1000 mil československých. Závod pro milovníky aut, který má dlouhou tradici

Milujete automobily? A spíše než ty moderní obdivujete staré veterány? Pak jste už dost možná slyšeli o klání nesoucí název 1000 mil československých. Ve 30. letech 20. století jej znal snad celý automobilový svět. Uskutečnily se sice jen tři ročníky, ale díky milovníkům veteránů se v roce 2007 začala psát jeho novodobá historie.

Vášeň pro rychlost

V Národním technickém muzeu v Praze můžete obdivovat automobil Java 750. Ve své době, tedy ve 30. letech, patřil k automobilům, které zcela drtily svou konkurenci. Jeho sláva započala právě v závodě 1000 mil československých, kde porazil i auta jiných věhlasných značek a stal se světovou senzací. U trati mu tehdy fandili tisíce fanoušků a zbytek napjatě očekával výsledky u rádiových přijímačů.

První ročník závodu inspirovaného italskou soutěží Mille miglia odstartoval 10. června 1933 z pražské Opletalovy ulice. Ke zrodu akce přispělo i to, že se začal rozvíjet automobilový průmysl a také se změnila pravidla silničního provozu. Od června roku 1932 se ve městech mohlo jezdit rychlostí 35 km/h a na okresních silnicích dokonce neplatil žádný rychlostní limit. Bylo tedy skutečně na řidiči, jak rychle se mu podařilo dopravit svou posádku a automobil do cíle. V autě seděli dva pasažéři, řidič a navigátor.

ZDROJ: WikimediaCommons

Jak bylo možné v tehdejším Československu zvládnout urazit trať 1000 mil, což je přibližně 1600 km? Trať byla jednoduchá – dvakrát za sebou zdolat trasu Praha-Bratislava-Praha. Cesta vedla přes Kolín, Havlíčkův Brod, Jihlavu, Velké Meziříčí, Brno a Břeclav a závodníci měli absolvovat trasu bez přestávky. Startovalo se v odpoledních hodinách, aby se většina trasy projela v noci. I když si dnes myslíme, že naše silnice jsou v hrozném stavu, s tehdejšími poměry se to vůbec nedá srovnávat. Někde ani nebyla pevná cesta, ale spíše jen prašná nebo kamenitá “polňačka”. Cesta tedy rozhodně nebyla příliš pohodlná a řidiči si ji nikterak neužili.

I navzdory stavu vozovek se jezdilo na tehdejší poměry skutečně velkou rychlostí. Vůbec nejvyšší průměrné rychlosti 83 km/h dosáhla v roce 1933 posádka Mucha-Urban ve voze Praga Alfa 1800 Roadster. O rok později bohužel Petr Mucha zahynul při nehodě v rámci tréninku na silnici blízko Čáslavi, kde dodnes jeho tragickou smrt připomíná pomník.

Závod se jel po záštitou T.G. Masaryka pouze třikrát. Akce skončila v roce 1935. Důvodů bylo více, ale hlavní roli hrála velká havárie. Prezident poté ztratil o závody zájem, ale vliv mohlo mít i to, že začaly vítězit zahraniční vozy. I tak šlo ale o tři hvězdné roky pro českou automobilovou scénu, na které můžeme být právem pyšní.

Obnovené klání láká závodníky i diváky

V roce 2007 se podařilo klání opět vzkřísit k životu. A to především díky úsilí bývalého závodníka Miroslava Krejzy. Dnešní akce se účastní vozy, které ji v minulosti skutečně absolvovaly, mezi nimi třeba i Aero 750 Sport se startovním číslem 14, který byl vyroben přímo na míru pro tento závod.

Trasa závodu se v maximální možné míře kopíruje i dnes, aby byly zachovány obdobné podmínky. Začíná se v Praze a pokračuje se dále na východ. Závodu se účastní obvykle několik desítek veteránů s datem výroby do roku 1939. „Jedním z důvodů založení závodu byla možnost prezentovat sériově vyráběné vozy té doby,“ vysvětluje Miroslav Krejza, ředitel klání obnoveného v roce 2007.

ZDROJ: WikimediaCommons

Letos se závod uskutečnil o víkendu 13.-15. června a sjelo se na něj opět množství závodníků. Celkovým vítězem se stal závodník Tomáš Barnet s vozem Aero 30 Roadster se závodním číslem 23. Zdá se, že nehrozí, že by zájem o veterány upadal. Stále se najde mnoho nadšenců, kteří stará auta milují a investují do nich mnoho svého času, peněz i úsilí. Jistě je hezké vidět, že tradice, které vznikaly před desítkami let, mají i dnešním lidem hodně co říct a jsou stále aktuální a divácky zajímavé.

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *