Rekordmani mezi nástroji. Který je nejstarší a jaký hraje nejhlouběji?

Milujete vážnou hudbu? Je to skutečná nádhera, když se v koncertní síni rozezní souhra všech nástrojů. Každý z nich je tak jiný, ale společně tvoří něco ohromujícího. I mezi hudebními nástroji se najdou rekordmani. Možná nejsou tak proslavení, ale často je jejich historie skutečně zajímavá.

Který nástroj dokáže hrát nejhlasitěji a který dokáže vyloudit nejvyšší nebo nejnižší tón? Mnoho dalších zajímavostí se dozvíte, pokud budete pokračovat ve čtení.

Prababička flétna

Snad nejstarším mezi nástroji může být flétna. Dnes již totiž víme, že první vznikla již před více 60 000 tisíci léty. Tehdy si nejspíš nějaký neandrtálec vzal stehenní kost z uloveného medvěda a napadlo jej vyřezat do ní a vydlabat pravidelné otvory. Když začal do kosti foukat a otvory při tom různě zakrýval prsty, pravděpodobně se mu podařilo vyloudit více či méně pěknou melodii. Tento úžasný úlovek byl objeven v okolí jeskyně Divje Babe, která se nachází ve Slovinsku. Díky práci archeologů si ji dnes můžete na vlastní oči prohlédnout v Národním muzeu v Lublani jako vůbec nejstarší známý hudební nástroj na světě.

Mladší konkurentky

I pozdější nástroje, o kterých máme doklady, byly především flétny. Zajímavými nálezy se pyšní Švábské Alpy v Německu – v jeskyni Hohler Fels byla například objevena flétna z kosti supa bělohlavého, na kterou si pravěcí lidé mohli zahrát již před 35 000 lety. Podobný nález se uskutečnil také v jeskyni Geissenklösterle, jedna flétna byla z ptačí kosti a druhá z mamutího klu. Vyrobit flétnu zkrátka není těžké, materiál se totiž dá snadno najít prakticky kdekoliv. Není tedy divu, že první nástroje byly právě tyto dechové. Později díky zpracování kovu vznikaly podobné nástroje, například trubky či trumpety, kdy jedny z nejstarších ukrýval ve své hrobce faraon Tutanchamon.

Obří varhany

Co do rozměrů vědou jednoznačně varhany. To asi nikoho nepřekvapí, ale možná vás šokuje rozměr těch úplně největších, které se jmenují Grand Ophicleide a najdete je v koncertní síni v Boardwalk Hall v americkém Atlantic City. Obsahují přes 33 tisíc píšťal, kdy nejdelší z nich měří neuvěřitelných 19 metrů. Celý nástroj se rozkládá na ploše 13 000 m2 a dosahuje hmotnosti 136 tun. Poprvé varhany zahrály v roce 1932, ale už po 12 letech byly poměrně významně poničeny povodní po Velkém atlantském hurikánu. Restaurační práce se rozběhly až na sklonku nového tisíciletí a potrvají ještě dlouho. Dnes je nástroj funkční zhruba z poloviny.

Zvuky přírody

Jestliže nebudeme brát v potaz pouze klasické nástroje, ale dáme šanci i těm méně tradičním, možná nás překvapí ještě víc. Více než 14 000 m2 totiž zabírají přírodní, kamenné varhany (neboli lifoton) nazvané Stalacpipe. Najdete je v Lurayských jeskyních ve státě Virginia. Jsou tvořeny soustavou elektricky vyladěných stalaktitů, na kterou se hraje pomocí speciálních tyčí. Byly sestrojeny v roce 1954 matematikem a programátorem Lelande W. Sprinklem a tato náročná práce mu zabrala necelé tři roky. 

Pozor na váš sluch

Který nástroj má v orchestru nejvýraznější zvuk? Majitelem nejsilnějšího hlasu bývá zpravidla trombón, který vyloudí zvuk o síle 115 decibelů, ale i takový klarinet zvládne celých 114 decibelů. Pravdou nicméně je, že nejvíce obvykle slyšíme trubku, přestože dosahuje hodnot podstatně nižších (80–100 decibelů). Je to kvůli ostré a výrazné barvě zvuku, kterou jiné nástroje nemají.

A co zvony?

Možná byste řekli, že nejdále jsou přeci vždycky slyšet třeba kostelní zvony. A máte pravdu, ale zvony obvykle nepatří do klasického vybavení orchestru. Hudba některých zvonkoher může být snadno slyšitelná i na vzdálenost několika desítek kilometrů. Oficiálně jsou však jako nejhlasitější nástroj světa uvedeny opět varhany Ophicleide v Atlantic City. Některé píšťaly totiž dokážou vyloudit zvuk o síle až 130 dB, což se vyrovná startu tryskového letadla, proto je třeba být poblíž takového nástroje ve střehu, abyste nepřišli o sluch.

Extrémní rozsah

Lidské ucho dokáže vnímat i výšku tónu. Dokážeme rozlišovat zvuky s frekvencí zhruba od 20 Hz do 16 000 Hz. Zatímco náš hlas se může pohybovat na pásmu zhruba 1000 Hz, zvuky varhan pokrývají neuvěřitelnou paletu asi 8000 Hz. Velmi hluboký tón umí vyloudit například kontrabas, ale ani to nestačilo francouzskému skladateli Hectoru Berliozovi. Na jeho nespokojenost reagoval věhlasný houslař Jean Baptiste Vuillaume, který roku 1850 vyrobil obří smyčcový nástroj oktobas (na výšku měřící 3,48 metrů) a dal mu tři struny, z nichž nejvyšší dokáže vyloudit stejný tón, na kterém zní ta nejnižší na kontrabasu. 

Hmatník oktobasu je opravdu dlouhý a struny tuhé, musí se na něj hrát tedy pomocí pák a pedálů. Ovládaní musí obstarávat dvě osoby, jedna má na starosti struny a druhá smyčec. Existují celkem tři exempláře, z nichž každý byl naladěn trochu jinak. Poměrně nepraktický nástroj ale nenašel uplatnění a jeden navíc shořel při požáru v Londýnské opěře. Asi toho není žádná škoda – koneckonců hluboké zvuky mnoho lidí ani nedokáýe slyšet. Postupem času se náš rozsah snižuje a ve stáří už mnoho zvuků nezaznáme vůbec.

Platí take, že lidský sluch je v poslední době vystaven velkému množství ohrožujících faktorů. Běžně jsme vystavováni hluku, který pro naše ucho není zdravý a může jej dlouhodobě poškozovat. Proto se vyplatí o svůj sluch pečovat třeba i tak, že mu občas dopřejeme pořádný odpočinek třeba v tichém lese bez jakéhokoliv hluku.

ZDROJ: Wikipedia.org

ZDROJ obrázku: Pexels

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *