Zahrada Eden je dle tradice místem, které je dle Bible nazýváno také ráj. Zde měli žít společně s Bohem první lidé, Adam a Eva. Všeho měli dostatek, žili v harmonii a míru. Všechno ale zkazil zákeřný had, který svedl Evu a přesvědčil ji, aby s Adamem okusili jablko ze zakázaného stromu poznání. Následkem své neposlušnosti byli z ráje vyhnáni. Od té doby si jistě mnozí kladou otázku, zda tento Eden existoval a pokud ano, nacházel se někde na Zemi?
V hebrejské Bibli se pojem ráj nikde nevyskytuje, mluví se v ní právě pouze o zahradě Eden. O jablku se v Bibli také nikde nepíše, mluví se o ovoci ze zakázaného stromu, klidně tedy mohlo jít o jakékoliv nám neznámé ovoce nebo cokoliv jiného. Legenda se také interpretuje tak, že had byl vlastně ďábel, který toužil lidi svést a oddělit je od Boha. Nejstarší příběh o Adamovi a Evě pochází z 13. století př. n. l. a byl zachycen na hliněných tabulkách. Tento příběh je však od Bible poněkud vzdálen a motivy, které se tam objevují, se jen mírně překrývají z tradičním biblickým příběhem.
Severoíránský Tabríz
Dle britského archeologa Davida Michaela Rohla by se biblický ráj mohl nacházet právě zde, v dlouhém údolí sopky Sahand. Domnívá se tak proto, že tudy protékají celkem čtyři řeky, jak je uvedeno v Knize Genesis, a to Tigris, Eufrat a Aras (ty pramení v Turecku), a také druhá nejdelší íránská řeka Kyzyluzen.
Řeka Aras byla navíc v 7. století známá pod jménem Gihun, což se nápadně může podobat biblickému označení řeky Gíchon, jež obtéká zemi Kuš. Země Kuš by se pak dala považovat za oblast okolo nedaleké hory Kuš neboli Kusheh Dagh poblíž města Ahar. Na jedno místo je to tedy docela dost podobných názvů, takže se nelze divit tomu, že někteří této domněnce věří.
Jihovýchodní Anatolie
Jeden z regionů dnešního Turecka by také mohl být bájným Edenem, a to zejména díky svému příjemnému klimatu. Rajská zahrada se mohla nacházet poblíž starověkého města Urfa uvnitř pohoří Taurus. Úrodná půda zde byla odpradávna a pokrývala také svahy nedaleké vyhaslé sopky Karaca Dag.
Dalším argumentem by mohlo být také to, že regionem protékají rovněž řeky Eufrat a Tagris, které jsou zřejmě zmíněné v Knize Genesis. V roce 2014 zde byl nalezen kámen se symboly stromu a hada, který zde nejspíš ležel již od roku cca 8 000 př. n. l. a byl následně zasypán sopečným prachem po erupci sopky Karaca Dag. To zní jako docela všeříkající, nemyslíte?
Mezopotámie
Nikdo by se jistě nedivil ani tomu, kdyby Edenem byla právě jedna z nejúrodnějších oblastí starověku. Jedná se o deltu řek Eufrat a Tigris, oblast na sever od dnešního Perského zálivu. Možné to určitě je, což potvrzují také satelitní snímky oblasti, podle kterých zde kdysi byly ještě dvě další řeky, jež jsou však dneš již vyschlé. Pokud Eufrat je biblický Frat a Tigris je Chidekel, pak by právě tyto dve vyschlé řeky byly Píšonem a Gíchonem. Jedna z řek přitékala ze Saúdské Arábie, druhá z Íránu, zdejší půda tak bezpochyby musela být mimořádně úrodná a pro rozvoj nebeské zahrady jako dělaná. Zmizení ráje by vědci připočetli zejména na vrub klimatickým změnám, které proběhly kolem roku 10 000 let př. n. l. Rychle tající ledovce významně zvedly hladiny oceánů a slaná voda zalila úrodnou půdu a znehodnotila ji.
Gobekli Tepe
Na hranici mezi Sýrii a Tureckem se nachází starobylý komplex, který je tvořen kamennými kruhy a ovály o průměru 10 až 30 metrů. Na těchto kamenech se nachází reliéfy zvířat a stáří celé struktury se odhaduje na 11 000 let, je tedy o celých 6000 let starší než Stonehenge. Mohlo se jednat o bájnou zahradu Eden? Pravděpodobně se jednalo o jedno z prvních velkých náboženským centrem na světě, lidé se zde scházeli jednou ročně k obřím hostinám. Je také dost možné, že právě zde mohlo dojít k neolitické revoluci, tedy k přechodu od sběračství k usedlé zemědělské společnosti. Jisté je, že oblast byla mimořádně úrodná a nabízela dostatek potravy pro velké množství lidí. Bohužel to se také poměrně náhle změnilo. Oblast byla zalita mořem a lidé vyhnáni z jejich pozemského ráje.
Jednoznačnou odpověď na otázku, kde se nacházel ráj, asi nenajdeme. Je také otázkou, zda jej vůbec hledat na Zemi. Mnoho lidí se domnívá, že jde spíše o jakousi metaforu, kterou není třeba si vykládat tak doslovně. Pravda bude jistě někde na půli cesty mezi všemi názory a domněnkami.
ZDROJ: Časopis EPOCHA, vydavatelství Rf-hobby
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Daniel Torobekov: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/vetrny-flora-tropicky-palmy-11258304/
Napiš komentář