Existuje mužský a ženský mozek? Vliv může mít prenatální testosteron

Při komunikaci s druhým pohlavím můžeme mít často pocit, že skutečně platí staré otřepané přísloví, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. Někdy se opravdu může zdát, že přemýšlíme zcela jinak, máme jiné pohledy na ty samé věci, a i vnímání některých událostí je diametrálně odlišné. Je ale skutečně pravda, že ženy jsou spíše emocionální, kdežto muži racionální? Můžeme tyto rozdíly objevit již na úrovni mozku?

Dnes už toho o lidském mozku víme tolik, že na řadu těchto otázek můžeme odpovědět. Platí například, že mužský mozek je asi o 10 % větší než ženský. Podle tohoto vědci v 19. století usoudili, že muži jsou chytřejší, a takto si mimo jiné odůvodnili svou nadřazenost. Jenže pokud dáme obou pohlavím ty samé testy inteligence, zjistíme, že nic takového vůbec není pravda.

Fungování mozků se liší

Jisté však je, že fungování mozků je odlišné, neboť je utvářely rozdílné potřeby. Zatímco pravěcí muži museli pravidelně vyrážet na lov a za hledáním kořisti, ženy zůstávaly doma s dětmi a pečovaly o rodinný krb. Proto se u nich více rozvinuly odlišné vlastnosti. Muži potřebovali rozvíjet prostorovou orientaci a soustředění, ženám se daleko více hodila schopnost komunikace, periferního vidění a zvládání více činností najednou.

Z tohoto důvodu mozek muže obsahuje více šedé hmoty, kde dochází ke zpracování informací. To jim umožňuje lépe se orientovat v prostoru a také se lépe než ženy dokážou vyrovnat se stresem. Ženy zase mají mozek, který má více bílé hmoty – ta zajišťuje efektivní komunikaci mezi oběma hemisférami, proto mají ženy lepší paměť a třeba se také snadněji vyjadřují, komunikují nebo se učí jazyky.

Vlivy hormonů

V 60. letech 20. století se prosadila hypotéza, která tvrdí, že na vývoj lidského plodu mužským směrem má zásadní vliv testosteron, který se produkuje v děloze, tedy tzv. prenatální testosteron. Zpočátku vývoje plodu totiž nelze odlišit, zda je plod mužského či ženského rodu. To se diferencuje až okolo šestého týdne těhotenství, kdy geny na mužském chromozomu Y zapříčiní rozšíření pohlavní žlázy a v osmém týdnu začnou varlata produkovat značné množství testosteronu.

Právě kvůli testosteronu se pak dále rozvíjí zejména levá hemisféra mozku, která je orientovaná na analytické myšlení, matematické schopnosti, logiku a počítání. Chlapci pak mohou snadněji vynikat v oborech, které vyžadují vysokou míru soustředění a systematičnosti. Oproti tomu u žen není vliv prenatálního testosteronu tak výrazný, takže se obě hemisféry mozku vyvíjí přibližně stejně. Ženy tedy disponují větší schopností komunikace nebo empatie.

Později se do úvah o ženském a mužském mozku zapojilo třeba i to, že autismem trpí čtyřikrát více mužů než žen. Tento poměrně výrazný rozdíl pak vedl k tomu, že systematizující, a tedy do jisté míry autistická dimenze, je typická spíše pro muže. Tak vznikla teorie o rozdílu mezi mužským a ženským mozkem, které řada lidí věří dodnes a zásadně ovlivňuje také genderové stereotypy.

Jiné názory

Podle této teorie vznikne při nízkých hladinách testosteronu během vývoje plodu mozek ženského typu, při střední úrovni vyrovnaný mozek a vysoké hladiny testosteronu pak vedou k vytvořené mužského mozku. Je to však jen jedna z mnoha teorií, které mají všechny své mouchy a jsou tedy platné jen částečně.
Jednoznačným slabým místem teorie je fakt, že mezi oběma pohlavími dochází poměrně často k překrývání hladin testosteronu. Podle jiných výzkumníků tedy neexistuje příčinná souvislost mezi vyšší hladinou prenatálního testosteronu a vyšší mírou rozumového nebo systematického chování.

Jedinečnost je nejdůležitější charakteristikou

Jiné studie spíše ukázaly, že situace je mnohem složitější, existuje totiž jen minimum lidí s výrazně ženským nebo mužským mozkem. Navíc se také může stát, že mužský mozek může mít i žena, a naopak výrazně ženský zase bude patřit člověku mužského pohlaví. Nejde přitom o žádnou chybu, ale o individuální a zcela specifický vývoj člověka. Vliv na fungování mozku má mimo jiné také sociální prostředí, výchova, zážitky a zkušenosti.

Vývoj mozku tedy není dán jen samotnou genetikou, ale především také tím, co zažíváme první týdny a měsíce našeho života. I proto hraje rané dětství velmi zásadní úlohu v rozvoji našich schopností a dovedností. Tato fáze života by se tedy neměla podceňovat.

ZDROJ: https://www.theguardian.com/science/2019/feb/24/meet-the-neuroscientist-shattering-the-myth-of-the-gendered-brain-gina-rippon

ZDROJ obrázků: Pexels

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

1 komentář