Ženám vstup zakázán. Karlštejn je domovem mnoha mýtů, které se často prezentují jako fakta

Česká republika nabízí mnoho možností vyrazit na nějaký zajímavý hrad či zámek. Prvenství asi stále drží dobře známý Pražský hrad, ale neméně populární a oblíbený mezi českými i zahraničními turisty je i hrad Karlštejn. Pro většinu těch, které hrad nikdy osobně nenavštívili, zůstává hrad neodmyslitelně spjatý s filmem Noc na Karlštejně, který ale zcela neodráží realitu. Mnohá „fakta“, která jsou často prezentována i ve školách, totiž nejsou nic víc než jen mýty a legendy.

Karlštejn opředený tajemstvími

Nejistota totiž opřádá už samotné založení hradu. V učebnicích často najdeme letopočet 1348, ale v historických podkladech pro to není příliš mnoho opory. Karel IV., který sepsal svůj vlastní životopis, se o něm ve svých zápiscích takřka nezmiňuje. Daleko lépe než vznik samotného hradu je v historických záznamech popsán vznik karlštejnské vinice. Dle data jejího založení se pak nejčastěji odvozuje i vznik šlechtického sídla, ale jsou to spíše dohady a domněnky než tvrdá historická fakta. Letopočet 1348 se poprvé objevil v Hájkově kronice, ale jak k němu autor dospěl, není známo.

Václav Hájek z Libočan psal o Karlštejně v polovině 16. století. Přibližně o 300 let později pak František Palacký vydedukoval, že hrad vznikl jako skrýš pro korunovační klenoty, což je ostatně tvrzení, které se ve školách učí dodnes. Jenže nezdá se, že by pro to existoval nějaký konkrétní historický podklad. České korunovační klenoty měly dle přání Karla IV. zůstávat v Praze a říšské korunovační klenoty panovník dostal k dispozici až mnohem později.

Místo úkrytu

Stále tedy zůstává nejasné, jaký důvod Karel IV. k vybudování hradu měl. Nachází se totiž dost blízko Prahy a zároveň je poměrně nevhodně strategicky umístěn. Je vybudován mezi vysokými kopci, a to už v době, kdy se při útoku běžně užívala děla, pro která byl takto odkrytý hrad snadnějším cílem. Zvolené místo se navíc nikdy netěšilo dobré pověsti. Už za dob Karla IV. zde panovaly zvěsti o čertech a branách do pekel a pověrčiví lidé se tomuto místu raději vyhýbali. Je tedy možné, že Karlštejn měl sloužit jako nenápadná skrýš pro značně vytíženého a unaveného panovníka.

Ve hře zůstává i otázka, zda Karlštejn nebyl zamýšlen jako místo úkrytu před apokalypsou. Tehdy byla Evropa zmítána řadou problémů od morových epidemií až po velká zemětřesení, a mnoho lidí tedy věřilo, že konec světa je blízko. Mezi nimi i Karel IV., který byl apokalypsou prý i trochu posedlý. Této verzi může nahrávat i fakt, že druhé patro Mariánské věže je zdobeno výjevy z konce světa.

A jak je to se ženami?

Z filmové verze dobře známe i to, že na Karlštejn byl ženám vstup zakázaný. Jenže tento zákaz vytvořil až Jaroslav Vrchlický v 19. století. Pravda je trochu jiná. Důvody této legendy sahají zpět až do doby, kdy se v Křížové kapli na hradě nacházely české a říšské korunovační klenoty a také vzácná sbírka relikvií. Tehdy kaple obsahovala ohromné bohatství, které bylo nutné přísně střežit. A proto vydal Karel IV. rozkaz, aby v kapli a celé karlštejnské věži nepobývaly žádné ženy. Něžnému pohlaví se v těchto dobách tolik nevěřilo a panovala obava, že je lepší držet je od důležitých věcí zpátky. Tento zákaz byl pak v díle Jaroslava Vrchlického rozšířen na celý hrad a přidal mu ještě větší punc tajemna a nedostupnosti.

Pravdou nicméně zůstává, že Karlštejn je skutečně mimořádně cenným architektonickým objektem. Ročně jej navštíví tisíce návštěvníků z celého světa a mnozí zůstávají žasnout nad jeho krásou. Početné deskové obrazy v kapli sv. Kříže jsou světovým unikátem, který zasluhuje mimořádnou ochranu a pozornost.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *