Asi všichni známe příběh o Ježíši, který byl údajně schopen chodit po vodě. Tento motiv se pak mnohokrát opakuje i v různých jiných příbězích a legendách. Pokud vás ale zajímá, zda je skutečně možné chodit po vodě, pak známe odpověď – lidé to neumí, ale svět zvířat je daleko rozmanitější, a najdou se tvorové, kterým ani voda nečiní v pohybu překážku. Platí totiž, že aškoliv se lidé mnohokrát snaží zvířata předčit, v některých disciplínách prostě nestačí. A je to tak správně – proč se zbytečně snažit ovládnout schopnost, která je tak výjimečná. Nechme ji těm pár vyvoleným tvorům a obdivujme jejich dovednosti.
Vodoměrky a bruslařky
V podání těchto tvorečků je pohyb po hladině skutečně jednoduchý a vypadá to tak, že to musí zvládnout každý. Jak to ale dělají? Odpověď získáme, pokud si je prohlédneme velmi pozorně. V místě, kde se nožičkama dotýkají hladiny, je vždy malá prohlubeň, přesto se však nepotopí. Jen jakoby pérují na tenké elastické blance a v tomto kaskadérském kousku jim pomáhá i povrchové napětí. V nejsvrchnější vrstvě vody totiž na sebe jednotlivé molekuly působí mnohem větší silou, a tak se na hladině takto lehounký hmyz udrží velmi snadno. Asistují mu také mikroskopické chloupky, které kolem nohou vytvářejí vrstvičku vzduchu. Díky tomu se po hladině mohou pohybovat také doslova raketovou rychlostí. V poměru k velikosti svého těla se taková bruslařka posouvá stejně rychle, jako kdyby člověk dovedl běžet rychlostí 640 km/h.
Pavouci lovčíci
Pokud se bojíte pavouků, těmto tvorečkům se raději obloukem vyhněte. Nejsou totiž zrovna malí (měří asi 2 až 3 cm), jsou chlupatí a mají tlusté nohy. Narazit na ně můžete na okrajích rybníků a jezer. I oni se po vodě dovedou pohybovat stejně ladně jako po zemi. Pomáhají jim v tom vodu odpuzující chloupky na nohou. Díky tomu mohou snadno prchat před predátorem, nebo naopak ulovit skoro jakoukoliv kořist.
Bazilišci
Asi nikoho zvlášť nešokuje, že se po vodě dovede pohybovat drobounký hmyz, ale bazilišek tvoří zcela jinou váhovou kategorii. Tento ještěr vypadá jako zelený nebo pruhovaný „dráček“, jehož hlavu, hřbet i ocas zdobí zubatý hřeben. I on dovede po hladině běhat, jako by s nechumelilo. Tento až 60centimetrový tvor má velmi dlouhé prsty propojené kůží, která zároveň tvoří jakýsi vak. Podobně jako hmyz se mu proto okolo nohou hromadí vzduch a ten ho částečně nadnáší. Zajímavé ale je, že bazilišek po vodě běží vzpřímeně po dvou a udržet se v takové pozici vyžaduje hodně síly i koordinace.
Gekoni
Není to tak dávno, co vědci odhalili, že po vodě dokážou běžet i gekoni. Oproti baziliškovi ale neběží po vodě vzpřímeně, na hladině jsou položení, ale určitě na ní neplavou. K ladnému pohybu mu pomáhá hladká hydrofobní kůže, díky níž po hladině doslova klouže. Pomáhá jim opět také samotné povrchové napětí.
Rejsci
Řadí se k jedněm z nejmenších savců na Zemi a jsou především známí svým rychlým metabolismem. Za den sní minimálně tolik jídla, kolik sami váží, a již během pár hodin bez potravy bohužel hynou hlady. Méně známé však je, že dovedou také chodit po vodě. Rejsci vodní totiž umí nejen skvěle plavat, ale asi 1,5 metru dokážou po hladině i normálně běžet. Pomáhají jim opět tuhé chloupky na zadních chodidlech, které kolem sebe drží vrstvu vzduchu. Běh používají zejména v případě nebezpečí, kdy je třeba se rychle pakovat pryč.
Potápky
Opět se jedná o tvora, kterému k pohybu po vodě nedopomůže jen nízká váha, protože potápky mohou vážit až dva kilogramy. Zároveň umí perfektně plavat, tak proč by vůbec potřebovaly po vodě i chodit? Pro tyto ptáky je to spíše rituál, jakýsi zásnubní tanec, než se dva jedinci pustí do páření. Postupují tak, že širokýma nohama plácají o hladinu tak silně, že vyvinou dost síly k udržení většiny těla nad vodou. Roli hraje i velká rychlost – uhání po hladině tak hbitě, že stihnou udělat až 20 kroků za vteřinu a uběhnou takto zhruba 10 až 20 metrů! Zajímavé také je, že jakkoliv se zvládají pomocí nohou dopravovat po hladině vody, to samé se nedá říct o souši. Jejich nohy totiž směřují dozadu k tělu, aby byly lépe přizpůsobeny k plavání, takže po zemi chodí skutečně neobratně.
Delfíni
Určitě už jste viděli delfína, jak zběsile pádluje ocasem, čímž se nejen drží ve vzpřímené poloze nad hladinou, ale dokonce se se takto posouvá dopředu a jaksi imituje chůzi po hladině. Vědci se shodují na tom, že toto chování nemá nejspíš nějaký zvláštní smysl. Po vodě totiž nechodí všichni delfíni, a ti, kteří to umějí, to berou spíš jako formu zábavy.
Vodní šneci
I vodní šnek si bude rád vykračovat po vodní hladině. Na rozdíl od ostatních po ní ale chodí z druhé strany! Šnek má jen jednu nohu, takže se spíše plazí, ovšem po odvrácené straně hladiny mu to jde stejně hladce jako třeba po listu. Jak to dělají? Vědci odhalili, že pohybem nohy rozvlní a zároveň naruší vodní povrchovou vrstvu. Do jisté míry tak proniknou na vzduch, tam vyloučí sliz a za jeho pomoci vytváří na vodě jakési vrásky. A takto správně namazané dráhy jej po vodě ženou dál. Drží si tedy skutečný unikát v tom, že snad žádný jiný tvor nedovede po hladině chodit hlavou dolů.
ZDROJ: https://www.rd.com/list/animals-never-knew-walk-on-water/, 100+1 zahraničních zajímavostí
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Magda Ehlers: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/svatek-voda-modra-jidlo-966966/
Napiš komentář