Stačí porovnat rodinné fotografie starších generací a jistě si všimnete nejen toho, že se mění móda a účesy, ale také výška lidí. Je patrné, že děti často přerůstají své rodiče a také že celková průměrná výška jde rok od roku nahoru. Jak je to možné a čím je to způsobeno? A platí to skutečně ve všech částech světa?
Zajímavé je totiž zejména to, že v posledních dvou tisíciletí zůstávala výška lidí v podstatě neměnná, nicméně za posledních dvě stě let došlo doslova k růstové revoluci. Příslušníci každé další generace jsou stále vyšší a vyšší. Je patrné, že tento trend platí celosvětově a týká se všech etnik i národů. Průměrně jsme ve srovnání s našimi předky vyrostli až o 5 %. Dnešní průměrný muž na planetě Zemi měří 171 cm, před sto lety to bylo o deset centimetrů méně. Ženy zase před sto lety měřily okolo 151 cm, zatímco v současnosti se jedná o 159 cm.
Rozdíly stále jsou
I když se zvyšování růstu týká všech částí planety, ne všude to jde stejně rychle. Nejvíc za posledních sto let vyrostli Evropané a obyvatelé centrální Asie, naprostými rekordmani v tomto ohledu jsou Iránci, kteří si za stejnou dobu připsali dokonce 16,5 cm. Nejméně zase rostou muži v Asii a ti, co povyrostli úplně nejméně, jsou obyvatelé pacifických Marshallových ostrovů, jejichž výška se změnila pouze o 0,5 cm. Dnes bychom nejvyšší muže hledali v Nizozemsku, kde se průměrná výška pohybuje až okolo 182 cm, nejvyšší ženy bychom pak mohly hledat v Lotyšsku, kde mají průměrně až 169 cm.
Muži jsou stále vyšší
Muži samozřejmě stále zůstávají vyšší než ženy. A náskok mají většinou úplně od začátku. Chlapci měří v průměru o nějaký ten centimetr více než dívky už při porodu. V prvním půlroce života rostou všechny děti přibližně stejně rychle a také rostou skutečně raketovou rychlostí. Už ve třech letech měří dvakrát víc než při příchodu na svět, ale chlapci stále bývají vyšší než holčičky. Během osmého roku života se však raketový růst trochu zbrzdí, kdežto holčičky většinou v růstu pokračují a nezřídka se stane, že je v tomto věku kluky předeženou. Dívky ale s příchodem první menstruace rostou už jen velmi pomalu, zatímco u chlapců se okolo 12 roku růst opět zrychluje. Dívky definitivně přestávají růst kolem 16 let, kluci pokračují až do 18 roků, kdy mladé slečny převyšují v průměru o celých 13 cm.
Podvýživa umí růst zbrzdit
Takto to platilo vždy a platí to doposud, ale rozdíly jsou právě v konečné výšce, které dosáhneme. Platí to také jen za situace, kdy je vývoj zcela normální. Špatný zdravotní stav může ale růst zbrzdit. Závažné zaostávání bývá obvykle patrné už kolem dvou let věku. Na vině nemusí být jen nemoc, ale samozřejmě také nedostatečná výživa. Takto „zpomalených“ dětí bylo prý roku 1990 na planetě asi 40 %, v roce 2017 se jednalo o 20 %. Situace se tedy zlepšila, ale stále se najdou miliony dětí, jejíchž výživa nestačí proto, aby se jejich tělo vyvíjelo zdravě a normálně.
Nizozemci dosáhli stropu
Nizozemci představují nejvyšší národ světa, ale v posledních desetiletích je patrné, že jejich růst se zastavil. Proč to tak je, ale zatím není zřejmé. Tamní děti netrpí podvýživou a zdravotní péče dosahuje vysoké úrovně. Je ale možné, že již bylo dosaženo jakéhosi genetického stropu. Na vině může být i poměrně radikální změna životního stylu, kterou lze v posledních letech vypozorovat. Stejně jako jiné národy konzumují Nizozemci vysocekalorické pokrmy a nápoje, ale zároveň vedou i sedavý životní styl a nemají dostatek pohybu. To může vést k obezitě i dalším civilizačním chorobám, které s sebou přinášejí i omezení růstu.
Podobnou situaci můžeme vysledovat i u dalších vyspělých a bohatých národů. Například obyvatelé USA patřili v 19. století k nejvyšším národům světa, ale ve 20. století o toto své specifické postavení přišli. Nejspíš to opět souvisí se změnou životního stylu a celkovým zhoršením zdravotního stavu. V Americe totiž běžný občan utratí bezmála polovinu peněz na jídlo za pokrmy v restauracích a fastfoodech. V USA je také hůře dostupná zdravotnická péče a roli jistě budou hrát i velké socioekonomické rozdíly mezi jednotlivými třídami obyvatel.
Nejhorší je situace v subsaharské Africe, kde průměrná výška mužů i žen od roku 1970 dokonce poklesla, a to navzdory zlepšení zdravotního stavu dětí. Sice se totiž podaří zachránit většinu dětí, které by jindy na podvýživu zemřely, ale ty už svou růstovou ztrátu nedoženou.
Jsme to, co jíme?
Tělesnou výšku ovlivňují dědičnost, výživa a zdravotní stav. To, že v posledních letech tak rychle rosteme, je ale především zásluhou dobré výživy a zdravotní péče. Obecně platí, že potraviny živočišného původu jsou na důležité živiny bohatší než potraviny původu rostlinného. V Evropě, kde se stále dost konzumují výrobky živočišné, je tedy patrný nárůst výšky, zatímco v asijských zemích, kde dominuje rostlinná strava, není růst tak významný. Třeba na Madagaskaru, kde připadá na živočišné bílkoviny necelá desetina celkové energie z potravy, měří průměrný muž jen 161,5 cm. Proto jsou také Nizozemci vyšší než Jihokorejci, byť jejich životní úroveň je srovnatelná. Oproti Nizozemcům totiž jedí výrazně méně živočišné stravy.
Geny hrají až druhé housle
Spíš než samotné geny hrají při růstu vliv životní podmínky a kvalita stravy. O tom svědčí například děti mexických imigrantů narozené v USA, které přerůstají rodiče mnohem víc než potomci Mexičanů, kteří zůstali ve vlasti. Geny jsou tedy důležité, ale strava a celkový blahobyt je dokáže hodně popohnat kupředu.
Genetici dnes u člověka znají asi 700 vloh, jež se na dispozicích k růstu podílejí. A tyto informace si neseme v genetické informaci. Ale vzhledem k tomu, že stále platí, že své geny rozšiřujeme převážně ve svém blízkém okolí, stále se zachovává rozdělení na země, kde jsou lidé spíše vysocí, a státy, kde je naopak velká výška výjimkou.
Napiš komentář