“Zářivá” turistika: Kde můžete navštívit místa se silnou radiací?

S radioaktivním zářením si není radno zahrávat. Může být pořádně nebezpečné, což nám dokázali nejen havárie jaderných reaktorů, ale i mnohé jiné pokusy. Proč tedy lidé stále vyhledávají místa, kde se silná radiace vyskytuje? Může to být touha zakusit nepoznané, nebo snaha zažít něco zcela výjimečného a nebezpečného, čím by se mohli pochlubit na sociálních sítích. Vždy jde ale o zážitek, který se pohybuje na hranici mezi dobrodružstvím a bláznovstvím. Na Zemi lze najít hned několik míst, která turisty a nadšence lákají právě na vysokou radiaci. Pokud vám to přijde poněkud bizarní, vězte, že takových „radiačních“ turistů se na světě najde pěkná řádka. Tato místa můžete navštívit i prostřednictvím následujících řádků.

Jaderná stezka odvahy

V 50. letech minulého století byl v severozápadní části australského Queenslandu otevřen uranový důl Mary Kathleen. Bylo zde založeno i stejnojmenné město, které sloužilo výhradně pro potřeby důlních pracovníků. Těžba zde byla ukončena v roce 1982 a obyvatelé městečka se postupně přesídlili do svých nových domovů. Budovy byly srovnány se zemí a někdejší slávu městečka připomínají dnes jen základy staveb, pozůstatky bývalého náměstí a obrovská jáma zaplavená vodou. Právě ta je cílem většiny turistů. Do vody se uvolňují chemické a radioaktivní látky, a proto má voda nepřirozeně zářivě modrou barvu.

Sjíždějí se sem hlavně uživatelé sociálních sítí, aby si zde pořídili fotografie, které na jejich feedu skutečně vyniknou. I když vše na první pohled působí idylicky, kontaminovaná voda prosakuje do podloží a způsobuje úhyn různých živočišných i rostlinných druhů v okolí. Návštěva je tedy jen na vlastní nebezpečí.

Dědictví jaderných bomb

Kamenná masa poblíž Weldon Spring v americkém státě Missouri působí na prnví pohled na tomto místě trochu nepatřičně. Okolo je samá zeleň a život, ale tato část jako by zkameněla a zpustla. Během 2. světové války se zde vyráběly výbušniny a během studené války zde byl zpracováván uran pro jaderné zbraně. To je důvod, proč tato krajina působí tak smutně a šedě.

Po ukončení výroby v 60. letech 20. století zde zůstaly hromady radioaktivních látek. Problém byl alespoň částečně vyřešen tak, že se zde vytvořil umělý kopec, který byl překryt sarkofágem, aby radioaktivita neunikala do okolí. Přesto toto místo stále láka turisty z celého světa. Je možné vyšplhat se až na vrchol kopce, odkud je dobrý výhled do okolí. I když podle oficiální měření není v místě nebezpečná radiace, řada lidí si raději drží odstup a do oblasti vůbec nejezdí.

Skryté pod povrchem

V australská Maralinze se mezi lety 1956 a 1963 prováděly testy jaderných bomb. Na konci 60. let došlo k prvnímu pokusu a vyčištění místa. Nakonec bylo vyhloubeno 22 jam, kam byly uloženy pozůstatky po jaderných testech a ty byly zality betonem. Po 30 letech došlo k dalšímu čištění, během kterého byly odstraněny a pohřbeny stovky tisíc krychlových metrů radioaktivní půdy, a vozidla, která tuto operaci provedla, byla také uložena pod zem. Dnes je možné si místo prohlédnout v rámci turistického zájezdu. Vidět můžete opuštěnou vojenskou vesnici i letiště a samozřejmě značky, upozorňující na místa jaderných detonací.

Terapie radonem

Radon je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, ale je mimořádně radioaktivní. Je proto považován za karcinogen a většinovou společností je vnímán jako nebezpečná látka. Přesto někteří lidé věří, že je při dodržení určitých podmínek skvělou léčbou pro některá onemocnění, jako je například artritida. Po celém světě je možné navštívit specializovaná centra, kde se lidé léčí právě prostřednictvím tohoto plynu. Jedním z takových míst je radonový důl v Boulderu v Montaně. V tomto dole je hladina radonu až o 400 % vyšší, než je bezpečné množství. U některých lidí však po terapii skutečně dochází ke zlepšení – je však otázkou, zda se nejedná pouze o zlepšení dočasné, případně zda s sebou nenese jiné vedlejší dopady, které mohou být nebezpečné.

Legenda na Ukrajině

Už celé roky přitahuje turisty okolí jaderné elektrárny v Černobylu, které utrpělo během havárie v roce 1986 nenapravitelné škody. Až nyní, po několika desítkách let, je možné bezpečně zde provádět prohlídky. Nyní je dokonce možné vstoupit i do řídící místnosti reaktorového bloku číslo 4, místa rozhodnutí, které vedlo k jedné z nejhorších jaderných katastrof v historii. Úroveň záření v kontrolní místnosti je přitom až 40 000 x vyšší než je povolená hranice, a proto je potřeba dodržet velmi přísná bezpečností opatření. Je třeba mít na sobě speciální oblek a obuv a na místě je možné setrvat jen 5 minut, aby se maximálně omezila rizika spojená s ozářením.

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *