Rozkvetlá Sahara? Díky periodickým cyklům klimatu žádné překvapení

Dnes je Sahara symbolem naprosté vyprahlosti, sucha a smrti. Všude se rozprostírají pouze nekonečné písečné duny a kamenné pláně, kde bychom jen obtížně hledali jakýkoliv rostlinný život. Překvapením však může být, že tento stav rozhodně nebyl takový vždy. Podle archeologů byla kdysi vyprahlá krajina rozkvetlou a bujnou oblastí Afriky, kde se to všude jen zelenalo.

Dodnes také spolehlivě nevíme, kdy přesně se Sahara proměnila v pustinu dnešního rázu ani jak vznikla. Někteří vědci věří, že se začala formovat přibližně před dvěma až třemi miliony let, jiní tvrdí, že se začala formovat dokonce před sedmi miliony let, což by přibližně odpovídalo době, kdy zde vyschlo moře Tethys.

Co odhalí horký písek

Nejslavnější pozůstatek někdejšího moře je dnes představován především vadím al-Hítán neboli Údolím velryb v dnešním Egyptě. Nese tento poetický název právě proto, že nikde jinde na světě se nepodařilo odkrýt tolik specifických fosilií pravěkých velryb. Tyto specifičtí kytovci asi nejvíce připomínali dnešní hady a žili zde přibližně před 50 miliony let.

Právě Egypt je místem, kde se historie Sahary dá odhadnout úplně nejlépe. Klíčové je především to, že tento region byl skutečně po značnou část své historie zalitý vodou. Koneckonců moře region zalévalo ještě relativně nedávno. V písku u oázy Farafra lze najít tisíce mušlí a škeblí, v blízkosti oázy Síwa je možné mezi dunami nasbírat nádherně zachovalé hvězdice.

Jak se poušť v čase mění

Vědci předpokládají, že cykly proměny Sahary trvají přibližně 20 tisíc let a souvisí zejména s intenzitou slunečního svitu, a tedy i sílou monzunů. Kvůli těmto vlivům se také mění klima v daném místě, a tím se proměňuje i její vzhled. V současnosti probíhá suchý cyklus, což logicky znamená, že se poušť rozšiřuje. Dnešní Sahara má rozlohu přes devět milionů kilometrů čtverečních a její rozsah se neustále zvětšuje, což trápí nejen ekology. 

Nebude to tak asi napořád, což také potvrzuje historie. Archeologové například vědí, že na konci doby ledové mezi 10. a 5. tisíciletím př. n. l. přinesl do pouště víc dešťů, čímž z ní učinil zcela dobře obyvatelné místo podobné denšním savanám. Rostlo zde mnoho rostlin, stromů a populace živočichů byla také hojná a velmi různorodá. Například jezero Čad dosáhlo díky vyšším srážkám skutečně ohromné rozlohy 350 000 km², kdy dne má jen bezmála 1 500 km².

Okolo roku 4200 př. n. l. ovšem byla Sahara přibližně stejně vyprahlá jako dnes, dokonce snad i vyprahlejší – v té době totiž téměř vyschlo Viktoriino jezero a Bílý Nil. Dramatické klimatické změny tedy Saharu provází od nepaměti a lze očekávat, že i do budoucna se bude situace měnit. Samozřejmě to není záležitost pár desítek let, ale z historie víme, že se mohou odehrávat klidně v rozmezí pár set let.

Život na Sahaře

Lidé žili na okrajích této rozsáhlé pouště po tisíce let. Když se po určitou dobu Sahara proměnila v úrodné prostředí plné rostlin, lidé se dostali i více do jejího středu, kde po sobě zanechali řadu památek. Například v oblasti Tassili n’Adždžer v jihovýchodním Alžírsku je možné najít před 30 tisíc skalních maleb a rytin, které vykreslují například hrochy a krokodýly, tedy zvířata, která typicky žijí zejména v blízkosti vodních toků. Nárůst populace však paradoxně vedl k rychlejšímu vysychání oblasti. Stáda koz dokážou totiž zkonzumovat ohromné množství zeleně a likvidovat místní vegetaci. Pastviny se tedy začaly zmenšovat a jak se postupně zmenšovaly, i lidé zamířili jinam.

Velké civilizace

Střídavé vysychání a opětovné zelenání pouště s sebou nese i řadu pozitivních vlivů. Lidé se koncentrovaly okolo velkých zásobáren vody, například Nilu, a to přímo podnítilo zrod velké egyptské civilizace, která se stala kolébkou moderního světa.,

Před civilizací egyptskou ale na území Sahary působila civilizace núbijská. Pro Egypťany se tento region stal hlavně zdrojem silných otroků, ale zpočátku si tyto dva národy poměrně silně konkurovaly. Nubijská civilizace sídlila v oblasti Abú Simbelu již od 8. tisíciletí př. n. l. a vytvořila mohutná sídla i sofistikovaná náboženská centra. Núbijci také velmi dobře znali hvězdy a orientovali podle nich své chrámy. Jednalo se tedy také o poměrně značně rozvinutou civilizaci.

ZDROJ: https://www.nature.com/scitable/knowledge/library/green-sahara-african-humid-periods-paced-by-82884405/

ZDROJ obrázku: Fotografie od uživatele Greg Gulik ze služby Pexels

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *