sex shopů, peep show či muzea erotiky, vystavuje nejstarší řemeslo na světě. Místní „obchodnice“ (někdy i „obchodníci“) zde daly výrazům „aranžování“ a obhlížení výkladních skříní nový význam. V osvětlených výlohách a oknech se nabízejí spoře oděné dívky všeho věku, rasy i proporcí.

Amsterdam má pověst otevřeného města a Nizozemci jsou hrdi na svou toleranci. Prostituci, ale i prodej lehkých drog, berou jako normální lidské potřeby a proto není žádný důvod je pokrytecky potlačovat. Na rozdíl od mnoha podobných míst na celém světě jsou ale tyto noční pracovnice registrováni, jsou pod dozorem a ze své práce odvádějí daně. Výše daní se mění podle aktuální situace místního cestovního ruchu.  Dámy mají dokonce od roku 1984 i vlastní odbory.

Jak vlastně vznikl název „Čtvrt červených luceren“? Musíme se vrátit v čase do Amsterdamu 13. století. Tehdy ženy s červenými lampami chodily do nově rozvíjejícího se přístavu za námořníky. A proč právě s červenými lucernami? Lépe se prý v tomto světle blýskají zuby a ženy jsou tak přitažlivější! Od roku 1478, kdy byla prostituce regulována zákonem, vymezilo město lehkým děvám prostor kousek od přístavu a ty, které opustily zónu jim vyhrazenou, byly ostudně přivedeny zpět za potupného zvuku trumpet.

Mnoho návštěvníků Amsterdamu překvapí, že jen kousek od těchto míst, v srdci této zvláštní čtvrti, se nachází tajný kostel s názvem „Náš pán v podkroví“. Toto podivuhodné jméno souvisí s nizozemskou revolucí roku 1578. Tehdy zvítězila reformace a katolíkům bylo akceptováno praktikování jejich víry pouze v soukromí – tak, aby dům, v němž se bohoslužby odehrávaly, nebyl zvenčí vůbec poznatelný.

Proto začaly vznikat tajné kostely, z nichž se ovšem dochoval pouze tento v podkroví kupeckého domu. Odměnou za zdolání strmého úzkého schodiště je nádherný pohled na malou půdní kostelní loď s elegantními balkony a s bohatě zdobenými varhanami.

I když člověk zrovna neplánuje využití nabízených služeb v této oblasti, stojí za to se sem zatoulat a užít si místní atmosféru. Můžete nerušeně pozorovat, jak noční bludičky trpělivě očekávají dalšího zákazníka, přičemž si splétají vlasy do copů, upravují si nehty, luští křížovky nebo sestavují puzzle. Přidám ale jedno varování na závěr: Nezkoušejte slečny ve výlohách fotit. Během chvilky se vynoří svalnatý muž a vy jste bez foťáku. A za to tento špás rozhodně nestojí.

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *