Pokud jste milovníkem tajemných míst, i v Česku se jich dá několik najít. Hovoří o tragických osudech, pohnuté historii, nebo jen lákají podivnou atmosférou, která jinde není. Pokud nevíte co s časem o hezkém podzimním víkendu, vyplatí se zvážit návštěvu Moravského krasu. Nejen že je to velmi dobře udržovaná chráněná krajinná oblast, ale také nabízí hned několik míst, která vám minimálně zježí chlupy v zátylku.
Pokud zamíříte do Moravského krasu, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu naší nejznámější propasti. Alespoň jednou za život by se tam měl určitě podívat každý. Kompletní prohlídkový okruh, který se zde nabízí, vás provede Punkevními jeskyněmi i Macochou. Celá prohlídka zabere více než hodinu a bude bavit malé i velké. Poplujete totiž na lodičkách, dozvíte se mnohé zajímavosti o krasových jevech a také se projdete po zajímavých místech, kam se jinak nedostanete.
Místní komplex jeskyní lákal zvědavce i amatérské badatele už celá století zpátky. První solidnější objevitelské pokusy se uskutečnily už v roce 1909. Při nich bylo zapotřebí používat dlouhé kovové žebříky i lana, takže rozhodně nešlo o bezpečný výlet, ale zvědavost byla silnější než obava o vlastní život a zdraví. Dnes už je situace zcela odlišná – všechno je připraveno pro turisty, a i pro rodiny s dětmi, takže žádného nebezpečí se není třeba obávat. Zážitek projížďky po krápníkových jeskyních je ale něco, co musí oslovit snad každého. K nejpozoruhodnějším místům určitě patří Zrcadlové jezero nebo pohled do vysokých skalních komínů, pod nimiž se nacházejí stalagmity s dokonale ohlazenými vršky.
Do punkevních jeskyní po vodě
Velmi dlouho se bylo možné do jeskyní dostat jen po souši. Vodní cestu blokoval útvar, známý jako Zlý sifon. V podstatě se jedná o propadlý jeskynní strop, který sahá velmi hluboko pod úroveň vody. Problém byl ale trvale vyřešen díky týmu Karla Absolona v roce 1933, který skalní stěnu nad Zlým sifonem jednoduše prorazil. A díky tomu se dnes do Punkevních jeskyní dá dostat na lodičkách, což celé exkurzi dodává na zajímavost a atraktivitě. I na loďkách ale buďte opatrní. Občas jsou skalní stěny opravdu příkré a nízké a je dobré dávat si pozor na hlavu – srážka s tvrdým kamenem může být dost bolestivá a nepříjemná.
Pověst, která dodnes děsí
Jméno Macocha dostala propast podle pověsti, která dodává celému místu ještě tajemnější nádech. Podle ní žil ve zdejší oblasti hospodář se svou krásnou ženou a malým synkem. Jenže štěstí se k nim obrátilo zády a mladá žena brzy podlehla těžké nemoci. Utrápený hospodář si po čase našel novou paní. Mladá a krásná žena se pečlivě starala o jeho syna i hospodářství a zdálo se, že vše se v dobré obrátí. Brzy se páru také narodil další synek. Ten však velmi stonal a žena začala po čase nenávidět staršího synka, který nebyl její, ale těšil se pevnému zdraví.
Když se žena pídila po nějakém léku, který by její churavějící dítě zachránil, potkala jednoho dne v lese přízrak, který ji řekl, že jejímu synovi nepomůže žádná bylina. Čím silnější a zdravější bude její nevlastní syn, tím churavější a slabší bude její vlastní dítě. Ženino srdce tedy zaplavila nenávist a závist a začala spřádat plány, jak se svého nevlastního syna nenápadně zbavit.
Jednoho dne, když hospodář odjel do města na trhy, vzala staršího syna do lesa na jahody. Lstivě jej nalákala až k okraji propasti a v nestřežením okamžiku do něj strčila tak, že se chlapec zřítil do hluboké propasti. Žena ale neunesla tíhu svého vlastního svědomí a zoufalství i strach ji nakonec přemohly. Vrátila se tedy k propasti a sama do jejích hlubin skočila a ukončila svůj život.
Když se hospodář vrátil domů, ihned vyhlásil po ztracené ženě i synovi pátrání. Chlapec měl štěstí v neštěstí – zachytil se o keře a kamenné výklenky a otec uslyšel jeho tichý pláč a zachránil jej. Po maceše zbyl jen šátek uvíznutý na křoví. A tak dostala propast jméno Macocha.
I když se dnes celý příběh považuje za legendu, zdá se, že je založen na skutečných událostech. Ty však sahají až někam do 18. století, a proto se různě liší verze příběhu. Podstata je ale nejspíš pravdivá, a o to je celý příběh děsivější.
Tajemná atmosféra místa se nezapře. Mnoho citlivějších jedinců na místě vnímá podivnou energii a jistě není náhoda, že si toto místo volí i řada lidí, pro které život přestal mít smysl. Čas od času se v novinách objeví zprávy o další oběti, kterou si propast vyžádala. I když je dnes velmi dobře zabezpečena proti nehodám, přesto se nedá zabránit tomu, aby v ní někdo ukončil svůj život dobrovolně.
Napiš komentář