Syrakusy, město ležící na východním pobřeží největšího italského ostrova Sicílii, vděčí za svůj věhlas slavnou scénou, kdy učenec Archimedes chtěl zabránit římskému vojákovi, aby vstoupil na náčrt jeho vzorce. Historie města je však daleko bohatší a zanechala nám spoustu pozoruhodných památek. Staré město a dávná nekropole bylo v roce 2005 zapsáno na seznam památek UNESCO. Zajímavé je, že část města leží na pobřeží a část na ostrůvku Ortigia. Běžný turista však tuto skutečnost snad ani nezaznamená díky mostům, které obě části na mnoha místech spojují.
V době starověkého Řecka bylo město kvetoucím centrem umění, 
architektury i vědy. Pobýval zde například dramatik Aeschylos nebo filozofa Platón. Ve 4. století př. n. l. se Syrakusy staly i důležitou vojenskou základnou a kolem města byly vybudovány masivní hradby dlouhé 22 kilometrů. V roce 287 př. n. l. se zde narodil slavný matematik a vynálezce Archimédes, který se prý i díky svým vynálezům snažil zachránit město od římských nájezdů. Díky jeho zrcadlům se údajně podařilo zapálit římské loďstvo. Známé jsou také jeho speciální zařízení v docích, které byly schopny rychle a tiše potopit kotvící loď. Římskému vpádu však bohužel nezabránil a roku 212 př. n. l. jej zabil meč římského vojáka, který asi neholdoval matematice.
Slavný římský básník a řečník Cicero označil Syrakusy za „největší a nejkrásnější řecké město“. Připomínkou jeho slávy jsou určitě zbytky chrámu zasvěceného bohyni Athéně, postaveného kolem roku 480 př.n.l. Na fasádě chrámu kdysi stávala socha Athény s pozlaceným štítem, který v záři odrážejících slunečních paprsků sloužil mořeplavcům jako starodávný maják. Později byl chrám přestavěn na baziliku, aby jej později vyplenili Arabové.
Přírodní římský amfiteátr z 1. století př. n.l. je největší stavbou svého druhu na Sicílii. Z větší části je vytesán do skály a svým eliptickým půdorysem i svou konstrukcí připomíná římské Koloseum.
Už z řeckých dob zde stojí majestátní antické divadlo z 5 st. př.n.l. Jeho dnešní vzhled je ale výsledkem přestavby z 3. st. př.n.l. Hlediště vytesané
do skály mělo původně 67 řad sedadel, později 46. V centrální části divadla zaujme nymphaeum, jakási umělá jeskyně s vodním pramenem.
Turisty přitahuje i jeskyně zvaná Dionýsovo ucho. Vchod do jeskyně totiž skutečně připomíná ucho, ale nemá nic společného s bohem vína a veselí. Naopak. Za krutovlády Dionýsia I. zde bylo vězení s vynikající vnitřní akustikou. Dionýsius zde prý velmi rád naslouchal co si vězni mezi sebou povídají…
Napiš komentář