Příběh Titanicu známe všichni. Nejen, že se jedná o jednu z největších námořních katastrof, ale nepřejde snad jediný rok, kdy by televize nevysílaly romantický velkofilm o lásce, která se zrodila právě na tomto zaoceánském parníku. Vrak lodi dnes leží bezmála čtyři kilometry pod hladinou. V roce 1985 jej objevila výprava Roberta Ballarda a nález vyvolal obrovskou senzaci. Stal se cílem výletů nadšených dobrodruhů, ale bohužel také zlodějů, kteří pomalu ale jistě začali rezavějící poklady rozkrádat.
Co se vlastně stalo?
Příběh o Titanicu známe asi všichni – v noci 14. dubna 1912 narazil zaoceánský parník RMS Titanic do ledovce a následovalo jeho potopení a velmi nepříjemná smrt takřka 1500 cestujících. I přesto, že loď vezla na dvacet záchranných člunů, které by měly být schopné pojmout až 1 178 lidí, v průběhu tragédie se je bohužel nepodařilo zcela naplnit nebo bezpečně spustit na vodu. Když o pár hodin později dorazila na pomoc loď RMS Carpathia, vzala na palubu pouhých 710 přeživších z odhadovaných 2 224 pasažérů. Ostatní bohužel zahynuli v ledové vodě oceánu.
Torzo lodě se rozlomilo napůl, kleslo do hloubky 3,8 km a tehdejší technologie nebyla dostatečně rozvinutá na to, aby se po vraku mohlo začít pátrat. První pokusy o nalezení vraku pomocí sonarů byly oddáleny i světovou válkou. Na trosky lodi se narazilo až víc než 70 let po tragédii. Objevila je expedice oceánografa a geologa Roberta Ballarda, čímž slavnému vraku vdechla druhý život. Ale také ohrozila jeho zachování pro budoucí generace.
Atrakce pro vědce i dobrodruhy
Torzo parníku, které se rozlomilo na dva kusy, leží asi 600 km jihovýchodně od kanadského ostrova Newfoundland. V poměrně neporušené přídi se zachovala řada zachovalých a stále vybavených kajut, záď ale po krouživém klesání na dno skončila jen jako hromada trosek. Na mořské dno se tak rozsypaly mince, porcelán, lampy, kompasy, prsteny i další šperky – jednoduše vše, co tehdy velmi luxusní parník obsahoval a vezl. Některé organizace podnikly k vraku řadu ponorů, aby poklady ze dna moře vyzvedly. Vznesla se proti tomu řada hlasů, které s tímto postupem nesouhlasily, nicméně zastavit se to již nedalo. Vrak totiž vlastně nikomu nepatří, a proto se k němu může vypravit prakticky každý, kdo má vhodné vybavení.
Okázalá podívaná
Společnost RMS Titanic Inc. později vylovila na 4000 dalších předmětů, a dokonce se pokusila vyzvednout část vnějšího trupu. Z této operace udělala společnost okázalou podívanou, kdy dokonce najala dvě výletní lodě, které měly akci přihlížet přímo na místě. Lístek na tuto plavbu stál v přepočtu 105 tisíc korun a událost propagovaly i najaté celebrity. Jenže situaci při vyzvedávání trupu zkomplikovalo počasí a pouhých 61 m pod hladinou se utrhla lana, ke kterým byl trup připoután. Trup následně spadl zpět na dno a tento pokus se stal terčem ostré kritiky podmořských archeologů i historiků. Nicméně ani to nezabránilo opakování akce v roce 1998, takže dnes je možné tento pozůstatek obdivovat v kasinu Luxor Las Vegas.
Nespolupracující
Samozřejmě v průběhu let k vraku sestoupila i řada soukromých nebo komerčních subjektů. Jedním z nich byl například i režisér James Cameron, který k troskám sestoupil před natáčením svého slavného celovečerního snímku Titanic hned dvanáctkrát. Záběry byly použity také přímo ve filmu. Právě tento film vyvolal zcela nebývalý zájem o vrak, což vedlo mimo jiné k rozšíření putovních výstav vyzvednutých artefaktů. To však zvyšuje riziko vykrádání a také to, že vzhledem k umístění artefaktů v mezinárodních vodách na ně nedohlíží žádná země a obtížně se chrání.
Zmizelé kusy
Historikové například nemohli prakticky nic dělat ve chvíli, kdy v roce 2001 přistála na přídi Titanicu ponorka a na její palubě se nechali oddat David Leibowitz s Kimberley Millerovou. To připadalo celému světu vyloženě nevhodné vzhledem k zachování památky všech pasažérů, jejichž životy při potopení lodi vyhasly. Taková návštěva navíc naruší místní ekosystém a jen podporuje další podobně šílené nápady.
I když je dnes vrak zařazen na seznamu UNESCO, přesto se místu nijak nevyhýbá lidská zvědavost či bezohlednost. Například v roce 2019 se během jednoho z výzkumných ponorů zjistilo, že z kapitánovy kajuty zmizela honosná vana, která patřila k jedněm z největších atrakcí vraku. Kde ale je, to nikdo neví. Jiná ponorka zase do vraku lodě narazila kvůli silným mořským proudům. Lidská bezohlednost tedy může brzy způsobit, že ze slavného vraku skutečně moc nezbude.
ZDROJ obrázku: Wikipedia
Napiš komentář