Tisíce lidí sem přichází každý den, aby obdivovali palác Alhambra, což v arabštině znamená červená. Na pokraji prvních výběžků pohoří Sierra Nevada, v Granadě na jihu Španělska, jej postavila maurská dynastie Nasrovců, kteří zde vládli od roku 1237 po sedm století.
Nakonec tento klenot maurské architektury padl během rekonquisty v roce 1492 do rukou „jejich 
královských veličenstev“ Isabely a Ferdinanda. Španělští králové však byli nádherou Alhambry tak fascinováni, že komplex nejenže zachovali neporušený, ale řídili si zde na několik let hlavní sídlo.
„Nic na světě není tak kruté, jako být slepý v Granadě“. Tato slova si můžete sami přečíst při vstupu do Alhambry. Pro okouzlující nádheru Alhambry se opravdu jen těžko nacházejí slova. Když byste si museli ve Španělsku vybrat jen jedno jediné místo, které musíte vidět, je Alhambra jasnou volbou. Představuje totiž jedno z největších architektonických děl maurské architektury a zdejší palác nasrovských emírů je asi jejím úplným vrcholem.
Přímo uměleckým dílem jsou malebné visuté zahrady paláce Generalife. Generalife je nejmladší stavbou v Alhambře. Hlavním mottem zahrad je tekoucí voda. Komplex je protkán nádržemi, 
patii, zurčícími fontánami a kašnami. Rázem se zde přesunete do dávných dob, kdy se tudy procházely dámy z emírova harému.
Nádherná vyhlídka na celý areál a také na Granadu je z pevnosti Alcazaba. V době postavení představovala vrchol vojenského stavitelství, od střílen, bašt, padacích mříží až po kamenné zdi. Teprve za pevností stálo město s paláci, obytnými domy, zásobárnami vody nebo lázněmi.
Ústřední stavbou Alhambry je Palacio Nazaries, hlavní komplex dynastie Nasridovců. Má 
pohádkově nádherná patia s fontánami a mistrnou štukovou výzdobou. Ve velkolepé „Síni vyslanců“, dříve trůním sále je slyšet uklidňující šepot vody, která přitéká z dlážděných bazénů, fontán a kanálů zakomponovaných do architektury. Právě zde se král Ferdinand a královna Isabela setkali s Kryštofem Kolumbem před jeho první objevnou plavbou do Ameriky.V 16. století nechal Karel V, vnuk „jeho královských veličenstev“, zrušit jedno křídlo, aby uvolnil místo pro rozsáhlý renesanční palác. Ačkoliv byl tvůrcem Pedro Machuca, žák Michelangela, lehkou a ladnou architekturu bezejmenných muslimských tvůrců nepřekonal.
Napiš komentář