Vejce patří k běžné součásti naší stravy. Ale málokdo už se zamyslí, jak vejce vlastně vzniká, jaké má vlastnosti a jaké neuvěřitelné zajímavosti se jej týkají.
Platí, že každé vejce je vlastně nejdříve vajíčkem samice nějakého ptáka. Jakmile se uvolní, putuje vejcovodem, nabalí na sebe postupně bílek, vaječné blány a postupem času se okolo něj vytvoří také skořápka. Poté, co jej slepice nebo jiný pták snese, už tuto zárodečnou buňku nenazýváme vajíčko, ale vejce. A pak se obvykle vylíhne mládě – ale rozhodně ne vždy.
Většina vajec, které máme běžně doma, totiž nejsou oplodněná, a to, co jíme, není zárodek ubohého kuřátka, které nikdy nemělo šanci přijít na svět. Pokud je slepice správně krmená a má další vhodné podmínky, snáší vejce i bez kohouta – tedy bez oplodnění. Vyhovuje jí především dostatečné světlo, ideálně alespoň 12 hodin denně.
Vejce je oblíbené již od pravěku
Jak se vůbec přišlo na to, že vejce se dají jíst, a navíc chutnají takhle výborně? Víme, že naši předci vejce konzumovali již za doby kamenné. Tehdy se ale nejedla vejce slepic, nýbrž třeba racků, pštrosů, krocanů, kachen, hus, ale třeba i želv. Ve starém Egyptě byly lahodnou pochoutkou třeba i vejce pávů nebo holubů. Brzy se ale ukázalo, že se pro tento účel nejlépe hodí právě slepice.
Tvrdá práce slepic
Slepice snese první vejce už když jí je pouhých 20 týdnů. Potom snáší vejce téměř každý den, takže zvládne za rok snést okolo 300 vajec. Konkrétní výnosnost záleží především na plemeni. Jedno vejce se ale v těle slepice zvládne vytvořit už za pouhých 24 hodin. Slepice z domácího chovu je nejproduktivnější během prvního roku, 4. rok výkonnost klesá na polovinu a okolo 7. roku už od ní nelze čekat žádné zářné výkony a je čas na odchod do důchodu. Starší slípky snášejí větší vejce, ale s tenčí skořápkou.
Vejce mohou mít různou velikost
Asi není žádným překvapením, že mezi ptáky snášejí nejmenší vejce kolibříci. Pěticentimetroví ptáčci, kteří mají dlouhý zobák, se starají o vajíčka velká asi 7 milimetrů a vážící třeba jen okolo 25 miligramů. Úplně nejmenší vajíčka v celé živočišné říši je ale nutné hledat u hmyzích zástupců. Nejmenší vajíčka snáší parazitní mušky Clemelis pullata, které kladou tak malá vajíčka, že je třeba vzít si mikroskop, abyste je vůbec viděli. Měří jen asi 2 setiny milimetru.
Největší vejce hledejte u dinosaurů
Pokud byste si chtěli dát k snídani opravdu obrovské vejce, zkuste to pštrosí. Neexistuje žádný jiný pták na planetě, který by snášel větší vejce. Může vážit až více než kilo a půl a pokud byste si jej chtěli uvařit natvrdo, zabere vám to více než hodinu. Žádný jiný pták na planetě vám větší nesnese. Platí také, že žloutek pštrosího vejce je zároveň největší buňkou, kterou lze v naší přírodě najít.
Pokud ale budeme hledat největší vejce v poměru k velikosti ptáka, pak bychom museli na Nový Zéland. Právě tam žije pták kiwi, který vzhledem ke své velikosti snáší skutečně pořádně veliké vejce. Když totiž uvážíme velikost pštrosího vejce vzhledem k jeho velikosti, jde jen o 2 % jeho hmotnosti. Vejce ptáka kiwi ale váží skoro jako čtvrtina hmotnosti samotné samice.
Je však jasné, že ani pštros nemůže soupeřit se skutečnými vaječnými giganty, které snášeli dinosauři. Největší vejce všech dob snášeli oviraptatosauři žijící před desítkami milionů let na území Číny. Jejich vejce měřila až 66 cm a měla půlcentimetrovou skořápku.
Vaječná duha
Vajíčka od běžné slepice jsou bílá nebo hnědá. S barvou peří drůbeže to nesouvisí, nahnědlá barva vzniká díky pigmentu z krve a žluči. O dost zajímavější, tyrkysová vejce, vám snese vousatá slepice araukana pocházející z Chile. A mezi ostatními ptáky je paleta ještě pestřejší. Tmavě zelená vejce mají ptáci emu, světle zelená či žlutá nandu. V jiných hnízdech najdete i fialová, růžová, oranžová či kropenatá.
Šnečí vejce? Nedoplatíte se
Pokud vám kaviár připadá drahý, pak ani nepomýšlejte na to, že byste ochutnali šnečí vejce – kilogram jich vyjde v průměru na 100 000 Kč. Tuto poměrně zvláštní specialitu měli v oblibě například staří Římané, populární byla také ve Francii za dob Napoleona, kdy se kvůli obchodní blokádě nemohl dovážet oblíbený kaviár. Tato drobounká vajíčka prý chutnají jako směs trávy a hub, jsou slizká a v ústech jemně křupou. Na oplátku ale zvyšují libido nebo prodlužují život (tedy alespoň se to o nich říká).
A co vejce tučňáků – to vás postaví na nohy
Výživné vlastnosti těchto vajec mohli na vlastní kůži zažít členové posádky francouzského polárníka Jeana-Baptiste Charcota, když zcela vyčerpaní dopluli do Antarktidy. Je to pochopitelné – aby tučňáčí mláďata přežila v tvrdých antarktických podmínkách, potřebují skutečně pořádnou výživu.
I skořápky mají využití
Skořápky většinou vyhodíme do koše, ale ve skutečnosti mají řadu zajímavých využití. Jsou tvořeny porézním uhličitanem vápenatým, který se hodí třeba jako hnojivo do květináče. Pomůže vám také vrátit bělost vašemu prádlu, vyčistit odpad nebo se hodí i jako přísada do pleťové masky.
Jaké je sezení na vejcích?
Platí, že většina ptáků se o své nenarozené potomky ve vejcích pečlivě stará, a v řadě případů je také zahřívají svým vlastním těle a chrání je před vetřelci. Nicméně některé druhy, například taboni, však volí jinou taktiku a nakladená vejce poctivě zahrabou. Ideálně tam, kde je příjemné teplo – třeba do okolí rozkládajících se rostlin nebo do vyhřátého písku.
ZDROJ: https://www.mentalfloss.com/article/79402/11-things-you-might-not-know-about-eggs
ZDROJ obrázků: Pexels
Napiš komentář