Téměř nesmrtelný: Bizarní pokusy o atentát na Fidela Castra jsou dodnes legendární

Jméno Fidel Castro je asi známé většina z nás. Je známý nejen jako diktátor, ale jistě se do dějin zapsal i tím, že za dobu své vlády na Kubě přežil přes šest stovek pokusů o atentát. Kdo mu nejvíce usiloval o život a jak se jej jeho protivníci snažili odstranit? Mnohdy to byly skutečně netradiční metody. Faktem je, že nikdo to nakonec nezvládl a Fidel si dopřál možnost zemřít nudnou, přirozenou smrtí.

Fidel Alejandro Castro Ruz, známý jako Fidel Castro, se k moci dostal roku 1959 a od té doby usiloval o to, aby v zemi stanovil pevný pořádek vedený myšlenkami socializmu. Kubánský prezident, premiér, revolucionář a první tajemník v jedné osobě byl jednou z nevýraznějších osobností rudé diktatury, která je skutečně ještě zcela jinde než to, co jsme zažívali my, v Československu, pod nadvládnou Komunistické strany a Sovětského svazu. Fidel byl proslulý svou politikou cenzury, ignorací lidských práv, ale také mnoha věznicemi pro politické vězně. Navíc byl v podstatě absolutistickým vládcem, kterého nebylo možné jen tak sesadit. I proto mnozí z jeho oponentů považovali za nejlepší rovnou jej zlikvidovat. Údajně měl přežít až 638 atentátů!

Olympiáda v atentátech

Sám Fidel si byl velmi dobře vědom, že mu mnozí usilují o život a se smíchem říkával, že kdyby se pořádala olympiáda v přežívání atentátů, jistě by s přehledem získal první místo. Navíc číslo 638 zcela jistě nebylo finální. Počítají se do něj jen skutečně oficiálně organizované a zneškodněné atentáty, ale těch, které se třeba ani nedotáhly do konce, mohlo být mnohem více. Kdo všechno tedy chtěl Castra zneškodnit?

V různých etapách kubánské historie byly samozřejmě ve hře různé skupiny a frakce. Fidel naštval americké mafiánské rodiny, ale stejně tak nedal spát podporovatelům vojenské junty generála Batisty. Pak je třeba uvažovat také nad tisíci migrantů, kteří by rádi viděli svou milovanou zemi svobodnou. Političtí vězni a odpůrci režimu také nepřáli Castrovi nic hezkého a přátelé nebyli ani s představenými z Venezuely, Granady, Puerto Rica, Nikaraguy a Chile. Navíc když později ohlásil odklon od moskevské linie komunismu, byl v nemilosti také nechvalně známé KGB. Jisté ale je, že nejvíce ležel v žaludku americké tajné službě CIA.

Castrovi spolupracovníci tvrdí, že se jej americká administrativa prezidenta Eisenhowera pokusila zlikvidovat osmatřicetkrát. Za Kennedyho bylo prý v plánu více než čtyřicet dva pokusů, za prezidenta Johnsona až dvaasedmdesát, za Nixona sto osmdesát čtyři, za Cartera šedesát čtyři, za Reagana sto devadesát sedm, za George W. Bushe staršího šestnáct a za Clintona snad i jednadvacet.

Zpočátku se CIA dušovala, že žádné takové akce nepodniká, ale již roku 1975 přímo před Senátem přiznali, že přeci jen nemůžou říkat úplnou pravdu, protože by to logicky bylo v rozporu se zájmy tajné služby. Plány tedy určitě byly, bezpochyby se podporovaly i různé nezávislé skupiny, které měly šanci se k diktátorovi dostat, ale žádné oficiální vyjádření k tomu samozřejmě nebylo.

Vždycky kus chyběl

Spektrum nápadů na odstranění bylo skutečně pestré. Utajovaná operace CIA nesla název Mongoose a využívalo se různorodých postupů včetně klasických ataků palnými zbraněmi, ale i daleko méně tradičními nápady. Bohužel se vždy ukázalo, že tyto nápady přicházely vždy až příliš pozdě a nebyly pořádně dotažené do konce.

Najmout osamělého ma­fiánského střelce bylo možná reálné uskutečnit v šedesátých letech, kdy se ještě diktátor rád sám procházel ulicemi, ale už jen o deset let později jej hlídalo přes 15 000 mužů Castrovy ochranky Dirección General de Inteligencia. Od roku 1987 diktátor už ani nekouřil, takže otrávený doutník nepřipadal v úvahu. Počíhat si na něj někde v džungli? S dvaceti vilami po celém ostrově, tucty dvojníků a vozovým parkem, který měl přes 800 vozů, to rozhodně nebylo jednoduché.

Scénáře jako z akčních filmů

El Comandante však nebyl tím, že je lovnou zvěří, nijak vystresovaný. Rád si užíval života a plnými doušky relaxoval. Nejraději odpočíval při potápění v kubánských zálivech. Právě proto i CIA vymyslela plán na vytvoření nádherné mořské lastury, kterou by nešlo v moři přehlédnout. Pokud by se jí ale někdo dotknul, měl následovat ohromný výbuch připojené podmořské miny.

Stejně tak bylo v plánu obdarovat vůdce novou kombinézou s potápěčskou výstrojí. Jenže tento nový neopren měl být napuštěn smrtícími bakteriemi sněti slezinné. Útok ale neuspěl jen kvůli tomu, že advokát James B. Donovan, který měl dárek předat, se nakonec cítil trapně a raději mu pořídil obyčejný potápěčský oděv bez bakterií.

Každého samozřejmě také napadne, že na muže se musí jedině přes ženu. Fenomenální vůdce tak měl dojet na svou bývalou milenku Maritu Lorenz. Ta dokonce do jeho blízkosti propašovala pilulky se smrtícím jedem a plánovala mu otrávit večeři. Bohužel je ale přenášela v krému na obličej, kde se také rozpustily, a bylo po plánu.

Ve hře bylo i luxusní kuličkové pero, které bylo vybaveno mikrohrotem napuštěným smrtícím jedem. Jenže opatrnost ochranky i samotného diktátora rozhodně nebyla tak naivní, aby pominula takové zjevné riziko. Další pokusy o zneškodnění diktátora zahrnovaly i doutníky a cigarety inkubované botulinovými sporami. Nechyběl ani antrax a další mikrobiální pochout­ky. Nic z toho ale neprošlo a Fidel Castro vlastně nakonec zahynul velice fádně – 25. listopadu 2016 zemřel ve věku 90 let přirozenou smrtí.

ZDROJ: https://www.nbcnews.com/storyline/fidel-castros-death/fidel-castro-cia-s-7-most-bizarre-assassination-attempts-n688951

ZDROJ obrázku: Wikimedia Commons: Antônio Milena/ABr

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *