Úžasná duhová hora, která se celé věky skrývala před zraky lidí

Ačkoliv je sama hora i barevné sedimenty, které tvoří její duhovou strukturu, již celá století stará, až v roce 2013 ji spatřili první lidé. Jak je to vůbec možné? Kde se celou dobu schovávala?

Hluboko v srdci peruánských And se nachází pohoří jako žádné jiné. A v rámci tohoto pohoří najdete něco zcela výjimečného – horu, která je tvořena pruhy červené, oranžové, žluté a tyrkysové barvy. Přezdívá se jí Duhová hora  a od té doby, co byla poprvé spatřena lidmi, se stala populární turistickou destinací, kam ročně míří tisíce návštěvníků.

Duhová hora

Co tuto horu odlišuje od všech ostatních je samozřejmě široká škála barev, kterou na ní můžeme vidět. Kromě toho najdete ve jejím okolí mnoho vzácných minerálů, protože je součástí vulkanického pohoří uprostřed peruánských hor, kam mnoho lidí jen tak náhodou nezabloudí.

Tyto minerály a jejich sedimenty nebo drobné částečky jsou vlastně tím, co tvoří tuto paletu barev, kterou je hora tolik výjimečná. Každá z barev pochází z jiného minerálu. Červená vrstva znační přítomnost zoxidovaného železa, zatímco žlutá a oranžová svědčí o přítomnosti sulfidu železnatého. Tyrkysová barva zase pochází z chloritanu, který je sice normálně zelený, ale v interakci se žlutou barvou vytváří krásný odstín zářivě modré.

Je pravděpodobné, že i ostatní hory okolí mají pod svým kamenným povrchem podobně zbarvenou slupku. Ale Duhová hora jako jediná není kamením pokryta. Roky působení eroze, větru, vody, ledu i sněhu odstranily  kámen pryč a odhalilo tuto nádheru světu.

Na návštěvu

I přestože sama hora je stará tisíce let, byla objevena teprve v roce 2013. Podle místních totiž celá oblast bývala trvale pokryta sněhem, a tím pádem nebylo nikdy možné zahlédnout, co se skrývá pod ním.

Na vině je tentokrát opět globální oteplování, které způsobilo, že dříve věčný sníh odtál a odhalil tuto nádheru. Pro jednou mu to možná tedy můžeme odpustit, protože jinak bychom tuto krásu obdivovat nemohli.

Od roku 2013 láká hora stále více a více turistů, což přináší mnoho peněz pro místní obyvatele. Ti jsou tedy veskrze spokojeni, protože to jim a jejich dětem dává naději na lepší budoucnost. Zvýšila se také poptávka po průvodcích, takže řada z těch, kteří se z oblasti již dříve odstěhovali, se nyní vrátili, aby vykonávali tuto lukrativní práci.

Můžete si zde od místních pronajmout i koně a jídlo na celou výpravu k hoře. Samozřejmostí je i doprovod, který zajistí, abyste se v horách neztratili. Služby průvodce jsou na naše poměry zpoplatněny naprosto směšnou částkou – pouhé tři dolary. Přesto si průvodci vydělají přes 400 tisíc dolarů ročně.

I přestože se někteří odvážní turisté pokoušejí dostat k hoře sami, je to téměř nemožné. Terén je dost náročný a oblast ještě není tak dobře zmapována. Je tedy rozhodně výhodnější přispět místním do rozpočtu a nechat se k hoře bezpečně dovést.

Vliv na horu

Bohužel turismus má i své stinné stránky. I během pouhých 6 let, kdy k hoře míří turisté, se její vzhled změnil a utrpěla i okolní fauna a flora.

Ochranáři tedy vymýšlí způsoby jak více omezit turismus v oblasti a nebo mu dát alespoň nějaké jasné limity. Třeba i jen výstavba jasně značené stezky by mohla pomoci, aby turisté nechodili tam, kam nemají.

Horu je nutné chránit, aby si svou krásu zanechala i pro budoucí generace. A v neposlední řadě je také nutné zamyslet se nad tím, jak reálnou hrozbou pro nás všechny globální oteplování je. Někdy sice odhalí takové podivuhodné věci, ale v celkovém konceptu představuje vážný problém.

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *