Obři z betonu a oceli. Tyto mrakodrapy jsou vrcholem architektury i techniky

V Česku jich tolik nemáme, ale jinde po světě jsou vrcholem současné architektury. Řeč je samozřejmě o mrakodrapech, obřích budovách, které často sahají stovky metrů vysoko. A obdiv si jistě nezaslouží jen ty nejvyšší, ale i řada nižších, nicméně s o to propracovanějších designem a jedinečných charakterem.

Marina Bay Sands

Tento singapurský mrakodrap rozhodně nepatří se svými 194 metry k těm nejvyšším, ale to neznamená, že by se na něj nesjížděly dívat davy turistů. Byl postaven v roce 2010 a má 57 podlaží. Architekt Moše Safdie vycházel při návrhu mrakodrapu Marina Bay Sands z toho, že hlavní předností zábavního centra je obrovské kasino – trojice věží proto při pohledu ze strany připomíná prohnuté balíčky karet. Mezi věžemi se rozprostírá terasa o rozloze téměř hektaru, odkud je nádherný výhled do daleka a můžete si zde zaplavat i v tzv. nekonečném bazénu. Koho střešní koupání neláká, ten může vložit peníze do jednoho z více než 1 400 automatů nebo si vsadit u některého z tisíce herních stolů. Dále zde najdete obří nákupní centrum, kinosály, divadla, restaurace i kavárny.

Lomonosovova univerzita

Tento 204 metrů vysoký mrakodrap vyrostl v Moskvě už v roce 1953 jako chlouba tehdejšího vedení země. Historie Lomonosovovy univerzity se začala psát již v roce 1755, nicméně její ústřední budova vyrostla v Moskvě až v 50. letech – čtyři léta poté, co její konstrukci nařídil Josif Stalin. Škola tak získala dominantu, která si udržela post nejvyšší evropské stavby až do roku 1990, kdy ji předčil německý Messeturm – mezi univerzitními budovami však čeká na pokořitele dodnes. Součástí tohoto rozlehlého kampusu je například koncertní síň, divadlo, knihovna, bazén, prádelna, kadeřnictví a další obchody. Údajných pět tisíc místností pak spojují chodby o celkové délce 33 kilometrů.

1 Undershaft

Nic vám tento název neříká? Možná proto, že budova je teprve ve fázi budování. Má měřit 289,9 metru, mít 73 pater a dokončena by měla být v roce 2022. Londýnský magistrát již v listopadu roku 2016 schválil stavbu odvážného mrakodrapu 1 Undershaft, který se po dokončení stane druhou nejvyšší budovou britské metropole a také jednou z dominant celé západní Evropy. Původně měla mít stavba přes 300 metrů, čímž by konkurovala současné nejvyšší londýnské stavbě, ale nakonec musela být kvůli blízkému letišti o pár metrů snížena. Velikostí tedy nebude hrát prim, ale možná svou architekturou ano.

Kingdom Centre

Tento esteticky výrazný mrakodrap stojí od roku 2002 v Saudské Arábii. Má lehce přes 300 metrů a jeho horní část tvoří zajímavě řešený oblouk, který v noci dokonce svítí. Ten vlastně vznikl až následkem toho, že se při stavbě narazilo na omezení Rijádu, podle nějž smějí mít výškové budovy ve městě maximálně třicet obytných podlaží. Architekti se s nařízením vypořádali šalamounsky – mrakodrap limit skutečně splňuje, ale na třicetipatrovou konstrukci navazuje tento obrácený oblouk. Oba vrcholy pak spojuje 56 m dlouhé přemostění.

Věž Federace

Tato budova je vůbec nejvyšší stavbou Evropy. Měří 374 metrů a dokončena byla před třemi lety. Stavba stojí v moskevské obchodní čtvrti Moskva-Siti a pojme 85 pater. Je konstruována tak, aby odolala i teroristickému útoku, který by mohl být proveden za pomocí únosu letadla. Uvnitř najdeme kanceláře, hotely, ale i soukromé byty.

Petronas Towers

Tento 452 metrů vysoký gigant stojí v hlavním městě Malajsie, Kuala Lumpur. Při navrhování malajsijských Petronas Towers plnil architekt César Pelli zadání vytvořit pro Kuala Lumpur ikonickou stavbu 21. století. Aby výsledný dvojmrakodrap v duchu postmodernismu neohrožovaly rozmary počasí, musel vyrůst z obzvlášť robustních základů. Sahají do hloubky přes 100 m a pro každou věž na ně padlo víc než 13 000 m³ betonu. Celý projekt byl dokončen už v roce 1996 a na svou dobu to bylo skutečně mistrovské dílo.

Tchaj-pej 101

Mezi roky 2004 a 2009 šlo o nejvyšší mrakodrap světa, pak jej však sesadil arabský gigant Burdž Chalífa. Jeho výška je 504 metrů, takže jej Burdž Chalífa překonal o poměrně velký kus. Cílem čínského architekta C. Y. Leeho bylo prolnutí neustále se vyvíjejících technologií a asijských tradic. Zároveň bral ovšem v potaz, že vytváří mrakodrap pro oblast s relativně nestálým podnebím. Proto konstrukci navrhl tak, aby odolala zemětřesením i tajfunům. I díky tomu se Tchaj-pej považuje za jednu z nejbezpečnějších staveb svého druhu na světě. Návštěvníky lákají obchody i nádherný výhled na hlavní město Tchaj-wanu.

One World Trade Center

Po teroristických útocích v New Yorku se začalo spekulovat o novém mrakodrapu, který by vyrostl na místě původních „dvojčat“. Jako prevenci podobné katastrofy zavedli stavitelé řadu bezpečnostních opatření – například speciální schodiště pouze pro hasiče či jiné záchranné jednotky nebo vzduchové filtry ve ventilaci. Železobetonová výztuha v podobě 91 cm silných zdí pak chrání všechna schodiště, výtahové šachty i požární systémy. I kvůli nákladným opatřením patří tato budova k nejdražším mrakodrapům vůbec.

Burdž Chalífa

Aktuálně nejvyšší budova světa stojí ve Spojených arabských emirátech. Její prvenství už ale brzy skončí. Již během stavby přitom mrakodrap získal několik světových prvenství. Jeho jádro tvoří vyztužený beton, který bylo potřeba pumpovat do rekordní výšky 606 m. V celkových 163 patrech se nachází řada restaurací, nejvýš položený noční klub na světě, rozhledny, galerie atd. Pro přesun rozlehlou budovou pak návštěvníkům slouží 57 výtahů a osm eskalátorů. Celková výška budovy je 828 metrů.

Jeddah Tower

Právě tento projekt by už měl brzy sesadit Burdž Chalífa z pomyslného prvního místa. Přístav Džidda (Jeddah) leží pouhých 30 km od Mekky, nejposvátnějšího místa islámu. Nový mrakodrap, jenž ve městě vyroste a který jako první překoná kilometrovou výšku, má příchozím poutníkům předvést ekonomickou sílu Saúdské Arábie. Stavba by dle plánu měla být ukončena v roce 2020. Komplex je přitom součástí obřího stavebního projektu, který spojuje vládní pobídky a soukromé investice a v jehož rámci by mělo vzniknout několik set tisíc nových domů.

Sky Mile Tower

U budovy přesahující jeden kilometr však plány architektů nekončí. Masivní struktura, která by mohla vyrůst uprostřed Tokijského zálivu, se má tyčit do výšky 1,7 kilometru. Vyrůst by však měl přibližně až za 20 až 25 let. Přesto se s tímto návrhem již dnes počítá. Flexibilní ocelová konstrukce údajně vydrží i zemětřesení a umístění přímo v zálivu znamená, že budova počítá se stoupající hladinou v důsledku globálního oteplování. Soustava šestihranných struktur má krotit silné vlny, které nyní pravidelně bičují tamní pobřeží. V komplexu by mělo žít 55 tisíc lidí, přičemž zahrne vše: obchody, zábavní centra i kanceláře. Definitivní rozhodnutí o vzniku budovy a zahájení stavby však zatím nepadlo. 

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *