Boj s drogami je problémem od doby, kdy se jejich používání rozšířilo, a především se zjistily jejich negativní dopady na lidské zdraví. Nelegální obchod s těmito látkami kvete doslova po celém světě a Česko není žádnou výjimkou. I u nás občas proběhne médii nějaká kauza, kdy byla odhalena pěstírna konopí nebo byly zabaveny celé pytle kokainu či jiných návykových látek. Práce protidrogové policie je skutečně mravenčí a možná ani netušíte, jak bývají tyhle drogové sítě rozsáhlé a spletité.
Drogy stále táhnou
Předpokládá se, že v roce 2014 – kdy naposledy proběhl globální průzkum – požil zakázanou drogu každý 20. obyvatel planety. To je hrozivé číslo – znamená to, že statisticky byste měli ve svém nejbližším okolí mít hned několik lidí, kteří drogy zkusili. Zhruba 29 milionů osob přitom kvůli svému návyku utrpělo zdravotní újmu. Až šesti milionům přinesla závislost neléčitelnou žloutenku typu C, a 1,6 milionu se dokonce nakazilo virem HIV. Životem za svůj zlozvyk zaplatilo 207 400 lidí. Je tedy jasné, že drogy patří k nejnebezpečnějším „hračkám“, se kterými se člověk může setkat, a je až děsivé, jak snadno přístupné někdy mohou být.
Česko na prvních příčkách
Není tedy divu, že boj proti drogám, jejich šíření a užívání probíhá dnem i nocí po celém světě. Na základě policejních průzkumů, dotazníků vyplněných pacienty léčeben a zabaveného množství ilegálních látek pak nadnárodní organizace sestavují statistiky a informují o vývoji situace napříč kontinenty. Jednou z nich je i European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA), jež sleduje situaci v Evropě.
Podle jejich analýz vyzkoušelo nějakou drogu až 88 milionů obyvatel Evropské unie. Nejčastěji se jedná i lehčí drogy jako je například marihuana, kdy si ji pravidelně dopřává prý až celé jedno procento všech obyvatel EU. Bohužel v tomto ohledu drží Česko nepříliš lichotivé prvenství. Mezi léty 2011 a 2014 zaznamenala agentura téměř 10% nárůst uživatelů ve věkové kategorii 15–34 let. V roce 2014 mělo zkušenost s konopím přibližně 24 % dotázaných. Naše vlast tak předčila nejen Itálii, která se zastavila na 19 %, ale hlavně Francii, jež až do poloviny roku 2012 Evropě s 22 % dominovala. Není tedy žádným překvapením, že konopí je na evropské trhu nejobchodovatelnější a zároveň nejzabavovanější drogou. K tomu samozřejmě přispívá i fakt, že v některých zemích je marihuana legální.
Konopím to nekončí
U marihuany to ale samozřejmě nekončí. Další nejčastěji zabavované drogy pocházejí z kategorie tzv. stimulantů – konkrétně se jedná o kokain, amfetamin a metamfetamin. Kokain, který je v současnosti nejdražším ilegálním evropským stimulantem, se vyrábí z listů jihoamerického keře zvaného koka pravá, a to takřka výhradně v Bolívii, Kolumbii a Peru. Do Evropy se pak dostává na palubě letadel či lodí, obvykle v podobě bílého prášku. Jen za rok 2014 se v EU uskutečnilo 78 tisíc zátahů na pašeráky kokainu, při nichž bylo zabaveno 61,6 tun drogy. Cena za gram se na trhu pohybovala mezi 1 400 a 2 000 Kč. Podle průzkumů užilo tuto drogu za rok 2014 přibližně 2,4 milionu Evropanů mezi 15 a 34 lety. Tato droga je ale považována za převážně rekreační a jen menší procento uživatelů ji bere na denní bázi. Většina lidí se s ní setká v rámci nějaké divoké party. V České republice podle EMCDDA příliš oblíbená není a z věkové skupiny 15–34 let ji v roce 2014 vyzkoušelo méně než 1 % dotázaných. Na vině bude nejen nízká dostupnost, ale samozřejmě také výrazně vyšší finanční náročnost.
Zatímco kokain se do Evropy dováží především z Jižní Ameriky, amfetamin a metamfetamin se vyrábějí přímo na starém kontinentě. Za produkcí většiny evropského amfetaminu stojí Belgie, Nizozemsko, Polsko a Německo. V Česku se pak vyrábí především metamfetamin neboli pervitin. Například v roce 2013 bylo na starém kontinentě zavřeno 294 výroben této drogy, ale celkem 261 z nich se nacházelo na našem území. Podle EMCDDA je naše republika také hlavním odbytištěm metamfetaminu, přestože si tento stimulant získává stále větší oblibu například i na Slovensku. Předpokládá se, že ročně přijde alespoň s jedním z amfetaminů do styku 1 % evropské populace ve věku 15–34 let. Podobně jako v případě kokainu se však jedná převážně o rekreační drogu.
Heroin z východu
Níže na pomyslném žebříčku oblíbenosti drog se umístil heroin. Jeho pomyslným domovem, tedy zemí, která jej historicky produkuje nejvíc, je Afghánistán. Nijak za ním ovšem nezaostávají ani sousední Írán a Pákistán. A právě z těchto tří států pochází většina drogy konzumované v Evropě. V poslední době však bylo odhaleno několik výroben i ve Španělsku a jedna i na našem území. Podle statistik EMCDDA patří k rizikovým uživatelům heroinu – tedy k takovým, jimž droga zásadním způsobem nepříznivě ovlivňuje zdraví – 1,3 milionu dospělých Evropanů. Asi 75 % všech případů přitom hlásí Velká Británie, Francie, Itálie, Německo a Španělsko. Z výpovědí závislých jedinců, kteří se rozhodli léčit, plyne, že 59 % z nich užívalo drogu denně.
Plzeňská extáze
Na počátku 21. století také výrazně klesla produkce drogy MDMA. Ke konci prvního desetiletí se stala dokonce na některých trzích zcela nedostupná. Od konce prvního desetiletí 21. století se ovšem MDMA na evropský trh vrací a počet protidrogových zásahů vzrostl přibližně z 10 tisíc v roce 2010 na 17 tisíc o čtyři roky později. Celkově bylo tehdy zkonfiskováno 6,1 milionu tablet s MDMA, při ceně 140–250 Kč za kus. K největším producentům dnes na tomto poli patří Velká Británie, Německo a Turecko. V Česku obliba této drogy, a to zejména ve formě tabletky extáze, také postupně roste. Podle posledních průzkumů ji v Česku „okusilo“ až 4 % lidí ve věku 15-34 let. Pomyslné prvenství v konzumaci extáze u nás drží město Plzeň, které se prý může v konzumaci této drogy rovnat třeba s Berlínem, Barcelonou či Paříží.
Napiš komentář