Jak se určité místo stane posvátným? Většinou něčím vyniká a po celá staletí nebo i tisíciletí přitahuje pozornost lidí, kteří jej z různých důvodů mohou pokládat za významné a speciální. Taková místa běžně navštěvují desítky i tisíce lidí ročně. Ne vždy je ale na takových místech zachována patřičná atmosféra a kouzlo posvátného místa se může snadno vytratit. A právě to hrozí i Grand Canyonu, monumentálnímu dílu přírody, které je ale pro původní obyvatele něčím mnohem větším.
Svatyně vybudována přírodou
Grand Canyon naprosto odpovídá svému jménu. Jde o největší kaňon světa a jeden z přírodních symbolů Ameriky, který je 446 km dlouhý, až 29 km široký a v některých místech se propadá do hloubky téměř 1,9 km. Po dlouhou dobu jej hloubila řeka Colorado a jeho stáří se odhaduje na více než šest milionů let. Je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů, kteří do USA zavítají.
Jenže nejedná se o jen tak obyčejnou přírodní památku. Po mnoho let je posvátným místem celé řady indiánských kmenů. A asi každý pochopí, proč jej indiáni chápou jako místo zvláštního a hlubokého významu. V jeho bezprostředním okolí se nachází starobylé pohřebiště i jeskyně bohatě zdobené rytinami. I ty jednoznačně napovídají, že oblast odpradávna sloužila jako místo setkávání a obřadů. Až dodnes jej některé kmeny považují za posvátné, a to zejména indiáni Navaho, Hualapai, Hopi nebo Havasupai.
Peníze hýbou vším
Tato nádherná přírodní památka ročně přiláká až 5 milionů turistů. I s tímto náporem si dokáže poradit, ale v poslední době se zde dějí věci, které mohou navždy změnit tvář Grand Canyonu, jak ji známe dnes. Asi nikoho nepřekvapí, že Grand Canyon je doslova zlatý důl a podnikaví lidé dennodenně přemýšlí, jak na tomto místě vydělat ještě více peněz. V poslední době například velmi láká monumentální skleněná vyhlídka Skywalk tyčící se ve výšce až 1220 metrů. A to i přesto, že vstupenka vyjde na téměř 2000 korun. Přitom je zřejmé, že takový zásah do krajiny ji navždy promění, a jakkoliv citlivě bude proveden, panorama některých částí kaňonu už nikdy nebude stejné.
Resorty, tramvaje nebo těžaři?
Další monumentální projekt byl nápadem arizonského developera Lamara Whitmera, který chtěl na hranicích rezervace Navahů vybudovat velkolepý resort Grand Canyon Escalade. Projekt za více než miliardu dolarů měl zahrnovat hotely, restaurace, zábavní parky, a dokonce i tramvajovou dráhu, která by dokázala denně do kaňonu dopravit až deset tisíc návštěvníků. Jenže indiáni se vůči plánu ostře ohradili, stejně jako další kmeny, jichž by se vznik areálu bezprostředně dotkl. Důvodem samozřejmě nebyla jen trvalá změna krajiny, ale i to, že oblast, kde se mělo stavět, byla starobylým pohřebištěm indiánů.
Po sedmiletém boji si nakonec odpůrci projektu mohou oddechnout. Bylo rozhodnuto, že stavět se s konečnou platností nebude. Jenže boj za ochranu přírodní i kulturní památky, kterou Grand Canyon bezpochyby je, stále nekončí. Těžaře například lákají tamní zásoby uranu. Jenže následky takové těžby by byly zcela určitě likvidační pro okolní ekosystém, zejména pro řeky, které představují významný zdroj vody pro široké okolí.
V neposlední řadě je třeba také uvážit, jaké nebezpečí pro známou památku představují ony miliony turistů, které ji každý rok navštíví. Ne každý turista je skutečně odpovědným návštěvníkem, který po sobě nezanechává žádnou stopu. Mnoho lidí naopak nedbá omezení ani zákazů a třeba kvůli dobré fotce dokáží riskovat nejen ohrožení přírody, ale i vlastního zdraví. I zcela ohleduplný turista je ale pro přírodu zátěží, se kterou se musí umět vyrovnat. A jak dlouho to vydrží bez následků, to je otázka.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Napiš komentář