Vědci hledají způsob jak zkrotit supervulkán. Jeho erupce by mohla zničit život na planetě

Pod americkým národním parkem Yellowstone se skrývá nebezpečí, které by potenciálně mohlo ohrozit velkou část planety. Jde o velmi neklidný supervulkán, který dělá vědcům vrásky na čele. Jeho aktivita v posledních letech stoupá a odborníci se bojí, aby nedošlo k výbuchu, který by měl jistojistě katastrofální následky. Proto přišli se zajímavou myšlenkou jak vulkán dostat pod kontrolu – zchladit jej vodou.

Dostat sopku pod kontrolu

Erupce tohoto supervulkánu by mohla do vzduchu vyvrhnout tisíce kubických kilometrů prachu, plynu a dalších částic. Tento gigant skrytý v podzemí má tedy potenciál zavařit celému lidstvu. Následky takového výbuchu by byly dost možná zcela nedozírné. Zatím takových obřích sopek známe na naší planetě dvacet a jedna z nejaktivnějších leží právě pod americkým národním parkem Yellowstone.

Její aktivita pod povrchem země způsobuje pravidelně drobná zemětřesení, které nejsou nijak nebezpečná, ale neustále vědcům připomínají, co pod povrchem dřímá za sílu. Proto se aktivně pracuje na plánech jak se vypořádat s případnou erupcí, nebo jak dokonce zajistit, aby se vulkán nikdy skutečně neprobudil. A hledání řešení se nyní věnuje i americká NASA, podle níž je vulkán pro život na Zemi daleko nebezpečnější než potenciální dopad asteroidů.

Abychom vás ale uklidnili – v současnosti nic nenaznačuje tomu, že bychom se měli připravovat na nějaký velký výbuch. Magma je pod zemí nicméně aktivní, a právě to způsobuje drobná zemětřesení, deformace povrchu či gejzíry, které je možné na tomto místě pozorovat. Skrz gejzíry a občasné úniky lávy nad povrch se zbavuje 60–70 % tepla, jehož objem odpovídá produkci šesti uhelných elektráren. Zbytek se však střádá pod zemí. V současnosti vědci nevědí jak tento proce zvrátit, stále se ale snaží řešení objevit.

Pomůže voda?

Jedním z možných návrhů řešení je zchlazení supervulkánu pomocí vody. Pokud bychom navrtali tunel k magmatické kapse, mohli bychom její obsah tekutinou postupně zchladit. Problém je ale především v tom, že vrt by musel sahat do hloubky asi 10 kilometrů, což je na hranici možností současných technologií. Druhá věc je také to, že na provedení takové akce by bylo zapotřebí ohromné množství vody. Jakákoliv chyba by pak naopak mohla erupci vyvolat a přivolat katastrofu, kterou se původně snažila odvrátit.

Další návrh počítá s výstavbou mohutného potrubí, jímž by cirkulovala voda a vracela by se k povrchu zahřátá až na teplotu 350 stupňů. Náklady by sice v přepočtu dosáhly odhadem 75 miliard korun, ale na základech prvotního zařízení by posléze mohla vzniknout tepelná elektrárna produkující velmi levnou energii. Magma by se navíc tímto procesem postupně ochlazovalo a snižovala by se pravděpodobnost výbuchu.

Řešení zatím vědcům uniká

Jenže má to své háčky. Kromě toho, že povolit stavbu takového zařízení v národním parku je samo o sobě problém, ani hloubení tunelů by se nejspíš neobešlo bez rizika toho, že dojde k neúmyslnému vyvolání mohutné erupce. Proti takovýmto postupům tedy dost razantně vystupují někteří vulkanologové s tím, že za současného vědění je taková akce naprostým hazardem.

A jaká je tedy pravděpodobnost, že k podobné katastrofě skutečně dojde? Pozemské supervulkány se probouzejí k životu průměrně jednou za sto tisíc let. Hlavní nebezpečí pro planetu však paradoxně nepředstavuje horká láva, ale spíše vyvržený prach a plyny. Zamoření atmosféry těmito látkami by totiž mohlo vyvolat stav, který je známý jako vulkanická zima. Teploty by v tomto případě naprosto dramaticky poklesly a nebylo by třeba vůbec možné pěstovat plodiny. Když v roce 2012 vědci zkoumali naše šance na přežití sopečné zimy, došli k závěru, že by světové zásoby potravin vydržely pouze 74 dnů. Pokud by tedy k podobnému výbuchu skutečně došlo, je naše šance na přežití skutečně malá.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

4 komentářů