Klady a zápory veganství: Může všežravý člověk přejít bez obav na rostlinnou stravu?

Naše tělo je schopné zkonzumovat rostlinnou i živočišnou stravu. Od přírody jsme tedy tvory všežravými, ale je pravda, že v průběhu dějin se náš jídelníček značně měnil a přizpůsoboval podmínkám. Není načase změnit jídelníček i v dnešní době s ohledem na aktuální stav životního prostředí a na naše potřeby? Přesně to tvrdí vegani, kteří ze svého jídelníčku vyřazují všechno živočišného původu právě proto, aby prospěli sobě i planetě. Jaká je ale realita veganství?

V posledních letech lidé stále více dbají na to, čím se živí a jaký to má vliv na jejich zdraví i celkovou kondici. Moderní je například vegetariánská strava v různých podobách – někteří jedí jen ryby a mořské plody, jiní vylučují veškeré maso. Ti nejortodoxnější se nazývají vegany a nejedí ani nic, co má živočišný původ – tedy ani vejce, mléko nebo třeba med.

Zatímco „klasické“ vegetariánství bývá ve společnosti dnes považováno za víceméně normální, veganství mnozí stále považují za extrémní a zdraví škodlivé. Přesto se k němu hlásí stále více a více lidí. Například ve Velké Británii se počet veganů mezi lety 2014 až 2019 zečtyřnásobil. I v kontinentální Evropě v současnosti preferuje veganství něco mezi jedním až deseti procenty obyvatel. A očekává se, že zájem o veganskou stravu bude narůstat.

Je veganství zdravé?

Právě proto, že je veganství nyní tak populární, stále více vědců se na něj snaží dívat z odborného hlediska a odpovědět na to, zda je pro naše tělo také prospěšné. Existuje spousta více či méně přesných studií, ale u většiny se autoři shodují v tom, že celkový energetický příjem je u veganů v průměru nižší než u běžné populace, ale není příliš nízký nebo nedostačující. Vědci však připomínají, že při výpočtu doporučeného denního kalorického příjmu se vždy zhodnocuje individuální hmotnost, výška, věk, pohlaví či pohybová aktivita, a proto je energetická potřeba velmi relativní a nedá se stanovovat nějak objektivně.

Nicméně i z běžného pozorování lze vidět, že faktem zůstává, že vegani bývají v průměru štíhlejší a mívají příznivější hodnoty BMI. Jak si ale vegani stojí s příjmem základních živin, jako jsou bílkoviny, sacharidy a tuky? Typické je, že ve veganské stravě jasně převládají sacharidy a nadprůměrně vysoký je v důsledku hojné konzumace ovoce a zeleniny příjem vlákniny. Nicméně to také není ideální.

Jak nahradit bílkoviny?

Celkové množství přijímaných tuků není podle vědců zásadně odlišné, ale jiná je skladba konzumovaných tuků. U veganů bývají méně zastoupeny mononenasycené a nasycené mastné kyseliny, kdežto nadprůměrně polynenasycené mastné kyseliny. Ty tělo neumí vyrábět samo a musí je získávat z potravy. Patří mezi ně například omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které jsou považovány za zdraví prospěšné, i když v poslední době jsou tyto poznatky značně relativizovány.

Jako největší problém z hlediska makroživin se u veganství obvykle uvádí nedostatek bílkovin. A je faktem, že vegani skutečně přijímají méně bílkovin než nevegani, což ovšem neznamená, že jejich dostatečný příjem nelze zajistit. Je však třeba na to zvláště myslet a podle toho potraviny volit. Klíčem proto musí být rozmanitost konzumovaných potravin, které obsahují bílkoviny – k nim patří především luštěniny, ořechy, či obiloviny.

Skladba vitamínů a minerálů

Zatímco v případě makroživin se lze potíží vyvarovat vhodnou skladnou potravin, s mikroživinami už je to trochu horší. Nedostatek nebývá problém například u vitamínů B1, B6, B9 (folát), C a E ani u minerálů či stopových prvků, jako je železo, fosfor, hořčík nebo měď. Méně jasná je situace ohledně vitamínu A, kterého vegani skutečně přijímají méně. Podobný problém může nastat také s vitamínem D, který se typicky vyskytuje hlavně v živočišných zdrojích. Navíc je možné vitamín D získat také vystavováním se slunečním paprskům, nebo je možné jej doplňovat například konzumací hub nebo výrobků, jež jsou o tento vitamín obohaceny.

Problematická je však kombinace nedostatečného příjmu vitamínu D a vápníku. Sice se dá vápník najít i v rostlinných zdrojích, ale v takovém případě má typicky nižší biodostupnost. Nízká koncentrace vápníku v krvi může souviset se zvýšenou křehkostí kostí a skutečně bylo zjištěno, že vegani trpí zlomeninami asi o 30 procent častěji než lidé, kteří jedí i maso a mléčné výrobky.

Zaměřeno na stopové prvky

Nedostatek veganům může hrozit i v souvislosti s minerály a stopovými prvky. Jedná se především o zinek, který se vyskytuje hlavně v mase, mléčných produktech či vejcích. Vegani obvykle také ze stravy přijímají nižší množství selenu, jenž se podílí na regulaci funkce štítné žlázy nebo na správné funkci imunitního systému. Asi nejzásadnější je nízký příjem vitamínu B12 než doporučuje WHO, neboť tento vitamín se v dostatečném množství vyskytuje pouze v potravinách živočišného původu. Pokud jej je dlouhodobě nedostatek, mohou nastat neurologické či hematologické potíže. Vitamín B12 je tedy bezpodmínečně nutné suplementovat.

Veganství u dětí

Další závažnou otázkou je právě veganství u dětí. Rodiče vegani totiž logicky stejnou stravu nabízí i svým dětem. Jenže děti mají v rámci vývoje odlišné výživové nároky než dospělí, a proto obecná doporučení pro vegany pro děti nemusí stačit. Pokud chcete aby vaše dítě jedlo vegansky a zároveň mělo dostatečný přísun živin, je potřeba se skutečně velmi pečlivě zaměřit na pečlivou skladbu jídelníčku, který bude brát ohled na všechny mikro- a makroživiny. Nelze tedy jednoznačně říct, zda je veganství pro děti vhodné nebo nevhodné, ale většina odborníků se k němu staví velmi opatrně, protože rodič by skutečně musel být odborně vzdělán, aby dokázal takový jídelníček zajistit.

A jak to bude dál?

Lze předpokládat, že studium vlivu veganské stravy na zdraví i vývoj člověka bude v příštích letech v hledáčku odborníků a vědců. Díky tomu se dá předpokládat, že se odborníkům podaří zodpovědět mnohé nastolené otázky spojené s tímto životním stylem, například i to, jaké benefity může veganská strava přinášet a jak ji správně pojmout v rámci různých vývojových období v životě člověka.

Jisté zatím je, že jakkoliv omezená strava vyžaduje pečlivější zkoumání toho, co jíme, co to obsahuje a co potřebuje naše tělo. Také bychom měli být velmi citliví k náznakům našeho těla, které se nám snaží říct, že něco není v pořádku a případně situaci konzultovat s lékařem.

ZDROJ: https://www.bbc.com/future/article/20200122-are-there-health-benefits-to-going-vegan, 100+1 zahraničních zajímavostí

ZDROJ obrázku: Fotografie od uživatele Vegan Liftz ze služby Pexels

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *