Vyčerpaný mozek. Přemíra informací a technologií nám bere důležité schopnosti

Naše doba je přehlcená informacemi, na tom se snad shodneme úplně všichni. Během několika posledních desetiletí se technologie rozrostly natolik, že dnes máme informačních kanálů skutečně přehršel – televize, rádio, internet… Odevšad se na nás valí neuvěřitelná spousta zpráv, událostí, vědomostí. Jistě, do určité míry je to skvělé – podporuje to informovanost lidí a jejich možnost přemýšlet o věcech a tvořit si vlastní názory. Ale co je moc, to je příliš. Taková záplava dat dostává náš mozek pod tlak, na který není evolučně vybavený. A to bude mít následky.

Mozek je dokonalý nástroj. Funguje neuvěřitelným způsobem, a i když mají dnes vědci řadu přístrojů, kterým lze fungování mozku monitorovat, přesto jej stále nedokáží plně popsat a pochopit. Je to totiž velice komplexní systém. Podle nejnovějších zjištění provede až 38 tisíc trilionů operací za sekundu a jeho kapacita je srovnatelná s 3 584 terabajty operační paměti. Tuto neuvěřitelnou kapacitu uplatňuje k řízení celého našeho organismus, ale zároveň podporuje naše kognitivní schopnosti, tedy příjem a vyhodnocování podnětů z okolního prostředí.

Mozek v přetížení

Náš mozek je neuvěřitelně schopný, i tak mu ale příjem informací může dát pěkně zabrat. Kdybychom chtěli věnovat pozornost skutečně veškerému dění kolem, mohli bychom si opravdu přetížit hlavu – i náš mozek má své limity. Aby se tak nestalo, jsme geneticky vybaveni schopností koncentrace. Tím, že se zaměříme na jediný konkrétní problém, umíme všechny ostatní dočasně odsunout do pozadí a vyvinout maximální úsilí k řešení konkrétní události. Jenže moderní technologie nám tuto schopnost poněkud ničí. Studie profesorky Naomi Baronové z American University například ukázala, že 92 % studentů postihují problémy s koncentrací v okamžiku, kdy mají číst text z obrazovky, tabletu, mobilního telefonu nebo počítače.

A má to hned dva vědecky podložitelné důvody. První z nich je scrolling, tedy únava z jednolitého textu. Mozek se zpracováváním nekonečného a stejně vypadajícího textu velmi brzy unaví a myšlenky začnou odbíhat někam jinam. Druhým důvodem je podprahový proud informací, který dané médium nabízí. Studenti ve výzkumu totiž zároveň vnímali, že mohou přepnout do internetového okna, kde na ně čeká zábava a uvolnění od nudné činnosti. A mozek je tak trochu lenoch, který si rád dopřejete trochu rozptýlení, které je na počítači tak snadno dostupné.

Dnes se po nás chce, abychom byli výkonní, měli plán, cíl a pracovali neúnavně a bez chyb. Jenže ruku v ruce s těmito požadavky jdou stres, infarkt, zhroucení či vyhoření. A jelikož tempo se stále stupňuje, naše schopnost koncentrace se kvůli snaze vstřebat co nejvíc informací zhoršuje.

Multitasking není nic skvělého

O multitaskingu, tedy dělání více činnosti zaráz, se dnes hovoří jako o nějaké superschopnosti. Ve skutečnosti však narušuje soustředění, a výsledky našeho snažení se tak snižují. Člověk ze své podstaty neumí dobře vnímat víc významových proudů současně. Umíme sice kombinovat pohyb s mentální činností, ale soustředit se na televizi a zároveň psát domácí úkoly už je pro nás mozek prostě moc. Multitasking je ve skutečnosti velmi neefektivní – u těchto lidí se projevují problémy s organizací myšlenek, zhoršená schopnost filtrovat nepodstatné informace a pomalejší přechod od jedné aktivity k druhé.

Generace mobilů, tabletů a internetu

Bohužel naše generace je možnostmi zábavy a rozptýlení už doslova zahlcena. Běžný Čech stráví u médií v průměru 9,6 hodiny denně, z toho se přes 1,2 hodiny zabývá více než dvěma zdroji naráz. Na prvních místech ve zdrojích zábavy figuruje samozřejmě televize, počítač, ale i chytrý telefon nebo tablet. Na těchto zařízeních pak mladí obvykle sledují videa, poslouchají hudbu nebo kontrolují sociální sítě. Právě ty mají na naši schopnost soustředění údajně nejhorší vliv. Účet na sociálních sítích má přes pět milionů českých uživatelů a tráví na nich v průměru víc než dvě hodiny denně. A projevuje se to významně i při prácii. Řada výzkumů potvrdila, že lidé, kteří mají v práci přístup na internet, se nedokážou své pracovní náplni věnovat ani půl hodiny nepřetržitě. Neustále kontroluji mobil, sledují nové příspěvky, přidávají lajky atd.

Mladá generace v ohrožení

Je však třeba říci, že starší generace jsou na tom ještě dobře. Nejohroženější skupinou jsou právě mladí lidé. Dětství představuje pro vývoj mozku kritické období, kdy se formuje a vytváří si nezbytné vazby pro budoucí život. Je přitom dokázané, že děti upřednostňující čtení knih, učení, pravidelnou sociální interakci a sportovní aktivity rozvíjejí mozek daleko lépe než ty, které tráví volný čas u obrazovek. Zatímco dnešní třicátníci sledovali jako malí nanejvýš televizi, dnešní děti mají kolem sebe od narození počítače, chytré telefony a tablety, které jim umožňují unikat na sociální sítě či obecně na internet. A digitální média mohou vývoj mozku skutečně negativně ovlivnit.

Studie doktorky Gaye Dowlingové zkoumala 11 tisíc dětí mezi 9. a 10. rokem života, tedy první generaci zcela vyrůstající ve světě digitálních médií a internetu. Děti, které denně trávili s novými technologiemi více než sedm hodin, měli prokazatelné negativní změny na mozku spočívající v úbytku mozkové kůry. Kromě toho se zjistilo, že děti využívající digitální média víc než dvě hodiny denně mají zhoršené výsledky v testech, jež vyžadují aktivní přemýšlení. Děti jsou navyklé hned všechno hledat na internetu a vůbec se neobtěžují se nad situací aktivně zamýšlet. Digitální svět tedy způsobuje na našem mozku změny. Kam to ale celé povede, na to si budeme muset počkat několik desítek let. Doufejme, že dopady nebudou tragické.

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *