Vynálezy, které změnily svět. I díky nim si žijeme dobře

Pokud byste měli vybrat jeden vynález, který změnil osud lidstva, co by to bylo? Asi jen těžko bychom se na jednom všichni shodli. Každý z nás považuje za důležité něco jiného, a navíc vybrat skutečně jen jeden jediný vynález je skoro nemožné. Určitě by ale řadě nás vytanula na mysl třeba železnice, rádio či letadla. Takových revolučních vynálezů je ale o mnoho víc.

Parní stroj

Vynález parního stroje, čili zařízení měnícího tepelnou energii páry na energii mechanickou, se obecně připisuje skotskému mechanikovi Jamesi Wattovi. Zároveň je ale třeba připomenout, že s podobnými vynálezy se experimentovalo již v antickém Řecku. Tehdy nebyl však potenicál tohoto vynálezu odhalen a časem se na něj zapomnělo. Trvalo pak dalších 16. století, než se opět začalo o tomto stroji uvažovat. První využitelný parní stroj v moderní éře sestrojil anglický kovář Thomas Newcomen na základě poznatků hned dvou významných badatelů – francouzského matematika Denise Papina a anglického badatele Thomase Saveryho, který v roce 1712 poprvé navrhl parní stroj, který skutečně fungoval. Watt pak tento návrh převzal, výrazně jej vylepšil a nechal si jej patentovat. Bez jeho zlepšení by parní stroj nebyl využitelný pro masovou produkci. Ve své době se stal zcela revolučním vynálezem, který opanoval průmysl po dobu více než 150 let. I proto se 19. století někdy přezdívá jako věk páry.

Železnice

Po vynálezu parního stroje volně následovaly další novinky, které s ním přímo souvisely. Jednou z nich se stala i železnice, která znamenala revoluci v dopravě. Lokomotivu poháněnou párou představil jako první už roku 1804 Richard Trevithick a premiérový veřejný provoz zahájili Angličané na trase Stockton–Darlington v roce 1825. Záhy po lokomotivě se začaly budovat rozsáhlé železniční sítě po celé Evropě i Severní Americe. Zlepšila se rychlost přepravy cestujících, ale také celková logistika průmyslu. Nebývalý rozmach znamenala i výstavba tunelů a mostů. Vojenský význam železnice se pak ukázal v době prusko-francouzské války (1870–1871) a později během první světové války (1914–1918), kde umožnily rychlejší přepravu vojáků i bojového materiálu. Rozvoj železnice byl zpomalen až nástupem motorových vozidel v období mezi 1. a 2. světovou válkou.

Telegraf

Když se řekne telegraf, možná vás jako první napadne jméno Morse. On však vynálezcem telegrafu nebyl. První elektrický telegraf přivedl na svět všestranný badatel a vynálezce Samuel Thomas von Sömmerring v roce 1809 v Bavorsku a roku 1828 přišel v Americe s jeho obdobou chemik Harrison Gray Dyar. Morse pak zdokonalil možnost komunikace přes telegraf, když vymyslel morseovku, vlastní abecedu, jež umožňovala komunikovat pomocí série teček a čárek. Vůbec první telegrafickou zprávu poslal Morse z Washingtonu do 50 km vzdáleného Baltimoru v roce 1844. Tento vynález se pak společně s písmem využíval přes sto let.

Bessemerův konvertor

Ocel – slitinu železa a uhlíku a jeden z nejpevnějších materiálů vůbec – znalo lidstvo již kolem roku 2000 př. n. l. Jenže jejímu využití bránil poměrné závažný problém – nebylo možné ji vyrábět v dostatečně velkém množství, aby mohl být její potenciál plně využit. Roku 1855 si Henry Bessemer nechal patentovat své metalurgické zařízení a s ním i proces výroby oceli ze surového železa. Tzv. Bessemerův konvertor tvořila asi šest metrů vysoká hruškovitá nádoba, kam se lilo roztavené surové železo, jímž probublával vzduch. Díky oxidaci pak docházelo k odstraňování nečistot a vzniku kvalitní oceli.

Telefon

Právě neustálé zdokonalování telegrafu nakonec vedlo k vynálezu přístroje, který se používá dodnes – telefonu. Ačkoliv se zmíněný přístroj tradičně pojí se jménem amerického fyzika Alexandera Grahama Bella, nešlo o jeho originální myšlenku. Už v roce 1860 totiž Johann Philipp Reis dokázal sestrojit zařízení, které umělo na dálku přenášet srozumitelné zvuky. I když tedy o patent byla docela rvačka, nezdálo se zpočátku, že by se jednalo o populární novinku – lidé se jej totiž báli. Nejlepší reklamu mu však brzy udělal brazilský císař Pedro II., který na výstavě ve Filadelfii na jeho adresu obdivně pronesl: „Bože, ono to mluví!“ Už v roce 1922 se pak po celém světě používalo na 22 milionů telefonů.

Spalovací motor

V roce 1858 byl vynalezen spalovací motor podle návrhu Francouze Étienne Lenoira. Jeho vynález brzy inspiroval řadu dalších konstruktérů, například podnikatele Nicolause Otta, který přibližně o deset let později představil svou verzi jednoválcového motoru. Poté si nechal patentovat i zážehový čtyřtaktní motor, který byl následně základem pro stavbu spalovacích motorů. Ottův hlavní konstruktér Gottlieb Daimler spalovací motor ještě zdokonalil, takže měl v roce 1885 premiéru motocykl s jeho využitím a rok nato i čtyřkolový automobil.

Žárovka

I když v 19. století lidé zcela běžně využívali lampy, aby si přidali světlo mimo klasickou denní dobu, přesto se to nedá s komfortem po vynálezu žárovky srovnávat. Ačkoliv se zmíněný vynález tradičně připisuje Thomasi Edisonovi, bez stovky let práce dvou desítek dalších badatelů by žárovka nikdy nevznikla. Nicméně právě podnikavý Edison zkonstruoval roku 1879 kompletní funkční zařízení – generátor, vedení proudu a žárovku s uhlíkovým vláknem. Kromě toho, že se vynáleze změnil průmysl a přinesl se zcela nový komfort do života člověka, změnu zaznamenal i spánkový režim. Lidé začali chodit do postele výrazně později a ráno také déle spali.

Rádio

Kdo vlastně rádio vynalezl? Ani zde to není příliš jednoznačné. O původcovství se přou dva nadaní vynálezci – Nikola Tesla, nebo Guglielmo Marconi. Oba muži vznesli nárok na patent v roce 1896, Marconiho žádost však zprvu zamítli, neboť jeho bezdrátový telegraf využíval indukční cívku (zásadní pro odesílání a příjem rádiových vln), kterou již roku 1884 zkonstruoval Tesla. Ten rovněž v roce 1893 rádio vůbec poprvé veřejně demonstroval. Jenže roku 1904 se stalo něco, co Teslu velmi rozčílilo – patent byl překvapivě přiznán Macronimu. Vleklý spor ukončil až Nejvyšší soud, který konečně autorství vrátil Teslovi.

Letadlo

Touha mít křídla provázela lidstvo od nepaměti. Uskutečnění smělé vize se ovšem začalo rýsovat teprve na počátku 20. století, kdy bratři Orville a Wilbur Wrightovi zkonstruovali první motorové letadlo těžší než vzduch. Začalo být tedy nakročeno na rozvoj zcela nového odvětví – leteckého průmyslu. První letoun s raketovým pohonem vystoupal k nebi roku 1944 a první pilotovaný nadzvukový let uskutečnil Charles Yeager z amerického letectva o tři roky později ve stroji Bell X-1.

Penicilin

Zajímavé je, že k objevu jednoho z prvních antibiotik přispěla obyčejná náhoda. Psal se rok 1928 a skotský vědec Alexander Fleming si všiml, že všechny bakterie v jeho Petriho misce, u níž nechal omylem pootevřené víko, uhynuly. To ho přivedlo na myšlenku, že za zmíněnou „nehodou“ stála plíseň z rodu štětičkovců (Penicillium), která mikroorganismy usmrtila. Svůj objev prezentoval už roku 1929 a sloučeninu hubící bakterie přitom označil jako penicilin. Poprvé se lék začal sériově vyrábět za druhé světové války, kdy se podával nemocným vojákům. Jednalo se o revoluční objev, který výrazně eliminoval úmrtnost na řadu chorob jako je zápal plic, tuberkulóza, syfilis či kapavka. A používá se dodnes. Možná i vy jste jej na angínu nebo podobnou nemoc brali.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *