Téměř dokonale zachované hradby města Ávily z 11.století jsou chráněny jako národní poklad. Španělská Ávila leží asi 100 kilometrů severozápadně od Madridu, v bezprostřední blízkosti pohoří Sierra de Gredos. Pro svoje unikátní středověké jádro byla Ávila v roce 1985 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Koncem prvního tisíciletí byla Ávila střídavě v rukou křesťanů a muslimů, až se jí v roce 1085 natrvalo zmocnily oddíly kastilského krále Alfonse VI. A protože král nechtěl v oné nebezpečné době nic ponechat náhodě, dal v roce 1090 příkaz obehnat město hradbami, které by z něj učinily nedobytnou pevnost. Vyrostly v rekordním čase devíti let a od té doby tu pyšně stojí téměř beze změn. Mají něco málo přes dva a půl kilometru, jsou asi dvanáct metrů vysoké a tři metry silné zakončené cimbuřím, s devadesáti polokruhovými baštami a devíti branami. Někdo spočítal, že cimbuří má neskutečných 2300 zubů.
Procházka po vrcholu hradeb ve vás navodí představu, že se blíží maurské vojsko. Dokonce i poměrně prostá stavba katedrály z 12.století je vlastně napůl katedrála a napůl pevnost. Byla totiž začleněna do komplexu opevnění a plnila i vojenskou funkci.
Ávila dlouho hrála významnou roli také v náboženském a duchovním životě Španělska.
Je totiž rodiště sv. Terezie, která se zde v roce 1515 narodila. Klášter sv. Terezie z roku 1636 byl postaven v místě, kde se světice narodila a který je dnes centrem jejího kultu.
Před branami města stojí románsko-gotická bazilika sv. Vincence z 12.-14. století s nádherným portálem, který zdobí postavy apoštolů. Přesně na tomto místě prý Římané popravili tři mučedníky-Vincence a jeho dvě sestry. Kousek odtud je rozsáhlý klášterní komplex sv. Tomáše z konce 15. století s třemi nádhernými ambity, který býval útočištěm Katolických králů Isabely a Ferdinanda při jejich pobytu v Ávile.
Napiš komentář