Chcete se podívat na Mars? Máme pro vás jednodušší a levnější variantu. Výlet na poušť Atacama v Chile bude velmi podobným zážitkem za zlomek starostí a financí. Tato krajina může totiž na první pohled opravdu připomínat známou rudou planetu a do jisté míry je i stejně nehostinná a neobyvatelná.
Přesně na pomezí Chile a Peru najdete poušť Atacama. I když rozhodně nepatří k malým pouštím, přesto není v porovnání s Mohavskou pouští nebo Saharou tolik známá a obdivovaná. Ve skutečnosti je ale Atacama daleko zajímavější, protože je nejsušší pouští na světě a téměř i tím nejsušším místem na planetě.
Vítejte na poušti
Celá tato oblast v průměru ročně obdrží jen asi 150 mm srážek. V některé roky dokonce nezaprší vůbec. Region je náchylný k dlouhým a sžíravým obdobím naprostého sucha, dokonce zde prý mezi léty 1570 až 1971 nezapršelo vůbec nikdy. A to je doba přes 400 let. Na poušti lze dokonce vypátrat i taková místa, kam nikdy za celou dobu její existence nedopadla jediná kapka vody. To zní docela děsivě, že?
Proč je tato poušť tak extrémně vyprahlá a deště se zde lze dočkat jen zcela mimořádně? Část odpovědi se paradoxně ukrývá v tom, že se nachází v těsné blízkosti Tichého oceánu. Peruánský proud vynáší nejchladnější oceánskou vodu ke hladině a silný vítr studený vzduch fouká směrem do vnitrozemí. Tento jev vytváří to, čemu říkáme termální inverze. Teplý, vlhký vzduch stoupá nahoru a při zemi se drží chladnější, ale velmi suchý vzduch. Tak vzniká relativně mírné klima, které je však mimořádně suché. A to se přesně děje na poušti Atacama.
Další nezvyklou věcí na poušti je pak také to, že není tak úplně horká. Teploty letních dní se zde pohybují obvykle okolo 20 stupňů a v noci mohou klidně klesnout až k teplotám okolo bodu mrazu. Zde tedy neplatí, že na poušti musí být zákonitě vedro. Jen to sucho je naprosto úmorné a stěžuje i obyčejné dýchání. Za suchem navíc stojí i to, že poušť leží ve stínu dvou velkých pohoří, které spolykají většinu srážek dříve, než by vůbec mohly dopadnout na poušť.
Někteří vědci tvrdí, že toto místo bylo pouští již přes 3 miliony let. To by také znamenalo, že se Atacama pyšní dalším prvenstvím – je nejstarší pouští na světě.
Může zde něco přežít?
Každý by jistě řekl, že v takových podmínkách se může jakékoliv vegetaci nebo zvířatům dařit jen velmi těžko. Přesto ale nelze říct, že by Atacama byla zcela bez života. Jsou zde samozřejmě oblasti, které jsou natolik suché, že zde nepřežijí ani ty nejobyčejnější bakterie. Práv zde také NASA testovala své přístroje, které byly poté vyslány na Mars hledat na něm život. Teorie byla jednoduchá. Pokud jsou přístroje natolik citlivé, že dokážou objevit život i na takto vyprahlém povrchu, dokáží jej objevit i kdekoliv jinde – pokud někde nějaký existuje. A podobnosti s Rudou planetou využili i filmaři, kteří tuto oblast rádi využívají ve filmech či seriálech s vesmírnou tematikou.
Jiné oblasti pouště, kde přeci jen občas spadne nějaká ta kapka vody, nicméně nejsou zcela prázdné. Dokonce zde lze najít lišejníky, nízké trávy a kaktusy. Vodu překvapivě nezískávají ze země, ale ze vzduchu a mlhy, která se čas od času valí směrem od oceánu. Najdete zde i několik zástupců zvířecí říše, což jsou zejména kobylky, ještěrky nebo několik zbloudilých ptáků. Čím blíže poušť míří směrem k oceánu, tím je živočichů více a na březích Tichého oceánu najdeme i tučňáky a plameňáky.
Zřídka zde také dochází k jevu, který se nazývá rozkvétání pouště. Tehdy přichází od moře velmi vlhký a horký vítr a na krátko na poušti rozkvete divoké kvítí, které ale za pár dní podlehne další vlně sucha. Přesto se na tuto nádheru jezdí lidé dívat i z dalekých oblastí, protože jde o velmi zřídkavý a dech beroucí úkaz.
Napiš komentář