Tanec s mrtvými. Tradice, která ohrožuje životy

Všude po světě najdeme spoustu více či méně zvláštních tradic a obřadů. Jeden takový mají i na Madagaskaru. Problémem ale je, že jejich tradice týkající se nakládání se zemřelými přímo ohrožuje jejich životy. Zda se podaří v rámci bezpečnosti tradici zlomit je jen těžko říct.

Famadihana je rituál, při kterém rodiny exhumují těla zemřelých, zabalí je do nových pláten a tancují s nimi. Je to velmi silná tradice, která má vyjadřovat velkou úctu k mrtvým a je v životech původních obyvatel silně zakořeněna.

Černá smrt

Jenže před nedávnem postihla Madagaskar epidemie moru a poté vydaly úřady oficiální varování, že Famadihana může velmi silně podporovat jeho šíření. Mor není na Madagaskaru nic nového, vykytuje se zde již celé dekády a v různě silné míře se čas od času lokalizovaně objevuje. Příčinou může být i tento posmrtný rituál,který dost možná zabraňuje tomu, aby bylo možno tuto středověkou chorobu konečně vymýtit.

Každoročně se epidemie rozšiřuje v období od září do dubna, kdy dochází k největšímu množení bakterie Yersinia pestis, která mor způsobuje. V dnešní době se již dá léčit s pomocí antibiotik, ale v některých oblastech je stále přístup ke zdravotní péči spíše menší. Bohužel v posledních letech se množství nakažených spíše zvyšuje a klidně se pohybuje i v několika stovkách ročně. Úřady věří, že tento nárůst je způsoben právě praktikováním Famadihany. Při rituálu se totiž nijak nerozlišuje, kdo na co zemřel, a mrtvá těla se ze země vyzvedávají, i když třeba nebožtík zemřel na mor a stále může být infekční. Kontakt s takovým mrtvým pak může představovat zcela reálné riziko nákazy.

Jak rituál přesně probíhá? Pozůstalí jednoduše otevřou hrobku zesnulého, mrtvé tělo nebo zbytky kostry vytáhnou ven a zabalí je do nových čistých pláten. Poté s takto zabaleným nebožtíkem tancují a až poté je vrátí zpět na jejich místo odpočinku. Mrtvá těla se mohou vyzvedávat i vícekrát, ale ne častěji než jednou za pět let. Tento rituál prý má účastníkům zajistit štěstí i dobré zdraví a také se věří, že se při rituálu mohou vyslat přání předkům, kteří je poté splní.

Historikové říkají, že tento rituál patří k nejrozšířenějším na celém Madagaskaru. Podle toho, čemu místní věří, je nutné tento rituál vykonávat k zajištění harmonie vesmíru. Pomáhá také lidem budovat vztah k mrtvým a k předkům, a tím budovat sounáležitost a pocit jednoty. Rituálu se běžně účastní i mladí lidé. Často to vnímají jako možnost jak své předky požádat o zajištění lepšího života či úspěchu př i studiu.

Blýská se na lepší časy?

Úřady vydaly nařízení, dle kterého se oběti moru mají pohřbívat do anonymních hrobek, nikoliv do hrobů, které lze opět otevřít. Ale místní nový příkaz více méně ignorují. Nechtějí prý na mrtvé zapomínat, protože jsou to lidé, kteří jim dali život a vychovali je. Podle nich se v podstatě jedná o nesmyslný zákaz a nebezpečí nákazy si nepřipouštějí. Fakta jsou ale neúprosná. Kontakt s nakaženým člověkem, byť i mrtvým, výrazně zvyšuje riziko přenosu nebezpečných bakterií. A nejde jen o mor. Nebožtíci mohou přenášet i jiné choroby a v tak malém prostředí, jakým Madagaskar bezpochyby je, se všechny epidemie šíří podstatně rychleji a mohou mít tragičtější následky.

Ale místní zvyky a tradice jsou u původního obyvatelstva velmi silně zakořeněny a žádné zákazy asi nepomohou. Jedinou šancí je účinná osvěta, která jediná může změnit celkové vnímání toho, jak místní smýšlí. A třeba jim navrhnout a ukázat jiné cesty jak své mrtvé ctít a zároveň se nevystavovat riziku a neohrožovat své zdraví. Nebo alespoň zajistit, aby drtivá většina měla skutečně rychlý a kvalitní přístup ke zdravotní péči.

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *