“Podle nosa poznáš kosa” a další mýty o lidském těle, které rozhodně neplatí

I dnes v moderní době, kdy nám zobrazovací metody a znalosti odborníků umožňují poznávat svět a jeho realitu poměrně přesně, se najdou lidé, kteří skálopevně věří bludům, mýtům nebo zažitým představám. A mnohokrát jsou s těmito přesvědčeními konfrontováni hlavně lékaři v ordinacích. Zdá se, že spousta lidí stále je ochtotna následovat až bizarní představy.

Křupání kloubů

Pokud máte ve zvyku si občas pokřupávat klouby na rukou, možná jste už slyšeli, že si takto zaděláváte na kloubní onemocnění a ve stáří prsty ani nepohnete. Nemusíte se ale bát, navzdory různým přesvědčením své zdraví takto neohrožujete. Ke kloubním onemocněním se můžete snadno dopracovat mnoha jinými cestami, ale křupání klouby mezi ně rozhodně nepatří. Za zvuk, který naše klouby vyluzují, může mimokloubní prostor, který je vyplněn tekutinou, vyživující chrupavčitou tkáň. Na ní se toho nemá moc co pokazit, takže si klidně veseleji křupejte dál.

Otisky prstů mohou klamat

Většina detektivek je postavená na domněnce, že na světě nenajdeme dva lidi se stejnými otisky prstů. Jenže dnes už víme, že to, co bylo dříve považováno za danou věc, dnes tak úplně neplatí. Je sice stále velmi nepravděpodobné, že by dva lidé měli totožné otisky prstů, ale platí, že s rozrůstající se globální daktyloskopickou databází se šance stále zvyšují a dnes se pohybují okolo 1 : 64 000 000. Taková pravděpodobnost odpovídá například výhře jackpotu v loterii. Dále je také jasné, že nikdo nikdy neposbíral otisky všech lidí na planetě, aby mohl tuto teorii potvrdit. Samozřejmě čím víc otisků v databázích bude, tím je větší šance, že se najde set dvou totožných. Rozložení papilárních linií ovlivňuje do jisté míry genetická výbava, takže u příbuzných je možné počítat s větší shodou. Například v USA se již otisky prstů přestávají považovat za rozhodující důkaz, protože se stále častěji ukazuje, že jde často o matoucí stopu.

Co napoví vaše dlaně?

Asi tušíte, že různí věštci tvrdí, že naše budoucnost je vepsána v čárách na našich dlaních.  Je to však pověra jako každá jiná. Čáry na dlani jsou jen zcela přirozeným skladem kůže, který je dán především postavením prstů a palce a také pohyblivostí prstů. Svoji budoucnost z nich rozhodně nevyčtete. Přesto jsou z tohoto zdroje informací tzv. chiromantici schopni něco vyčíst. A to především informace o tom, jak snadno se vás dá oblafnout a vylákat z vás peníze za nesmyslná proroctví.

Výbava muže

Asi už jste se setkali s tím, že někdo posuzuje velikost pánských intimních partií třeba podle velikosti jeho chodidel nebo nosu. Tyto teorie mohly vznikat již ve starověku, protože tehdejší atleti svá sportovní klání provozovali nazí. Takže tisíce diváků měly snadno přehled o konkrétní velikosti všech částí těla a mohly si vytvářet různá zobecnění. My však již dnes víme, že žádná taková pravidla prostě nefungují. Každý muž má svou výbavičku zcela jedinečnou a není dána ani jeho výškou, velikostí bot, které nosí, ani nosem či délkou prostředníčku.

Bez čepice se klidně obejdete

Maminka vám určitě kladla na srdce, abyste v zimě vždy nosili čepici, protože právě hlavou uniká z těla nejvíce tepla. To však není tak úplně pravda. Realitou je, že jakákoliv nezakrytá část lidského těla bude sálat do okolí více tepla než ta zakrytá, a logicky tak jejím prostřednictvím budeme rychleji přicházet o tepelnou energii. Určitě ale neplatí, že právě z hlavy by nám mělo unikat až 45 % tepla. Kdybychom si nechali nezaryté třeba nohy, výsledek bude stejný.

Mozek je velký lenoch

Také jste slyšeli, že podle všeho náš mozek využívá jen 10 % své kapacity? To je ale lenoch, že? Naštěstí tomu snad věří jen málokdo. Naprosto to totiž odporuje logice. Kdyby se totiž mozek zaměstnával jen z takto malé části, bylo by přeci bez škod možné nějakou jeho část odstranit. Ve skutečnosti je ale opak pravdou – stačí i jen drobounký zásah do strukturu mozkové tkáně a výkon významně poklesne. Kdybychom jej nepotřebovali mít tak velký jak je, pravděpodobně by se již dávno vlivem evoluce zmenšil. Mozek naopak velmi komplexně využívá různé své regiony a neustále zpracovává ohromné množství různých informací.

Vlasy nerostou donekonečna

Rychlost růstu a kvalita vlasů je dána věkem, ale také genetikou. Lze však říct, že vlasy rostou průměrným tempem 0,3–0,5 mm denně čili ve výsledku asi 15 centimetrů ročně. Určitě ale neplatí, že pokud bychom nikdy nezavítali ke kadeřníkovi, přerostly by nám vlasy až na druhou půlku republiky. Růst vlasu z folikulu má tři fáze. V poslední fázi vlas vypadne a je nahrazen novým – to vše v závislosti na tom, jak dlouho je vaše pokožka schopná vlas vyživovat a unést. Podobně je to také s roztřepenými konečky vlasů nebo s růstem ochlupení či vousů. Do značné míry je toto dáno geneticky a žádnými přípravky, holením, ani ničím podobným to nezměníte.

Bílá je zdravá

Bělostné zuby by chtěl mít snad každý. Ve skutečnosti ale čistě bílá není přirozeným ani zdravým odstínem chrupu. Tou běžnou zdravou barvou je mírně nažloutlá, protože zpod skloviny prosvítá nažloutlý dentin. Není tedy třeba usilovat o zářivě bílý chrup, klíčové je, aby byl zdravý a bez kazů.

5 smyslů stačí

Omyl? I když je zažité, že jich máme přesně tolik, realita je jiná. Díky termoreceptorům v kůži dokážeme velmi dobře vnímat teplotu; hypotalamus nám umožňuje vnímat čas; vnitřní ucho zase zajišťuje rovnováhu a vnímání zemské přitažlivosti.

ZDROJ: https://news.yahoo.com/16-facts-health-human-body-174609042.html?guccounter=1&guce_referrer=aHR0cHM6Ly93d3cuZ29vZ2xlLmNvbS8&guce_referrer_sig=AQAAAEcco14-98c-H4oOFRGqjAKuFNwS05f2_vNciB42mPZYUin_g_uiUJ-3IEIzWd5D438zL0lpr1zAJJjYtzKlOSdJbritXQjQcK0Nyj6epyyuPv7HbMWsYqqxmd6dHo5PvRbRiRQj4NYsxYzn3csHVFql-1XMqqceN4myBzPB_glU

ZDROj obrázku: Fotografie od uživatele Isabella Mariana ze služby Pexels

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *